Američané poskytnou Ukrajině kazetovou munici. Německo vyjádřilo nesouhlas s dodávkou

Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (asi 17,4 miliardy korun). Oznámil to v pátek Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty ráže 105 milimetrů a 155 milimetrů, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS.

„Bylo to z mé strany skutečně těžké rozhodnutí, které jsem mimochodem konzultoval s partnery i našimi přáteli (v Kapitolu). Ukrajincům dochází munice,“ okomentoval v pátek oznámení prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CNN.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru večer napsal, že balík vojenské pomoci Ukrajina velmi potřebovala a Bidenovi za něj poděkoval. „Rozšíření obranných schopností Ukrajiny nám dává nové možnosti, jak osvobodit naše teritorium a přiblížit se míru,“ napsal Zelenskyj.

Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. USA se podle poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jakea Sullivana dlouho zdráhaly tuto munici poskytnout kvůli rizikům, které mohou nevybuchlé nálože představovat pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu.

Podíl nevybuchlých menších náloží v granátech z USA bude podle Sullivana méně než 2,5 procenta.

I Česko podepsalo dohodu o nepoužívání této munice

Právě kvůli hrozbám pro civilisty budí kazetová munice značnou kontroverzi. Více než 120 zemí včetně České republiky se v Úmluvě o kazetové munici zavázalo, že tyto zbraně nebudou dále vyrábět, skladovat, přesouvat ani používat.

Dohodu nicméně nepodepsaly například USA, Indie nebo Brazílie, ale ani Rusko a Ukrajina, které obě podle mezinárodních pozorovatelů tento typ munice již od loňského února, tedy od začátku ruské invaze, použily.

Časový plán dodávek je nejasný

Nesouhlas s dodávkou už vyjádřila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Uvítal ji naopak poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak, podle něhož může mít „mimořádný psychický a emocionální dopad na už tak demoralizovaná ruská okupační uskupení“.

Ukrajina munici obdrží „v časovém rámci, který bude brát v potaz probíhající ukrajinskou protiofenzivu“, sdělil agentuře Reuters nejmenovaný zástupce Pentagonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
20:32Aktualizovánopřed 3 mminutami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
18:30Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoTři roky po útoku na dětském hřišti v Annecy pobuřuje Francouze absence rozsudku

Část francouzské veřejnosti pobouřil další odsun začátku soudu v ostře sledované kauze útoku na skupinu dětí. Přesně před třemi lety vtrhl syrský migrant na hřiště v Annecy, kde nožem pobodal čtyři oběti ve věku od 22 měsíců do tří let a dva starší muže. Útočníka tehdy zastavil náhodný kolemjdoucí, který použil vlastní batoh jako štít. V případu, který otřásl celou zemí, ale ani po třech letech nepadl rozsudek. Proces s pachatelem má začít teprve příští rok. Útoky migrantů ve Francii nahrávají krajní pravici, pro kterou jde o silné téma.
před 38 mminutami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně osmnáct osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky poté, co v noci na pondělí drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení na filipínském ostrově má přes třicet obětí

Nejméně 35 mrtvých si podle filipínských úřadů vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo tamní ostrov Mindanao. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než dvě stě zraněných, dalších dvanáct osob je pohřešováno, informují agentury. Záchranné operace stále pokračují a počet obětí může stoupat.
05:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Arméni potvrdili proevropské směřování. Pašinjan vyhrál volby

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,3 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...