Rusko je odpovědné za porušování lidských práv po válce s Gruzií, rozhodl Evropský soud

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve čtvrtek rozhodl, že Rusko je odpovědné za porušování lidských práv v týdnech následujících po válce s Gruzií v roce 2008. Separatističtí vojáci podporovaní Moskvou podle něj mučili gruzínské válečné zajatce nebo bránili vysídleným Gruzíncům, aby se po válce vrátili domů. Rusko má nyní povinnost provést adekvátní a efektivní vyšetřování událostí, napsala agentura AFP. Tbilisi verdikt přivítalo, Moskva má výhrady.

Válka o Jižní Osetii vypukla 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti separatistickému regionu a ve snaze obnovit svoji moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali.

Ve městě začaly prudké boje s místními separatisty a Rusko vzápětí vyslalo armádu do Jižní Osetie, která byla v té době formálně autonomní oblastí Gruzie, fakticky však fungovala jako nezávislá země.

Několikadenní válka si vyžádala stovky obětí, převážně mezi civilisty. Po krátké době Jižní Osetie spolu s Abcházií vyhlásila samostatnost, kterou kromě Ruska uznala jen hrstka států.

Gruzie později obvinila u ECHR Rusko z porušení Evropské úmluvy o lidských právech během samotného konfliktu a také po odeznění bojů. Soud sídlící ve Štrasburku ve čtvrtek uznal pouze opodstatněnost žaloby týkající se událostí, které následovaly v týdnech po aktivních bojích.

Soud posuzoval tři konkrétní incidenty

Rozhodl o třech konkrétních incidentech. V jednom z nich jihoosetinské jednotky podporované Moskvou patnáct dní svévolně zadržovaly 160 civilistů, většinou gruzínských žen a starších lidí, v nedůstojných podmínkách sklepení místního ministerstva vnitra. Kromě toho separatističtí vojáci zacházeli se 30 gruzínskými válečnými zajatci způsobem, který se rovnal mučení. Odštěpenci spolu s Ruskem podle něj rovněž bránili tisícům nuceně vysílených etnických Gruzínců v návratu do jejich domovů v Jižní Osetii.

Zodpovědnost za tyto události nese podle soudu Rusko, jelikož se vzhledem k jeho podpoře separatistů a kontrole odštěpeneckých regionů odehrály de facto v jeho jurisdikci. Ruští obhájci u soudu tvrdili, že gruzínská obvinění jsou nepravdivá a incidenty se odehrály mimo ruskou jurisdikci. Soud ve Štrasburku nyní nařídil Moskvě, aby události vyšetřila.

Tbilisi je s verdiktem spokojeno

Verdikt podle agentury Reuters otevírá cestu ke stíhání Ruska kvůli porušování lidských práv v Jižní Osetii a mohl by také znamenat precedens pro zodpovědnost Moskvy za její kroky v dalších postsovětských separatistických regionech, kde působí ruští ozbrojenci, včetně východní Ukrajiny.

Tbilisi čtvrteční verdikt označilo jako vítězství a historický moment. Podle prezidentky Salome Zurabišviliové byla Gruzie „uznána coby oběť v této válce“, což je podle ní důležité z hlediska historie i pro budoucnost.

Ruské ministerstvo spravedlnosti podle agentury AP vyjádřilo nesouhlas s některými závěry soudu, jelikož „nikdy nebylo dokázáno přímé zapojení ruských vojáků“ do událostí. Zároveň vyzdvihlo fakt, že soud neuznal gruzínskou žalobu týkající se aktivních bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Iráku bylo při dronovém útoku zraněno nejméně šest francouzských vojáků

Při dronovém útoku na kurdsko-francouzskou základnu u Machmúru na severu Iráku utrpělo zranění nejméně šest francouzských vojáků. Ve čtvrtek to podle agentury Reuters oznámil guvernér provincie Irbíl Úmíd Chúšnáv. Portál The New Region poznamenal, že po začátku amerických a izraelských útoků na Teherán provádějí Írán a proíránské milice v Iráku protiúdery na tamní vojenská zařízení propojená se Spojenými státy a jejich spojenci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA na západě Iráku ztratily tankovací letoun. Armáda vyloučila sestřelení

Spojené státy během současných válečných operací proti Íránu ztratily tankovací letoun KC-135. Zřítil se na západě Iráku. Na síti X to oznámilo regionální velitelství amerických ozbrojených sil (CENTCOM) s tím, že událost nesouvisela s nepřátelskou palbou a ani se spojeneckou palbou.
před 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...