Soud v Německu poslal na doživotí do vězení bývalého člena syrské tajné služby. Podle agentury DPA ho vrchní zemský soud v Koblenci uznal vinným ze zločinů proti lidskosti. Anwar Raslan byl odsouzen v celosvětově patrně prvním procesu proti vykonavatelům mučení, které řídil režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Doživotí pro něj navrhovali i žalobci, podle kterých odpovídá za „systematické a brutální“ mučení tisíců lidí.
Muž, který usedl na lavici obžalovaných, šéfoval výslechům ve vězení tajné služby ve městě Dúmá nedaleko Damašku. V zařízení byli zadržováni odpůrci režimu prezidenta Asada.
Osmapadesátiletý odsouzenec je odpovědný za mučení nejméně čtyř tisíc lidí, přičemž nejméně třicet vězňů zemřelo. Raslanovi obhájci žádali soud, aby ho zprostil viny. Tvrdili, že on osobně nikoho netýral a že koncem roku 2012 zběhl.
Jako důkazy proti Raslanovi byly použity fotografie obětí mučení, které ze Sýrie propašoval bývalý policista vystupující pod pseudonymem Caesar, uvedla agentura AP.
„Neprováděl mučení vlastníma rukama, nemusel u něj být přítomen, ale nesl za něj plnou odpovědnost,“ poznamenává zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš. Upozorňuje, že Raslan byl jedním z nejvýše postavených mužů v Sýrii a velel neblaze proslulé jednotce 251, v jejímž čele za mučení zodpovídal.
Do Německa se odsouzený dostal, když dezertoval – Jonáš připomíná, že tehdy jeho zběhnutí považovaly tajné služby za znamení, že se Asadův režim hroutí. Z Raslana i jeho rodiny se stal podle korespondenta ČT terč velké pozornosti a laskavého zacházení. Mimo jiné se jeho rodina objevila ve fotosérii listu Die Zeit, kterou financovala OSN.
Raslana ale jednoho dne poznal na berlínské ulici muž, který syrským mučením prošel. „Označil ho za člověka, který je zodpovědný za masové mučení syrských opozičníků,“ doplňuje Jonáš.
Německo je jednou ze zemí, která stíhá i případné válečné zločiny cizinců v jiných státech, a odborníci doufají, že takových procesů bude přibývat. „Začínáme vidět plody snahy odvážných obětí, aktivistů a dalších o dosažení spravedlnosti za příšerná zvěrstva páchaná v syrských věznicích,“ cituje agentura AP Balkees Jarrahovou z lidskoprávní organizace Human Rights Watch. „Rozsudek je přelomový pro syrské oběti a německou justici v tom, že probořil zeď beztrestnosti,“ dodala.
149 tisíc zmizelých a uvězněných
Podle Patricka Krokera, právníka Evropského centra pro ústavní a lidská práva, jde o první takový rozsudek na světě a další země by se na něj a na důkazy předložené během procesu mohly odvolávat. Jeho organizace zastupovala několik obětí syrského režimu, které se procesu účastnily jako spolužalobci.
Německé soudy dříve potrestaly čtyřmi a půl roky vězení za napomáhání ke zločinu proti lidskosti Raslanova spoluobžalovaného Ijáda A. O jeho odvolání zatím soud nerozhodl.
Už před rokem byl v Německu odsouzen policista, který eskortoval vězně do syrských cel. A další proces začne příští týden. Před soudem stane syrský lékař. Pět let žil v Německu a ošetřoval pacienty na zdejší klinice. Novináři v něm ale s pomocí bývalých obětí vystopovali nemilosrdného mučitele.
Kolegům se chlubil, že vymyslel nové metody mučení. Vězně měl polévat alkoholem a zapalovat. „Zneužíval svého postavení lékaře k ďábelskému mučení vězňů,“ vysvětluje reportér týdeníku Der Spiegel Christoph Reuter.
Procesy před německými soudy ale mohou postihnout jen zlomek pachatelů v řadách režimu Bašára Asada. Podle odhadů nepřežilo mučení v jeho vězeních přes 14 tisíc obětí.
AP píše, že podle odhadů Syrské sítě pro lidská práva (SNHR) v Sýrii zmizelo nebo bylo uvězněno 149 tisíc lidí, odpovědnost za více než 85 procent těchto případů je přičítána syrské vládě.
Nejvíce lidí zmizelo nebo je členové bezpečnostních sil zadrželi krátce po začátku protestů proti Asadově vládě v březnu 2011. Ta na poklidná shromáždění odpověděla brutálními represemi. Syrský režim popírá, že by ve věznicích zadržoval politické vězně, své oponenty označuje za teroristy.
