V Rusku vydali zatykač na programátora, který odtajnil násilí ve věznicích

Ruské úřady vydaly zatykač na muže, díky kterému se veřejnost začátkem října dozvěděla o násilí páchaném v ruských věznicích na trestancích. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na záznam ve federální databázi ministerstva vnitra.

V příslušném seznamu ministerstva se objevila stručná informace, že Sergej Saveljev, narozený v Minsku v roce 1989, je hledaný na základě článku trestního zákoníku. V souvislosti s jakým případem po něm úřady pátrají, není v záznamu upřesněno.

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. Záznam zveřejnila na svém účtu na sociální síti Telegram nevládní organizace Gulagu.net.

Informátorem se ukázal být právě dříve vězněný programátor Saveljev. V poskytnutých rozhovorech uvedl, že byl v trestanecké kolonii najat na práce spojené se správou elektronických dokumentů a videozáznamů, díky čemuž získal přístup k videoarchivu.

Mučení zřejmě kvůli penězům

Organizace Gulagu.net zároveň uvedla, že od informátora obdržela více než tisícovku videí potvrzujících systematické mučení v ruských věznicích. Některé další záběry následně rovněž zveřejnila. Z materiálů podle Gulagu.net vyplývá, že vězni jsou týráni, aby se přiznali ke spáchání zločinů nebo aby přistoupili na spolupráci s dozorci.

K týrání ale nemusí docházet jenom proto, aby byli vězni donuceni se přiznat. Ochránkyně lidských práv Eva Merkačevová rozhlasové stanici Echo Moskvy řekla, že o dění v saratovské vězeňské nemocnici již dříve kolovaly strašné příběhy, ale až dosud chyběly důkazy.

Předpokládá, že dozorci na znásilňování vězňů vydělávají peníze; odsouzeným navrhují, aby se vykoupili za částku, sahající podle zámožnosti vězňových příbuzných od padesáti tisíc po půl milionu rublů (asi 15 tisíc až 150 tisíc korun).

„Člověk zaplatí a má od dozorců zaručeno, že ho neznásilní. Všichni ostatní vidí, co se děje, a pochopí, že je lepší platit, než neplatit a být podroben mučení,“ řekla.

Dalším důvodem k mučení může být získávání vězeňských udavačů či potřeba vynutit si na vězni přiznání ke spáchání nějakého trestného činu. „Mnozí se dostali do vězení kvůli znásilnění, loupeži, vraždě, ale za mřížemi v páchání zvěrstev pokračují. Systém nevede k nápravě, ale zvěrské schopnosti využívá pro své cíle,“ konstatovala Merkačevová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva opět udeřila na Ukrajinu. Kyjev hlásí zásah letiště v ruském Engelsu

Rusko v noci na pátek během rozsáhlého útoku vyslalo na Ukrajinu přes čtyři sta dronů a více než čtyřicet raket. Protiletecký poplach platil na celém území země. Kromě Kyjeva, odkud jsou hlášeny tři oběti. Rusko zasáhlo také regiony na západě země, informují ukrajinská média. Mezi mrtvými a zraněnými jsou záchranáři. Ukrajinská armáda také oznámila, že zasáhla vojenská letiště v ruském Engelsu a Ďagilevu a sklad pohonných hmot v Saratovské oblasti.
06:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvalily sankce na soudkyně ICC kvůli Izraeli

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
06:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 2 hhodinami

Soudkyně zablokovala Trumpův zákaz přijímání cizinců na Harvard

Americká federální soudkyně dočasně zablokovala výnos prezidenta Donalda Trumpa, který měl znemožnit vstup do Spojených států zahraničním studentům mířícím na prestižní Harvardovu univerzitu.
před 5 hhodinami

Rozepře mezi Trumpem a Muskem se vyostřuje

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social naznačil, že by mohl zrušit vládní smlouvy a dotace pro firmy svého někdejšího spojence Elona Muska. V reakci na Trumpova slova pak Musk ohlásil, že společnost SpaceX začne vyřazovat z provozu svou vesmírnou loď Dragon. O několik hodin později to však vyvrátil. Rozepře mezi Muskem a Trumpem znepokojují investory. To se podepsalo i na tom, že výrazně oslabovaly akcie výrobce elektromobilů Tesla – nakonec se propadly o 14,3 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Netanjahu přiznal, že podporuje skupinu konkurující Hamásu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že jeho vláda podpořila v Pásmu Gazy skupiny nepřátelské vůči teroristickému hnutí Hamás. Reagoval tak na obvinění opozičního poslance a někdejšího dlouholetého ministra Avigdora Liebermana, že Izrael v Gaze poskytuje zbraně skupině spřízněné s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Podle serveru The Times of Israel (ToI) ale skupina působící na jihu Pásma Gazy s IS spřízněná není.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Merz setkání s Trumpem zhodnotil pozitivně

Německý kancléř Friedrich Merz je se schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem „extrémně spokojen“, prohlásil podle agentury Reuters. Podle kancléře setkání položilo dobrý základ pro další rozhovory na nadcházejících summitech G7 a NATO.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

NATO schválilo nové závazky, Rutte navrhl zvýšit obranné výdaje na pět procent HDP

Ministři obrany NATO schválili nové alianční závazky, kterými mají přispět k obraně Aliance, oznámil generální tajemník NATO Mark Rutte. K dosažení těchto cílů bude podle něj potřeba více financí. Rutte v této souvislosti navrhuje zvýšit cíl výdajů na obranu na pět procent HDP, přičemž 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...