Mučení strana 2 z 3

Město Balaklija v Charkovské oblasti je dalším místem, kde Rusové věznili a vyslýchali místní obyvatele, používali k tomu i elektrické šoky. Mezi zajatci byly i ženy. Děsivá svědectví o mučení natáčel v Charkovské oblasti ve městě Balaklija zpravodaj ČT Jan Šilhan. Ukrajinci osvobodili strategicky důležité město na začátku září.

Ruští okupanti unášejí a mučí zaměstnance Záporožské jaderné elektrárny (ZJE). Upozorňují na to nejen ukrajinské úřady a média, ale také britský The Telegraph či ruský web The Insider. The Telegraph napsal, že si Rusové represemi chtějí vynutit poslušnost zaměstnanců v souvislosti s návštěvou mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). The Insider píše o mučení elektrickými šoky, bodnými ranami či znásilňování. Okupanti se také podle něj zřejmě chystají odvézt vybavení elektrárny. Nejméně jednoho pracovníka zařízení okupanti zabili, uvádí ukrajinská státní společnost Enerhoatom. Mnozí ale z pocitu odpovědnosti zůstávají, i když se bojí o život.

Ruský nejvyšší soud v úterý označil ukrajinský pluk Azov za teroristickou organizaci a zakázal mu s okamžitou platností působit na ruském území, oznámila ruská média. Azov vznikl jako dobrovolnická jednotka po první ruské vojenské agresi proti Ukrajině a bránil jihovýchodní oblasti. Postupně se začlenil pod velení ukrajinské armády. Sám pluk Azov v reakci označil Rusko za teroristický stát.

Dozorce věznice ve Světlé nad Sázavou obžalované kvůli mučení odsouzené ženy v pondělí okresní soud v Havlíčkově Brodě obžaloby zprostil. Státní zástupce Lukáš Vodička, který pro pět mužů a dvě ženy z vězeňské služby požadoval podmíněné tresty a zákaz činnosti, se proti rozhodnutí na místě odvolal. Podle obžaloby jednali dozorci jako spolupachatelé, když 8. ledna 2020 připoutali odsouzenou k mřížím okna cely.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zahájila návštěvu Číny, během níž má plánovanou zastávku i v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde je Peking obviňován z rozsáhlého porušování lidských práv. Informovala o tom agentura AFP.

Kazachstán se po ruské invazi na Ukrajinu dostal do složité situace. Rusko je pro něj klíčovým strategickým partnerem, nechce ale narušit ani dobré vztahy s Kyjevem. Vojensky Kazaši Moskvu podpořit neplánují, řekl zástupce kazachstánského ministra zahraničních věcí Roman Vasilenko v rozhovoru pro ČT, který vedla redaktorka Dominika Vřešťálová. Hovořil i o dodávkách ropy do Evropy a politických reformách, které země plánuje.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Nizozemský soud ve čtvrtek poslal na dvanáct let do vězení šestasedmdesátiletého Afghánce s nizozemským občanstvím, kterého shledal vinným z válečných zločinů spáchaných v osmdesátých letech za komunistického režimu. Podle vyšetřovatelů několik let vedl nechvalně proslulou věznici Pul-e-Charkhi v Kábulu, kterou prošly tisíce politických vězňů. Odsouzený muž, identifikovaný jako Abdul Razzaq Rafief, tvrdí, že si jej úřady s někým pletou.

Buča, Borodjanka, Trosťanec – týden co týden přichází další jména ukrajinských obcí, které se stávají symbolem hrůzy, devastace a zločinů páchaných ruskou armádou. Invazní vojska po sobě zanechala rozbombardované domy, mrtvých jsou stovky a další těla obětí se stále nachází v troskách. Ti, kteří přežili, vypráví o rabovaní, mučení a popravách. Podle ukrajinské strany okupanti místním neposkytli ani základní pomoc. Pro pořad Reportéři ČT natáčel na místech masakrů civilistů Tomáš Vlach.

Podle Moskvy jsou záběry masových hrobů a mrtvol v ulicích v Buče podvržené. Dle ní k žádnému násilí na civilistech za přítomnosti ruských vojáků nedocházelo. Jak ale ukazují satelitní snímky, hrob vznikl už téměř před měsícem.

Do Buči na západním předměstí Kyjeva se v úterý vydal zpravodaj ČT David Borek a kameraman Karel Man. Stejně jako první den viděli na ulicích mrtvá těla a pozůstalé, kteří se snaží identifikovat své blízké. Město v mnoha ohledech nefunguje tak, jak by mělo, cesty jsou neprůchozí a posety střepy, infrastruktura je poničená, obchody mají problémy se zásobováním.

Soud v Německu poslal na doživotí do vězení bývalého člena syrské tajné služby. Podle agentury DPA ho vrchní zemský soud v Koblenci uznal vinným ze zločinů proti lidskosti. Anwar Raslan byl odsouzen v celosvětově patrně prvním procesu proti vykonavatelům mučení, které řídil režim syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Doživotí pro něj navrhovali i žalobci, podle kterých odpovídá za „systematické a brutální“ mučení tisíců lidí.

Státní zástupce obžaloval sedm dozorců z ženské věznice Světlá nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Loni v lednu údajně několik hodin fyzicky i psychicky týrali odsouzenou ženu. Na webu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) o tom informovala její mluvčí Ivana Nguyenová. Dozorci, kteří obvinění odmítají, jsou podle mluvčí Vězeňské služby Markéty Prunerové zproštěni výkonu služby. V případě odsouzení jim hrozí až osm let vězení.

Jméno zakladatele nevládní organizace Gulagu.net, která se věnuje odhalování a zveřejňování případů mučení v ruských věznicích, se ocitlo v databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra. Vladimir Osečkin, který nyní žije v exilu ve Francii, potvrdil, že po něm ruské úřady vyhlásily pátrání, uvedl na svém webu list Kommersant.

Ruské úřady vydaly zatykač na muže, díky kterému se veřejnost začátkem října dozvěděla o násilí páchaném v ruských věznicích na trestancích. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na záznam ve federální databázi ministerstva vnitra.

Ruské úřady začaly vyšetřovat zprávy o mučení ve věznicích poté, co se na veřejnost dostalo video zachycující znásilňování spoutaného vězně ve vězeňské nemocnici v Saratovské oblasti. V sedmi případech probíhá trestní stíhání a ředitel věznice odstoupil, uvedl zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Komunistický režim v Číně dlouhodobě rezolutně odmítá, že by v převýchovných táborech v čínském Sin-ťiangu systematicky mučil menšinové Ujgury. Svědectví řady bývalých vězňů ale potvrzují opak. Americká CNN teď získala rozhovor s mužem, který prý stál na druhé straně internačních zařízení. Bývalý policista přiznává, že se na mučení podílel.

V Libyi byly s největší pravděpodobností spáchány válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, uvádí ve své zprávě Rada OSN pro lidská práva (HRC). Shromáždila důkazy o vraždách, mučení, zotročování, mimosoudním zabíjení a znásilňování.

V Itálii byl zatčen Němec Reinhard Doring Falkenberg (75), jehož 16 let hledaly chilské úřady kvůli obvinění z únosu. Toho se měl dopustit v 70. letech minulého století, kdy žil s dalšími německými emigranty v osadě zvané Colonia Dignidad, využívané i chilským diktátorem Augustem Pinochetem k věznění a mučení odpůrců jeho režimu.

Arménie ve čtvrtek podala stížnost na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který je hlavním soudním orgánem OSN. Jerevan obviňuje Baku z dlouhodobé rasové diskriminace, k níž údajně docházelo i během nedávného ozbrojeného konfliktu obou zemí, informoval soud.

Bývalý britský občan Alexanda Kotey se u federálního soudu ve Spojených státech přiznal, že se jako člen teroristické organizace Islámský stát (IS) podílel na vraždách amerických zajatců v Sýrii. Kotey se přiznal ke všem osmi bodům obžaloby, ačkoliv dříve vinu odmítal. V USA by mu za tyto činy hrozil trest smrti, po intervenci Velké Británie ho čeká doživotní trest, se kterým Kotey předem souhlasil. Soud vynese verdikt čtvrtého března 2022.

V čínské autonomní oblasti Sin-ťiang, která je domovem Ujgurů a dalších muslimských menšin, se podle Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) komunistická vláda dopouští zločinů proti lidskosti. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Politika Pekingu vůči Ujgurům je terčem kritiky z mnoha stran.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.