Írán brutálně mučí protivládní demonstranty, po celé zemi má desítky tajných věznic, uvádí CNN

Účastníci íránských protivládních protestů vypovídají o masovém mučení v tajných věznicích. Jejich svědectví zveřejnila americká stanice CNN. Teheránský režim podle ní zřídil po celé zemi desítky tajných věznic a mučíren.

Už šestý měsíc pokračují napříč íránskými městy desetitisícové demonstrace. Co začalo jako protest proti násilné smrti dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové, přerostlo v široký odpor. Při střelbě do demonstrantů zemřelo na pět set odpůrců vlády.

Vyšetřování CNN prokázalo ještě temnější kapitolu vládní perzekuce. Islámský režim umožnil svým bezpečnostním silám, aby si napříč 88milionovou zemí zřídily desítky černých věznic a tajných mučíren.

„Čekal jsem, že mě zase zmlátí. Políbil mě na krk a pak mi strčil obušek do konečníku. Řekl mi: Tohle my vojáci revoluce děláme gayům, jako jsi ty,“ popisuje student medicíny a bývalý íránský vězeň Kajvan Samadí.

Teď se skrývá, každou noc tráví v jiném domě. Provinil se jen tím, že se na improvizovaném převazišti staral o zraněné demonstranty. Než ho zatkli, pomohl ošetřit sedm set zraněných.

Pak ho dlouhé tři týdny brutálně mučili v černé věznici. „Proč bych měl podepsat něco, co jsem neudělal? Nejsem terorista, nejsem vrah, ani sabotér. Jen jsem zachraňoval životy. To je vše. Nic víc jsme s mým týmem neudělali,“ pokračuje Samadí.

„Chtějí jen, abyste se přiznali, aby vás mohli potrestat“

Represe pouliční odpor nezlomila. Proto vznikla síť ilegálních žalářů na vojenských základnách a v chráněných objektech, často jen pár ulic od míst protestů. Provozuje je obávané ministerstvo zpravodajských služeb.

„Oni jsou mocí sami o sobě. Neřídí se lidskými právy. Neexistuje žádný dohled. Jaký by mohl existovat, když tam znásilňují lidi. Nemají žádné morální hranice. Chtějí jen, abyste se přiznali, aby vás mohli potrestat,“ uvádí lékař Mohsen Sohrabí.

Kvůli brutální perzekuci čelí Írán mezinárodnímu tlaku a loni v prosinci ho vyloučili z komise OSN pro ženská práva. Na pronásledování oponentů se ale nic nezměnilo. Jen v lednu jich popravil šest desítek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar ve středu v Praze jednal s českým šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé). Probírali mimo jiné prohloubení ekonomické spolupráce i aktuální krize na Blízkém východě a jejich dopad na Evropskou unii. Macinka po jednání sdělil, že chce, aby bylo jasné, že Česko patří mezi přátele Izraele. V té souvislosti mimo jiné uvedl, že tuzemsko nepřipustí žádné další obchodní sankce proti Izraeli, i kdyby mělo být jediným státem EU, který by je blokoval.
11:33Aktualizovánopřed 7 mminutami

Finanční úřad už nikdy nesmí kontrolovat dřívější Trumpova daňová přiznání

Americký finanční úřad (IRS) už nikdy nesmí z podnětu vlády kontrolovat dřívější daňová přiznání prezidenta Donalda Trumpa, vyplývá dle agentury DPA z druhé části právního urovnání hlavy státu s ministerstvem spravedlnosti USA, která byla nově zveřejněna. Trump předtím zažaloval IRS o odškodné ve výši nejméně deseti miliard dolarů (210 miliard korun) za únik jeho daňových dat.
před 12 mminutami

Putin mluví o „bezprecedentním“ vztahu s Čínou, dohoda na Síle Sibiře 2 zatím není

Ruský vůdce Vladimir Putin po schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu uvedl, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova se však oba státy zatím neshodly na výstavbě nového plynovodu Síla Sibiře 2, což mělo být jedním z hlavních témat jednání. Kromě oficiálních rozhovorů mají oba prezidenti zakončit den neformálním setkáním u čaje.
08:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Litvě krátce platil vzdušný poplach kvůli dronu

Litevská armáda vyhlásila ve středu dopoledne vzdušný poplach a vyzvala obyvatele, aby vyhledali úkryt. Ministerstvo obrany oznámilo, že litevský vzdušný prostor narušil dron, proti němuž zasahovala letecká mise Severoatlantické aliance. Poplach byl krátce poté zrušen a armáda uvedla, že lidé mohou opustit úkryt.
09:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil na jihu Libanonu, útoky provedl i Hizballáh

Libanonské ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že při úterních izraelských úderech na jihu Libanonu zahynulo devatenáct lidí. Teroristé z libanonského hnutí Hizballáh současně oznámili, že v oblasti pokračují střety mezi jeho bojovníky a izraelskými vojáky. Děje se tak navzdory příměří, které uzavřeli zástupci Libanonu a Izraele za zprostředkování USA. Informovala o tom agentura AFP.
00:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPutin jede do Číny se snem o multipolárním světě, říká k cestě slavista Glanc

Vladimir Putin přijíždí do Číny s obrovskou podnikatelskou delegací a cílem podepsat nejrůznější dohody či podpořit oboustranně výhodné rusko-čínské vztahy, řekl v Interview ČT24 k aktuální cestě ruského vůdce do Pekingu slavista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity. Podle něj návštěva zapadá do dlouhodobé snahy ruského vedení o budování multipolárního světa, kde Spojené státy nehrají prim mezinárodní politiky. Čína je v současnosti v porovnání s Ruskem hospodářsky i vojensky nesrovnatelně silnější, připomíná Glanc geopolitický kontext a dodává, že „Putin je skutečně v roli toho, kdo musí o dobré vztahy usilovat zvýšenou, ne-li dokonce devótní loajalitou“. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Němci si přejí odchod 80 procent Syřanů. Poškodilo by to ekonomiku, míní experti

Německá veřejnost by si přála, aby se do Sýrie vrátilo 80 procent z téměř 900 tisíc uprchlíků. Podle ekonomů by to uškodilo tamní ekonomice. Do Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada vrátilo podle údajů OSN 1,6 milionu lidí. Z Německa, které ze států Evropské unie přijalo syrských uprchlíků nejvíc, ale zatím odešlo jen několik tisíc.
před 5 hhodinami
Načítání...