Arménskému exprezidentovi se nelíbí výsledky voleb. Pašinjanovo vítězství chce napadnout u soudu

Bývalý arménský prezident Robert Kočarjan dal v úterý najevo, že se pokusí napadnout výsledky nedělního hlasování u soudu. Jeho volební koalice tehdy totiž prohrála v parlamentních volbách souboj se stranou premiéra Nikola Pašinjana. Někdejší hlava státu podle agentury AFP rovněž pohrozila demonstracemi.

Pašinjanova strana Občanská smlouva s téměř 54 procenty hlasů v neděli vyhrála předčasné volby, které měly ukončit politickou krizi v zemi. Arménská společnost je totiž hluboce rozpolcena po porážce v loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Kočarjanova koalice skončila v hlasování druhá s 21 procenty hlasů, výsledky ale dosud neuznala.

„Domníváme se, že při volbách došlo k mnoha přehmatům a porušení pravidel,“ řekl Kočarjan na tiskové konferenci, kde také avizoval úmysl obrátit se na ústavní soud. Bývalý prezident rovněž přislíbil „pokračovat v boji“, a to jak v parlamentu, tak „na ulici“. Jeho uskupení totiž v posledních měsících již zorganizovalo několik demonstrací proti Pašinjanovi.

Přestože opozice obviňuje úřady ze zfalšování voleb, pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě označili arménské volby za dobře zorganizované. Hlasování podle nich ctilo principy svobodné politické soutěže, s demokratickou kampaní a s transparentním sčítáním hlasů.

Vítězný premiér a poražený exprezident

Šestašedesátiletý Kočarjan stál v čele kavkazské země v letech 1998 až 2008. Těší se jisté autoritě v soudním systému, široce kontrolovaným úřady před Pašinjanovým příchodem k moci v důsledku pokojné revoluce v roce 2018. Exprezident, obviňovaný v minulosti z volebních podvodů, krvavého potlačování protestů a korupce, je pro mnoho Arménů ztělesněním prohnilého systému, svrženého v roce 2018, píše AFP.

Šestačtyřicetiletý vítěz voleb, bývalý novinář Nikol Pašinjan se těšil pověsti reformátora, ale to bylo před katastrofální porážkou v loňském konfliktu s Ázerbájdžánem. Část opozice jej nyní označuje za zrádce, protože loni v listopadu podepsal dohodu o ukončení bojů, která potvrdila územní zisky Ázerbájdžánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy tvrdí, že v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruská válečná loď cvičila ostrou střelbu kus od břehů Anglie

Ruská válečná fregata Něustrašimyj (Nebojácný) v pondělí podnikla v mezinárodních vodách asi 75 kilometrů jižně od anglického přístavního města Plymouth střelecké cvičení s ostrou municí. V úterý o tom informoval portál stanice BBC s tím, že ruskou fregatu sledovalo plavidlo britského námořnictva a také letoun francouzské armády. Britské ministerstvo obrany sdělilo, že aktivity ruské lodi nadále monitoruje.
před 9 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 36 mminutami

Magyarův „Očistný oheň“ spaluje kořeny orbánismu. Budí ale i obavy

Maďarský premiér Péter Magyar spustil před měsícem ambiciózní operaci „Očistný oheň“, která má zbavit zemi korupce, obnovit právní stát a dostat spojence bývalého režimu z politiky, justice, médií i státní správy. V rámci kampaně se nové vládě podařilo dotlačit k odchodu prezidenta, vzniká také klíčový nezávislý protikorupční úřad. Překotné schvalovaní ústavních dodatků ale kritizují kromě opozice i někteří experti či lidskoprávní organizace. Podle nich by mohl vzniknout nebezpečný precedent.
před 2 hhodinami

Libanonská armáda po stažení Izraele přebrala další obec

Libanonská armáda v úterý začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody s Izraelem a Spojenými státy z konce června, uvedl podle agentury Reuters jeden z vysoce postavených libanonských bezpečnostních představitelů. Izrael nadále okupuje značnou část jižního Libanonu. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún má ve Washingtonu setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zpřísňují nákup surovin ze zahraničí, Trump podepsal exekutivní příkaz

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zpřísňuje pravidla pro nákup surovin ze zahraničí, zejména z Číny. Podle vyjádření Bílého domu se opatření týká především nerostných surovin a dalších materiálů pro výrobu zbraní. Cílem opatření je posílit domácí dodavatelské řetězce a snížit závislost amerického obranného průmyslu na zahraničních dodavatelích, upozornila agentura Reuters.
05:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Sýrii se nedaří chránit menšiny, stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici

Přes narůstající mezinárodní uznání čelí syrský režim kritickému testu – schopnosti ochránit početné náboženské menšiny před islamisty. A to se v ulicích Damašku a dalších měst nedaří. Přibývá násilí proti donedávna vládnoucí sektě alavitů, ale i drúzům a křesťanům. Právník Aram, vystupující kvůli obavám pod pseudonymem, sbírá důkazy útoků. Tvrdí, že se násilí stupňuje. Hněv živí pomalé soudy, chudoba a podle Arama i pocit, že bohatí lidé z bývalého režimu si koupili ochranu nové moci. Stát podle kritiků nechává spravedlnost ulici.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.