Vůle k uvolnění dopravy je, shoda na statusu Náhorního Karabachu nikoliv, vyplynulo z kremelské schůzky

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Konkrétní kroky v budování ekonomických vztahů a rozvoji infrastruktury v Karabachu bude mít na starosti pracovní skupina vedená místopředsedy vlád Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu, objasnil ruský prezident. Putin na úvod oba hosty objal, ale ti si navzájem ruce nepodali, jen se pozdravili kývnutím, povšimli si reportéři.

Alijev podle listu Vedomosti poznamenal, že uvolnění dopravních tras odpovídá jak zájmům Baku, tak Jerevanu, zatímco Pašinjan si postěžoval, že se nepodařilo vyřešit problém s válečnými zajatci a ani dohodnout, jaký bude konečný status Náhorního Karabachu. 

Putin prohlásil, že se listopadová dohoda, která do Karabachu umožnila vyslat ruské vojáky v roli mírových sil, „postupně“ plní a že vytvořila předběžné podmínky pro úplné a dlouhodobé vyřešení konfliktu. Situace v regionu se podle něj uklidnila.

Agentura Reuters nicméně poznamenala, že napětí přetrvává, sporadicky opět propukají přestřelky, a tak obě strany nadále zadržují válečné zajatce. Panují mezi nimi neshody také ohledně toho, jak budou fungovat dopravní koridory protínající region.

Ukončení bojů zprostředkovalo Rusko

Rusko zprostředkovalo dohodu, která loni 10. listopadu ukončila po 44 dnech tvrdé boje ázerbájdžánských a arménských sil o horskou enklávu Náhorní Karabach. Ta sice patří do Ázerbájdžánu, ale desítky let ji ovládali místní arménští separatisté, kteří v 90. letech minulého století za podpory Jerevanu ovládli i okolní okresy.

Dohoda zpečetila územní zisky Ázerbájdžánu v posledním kole konfliktu, nicméně ponechala většinu Karabachu v arménských rukou. V Baku byla dohoda přivítána v nadšením jako vítězství, zatímco v Jerevanu vypukly demonstrace, snažící se přimět Pašinjana po válečné porážce k demisi, zatím marně.

Policie v pondělí  ráno v Jerevanu podle agentury Interfax zadržela několik přívrženců opozice, kteří se snažili zabránit Pašinjanovi v odletu do Moskvy. Proti desítkám demonstrantů použila policie sílu, aby premiérovi uvolnila cestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má 22 obětí

Sebevražedný útok na řecký pravoslavný kostel v Damašku zabil nejméně 22 lidí a dalších 63 zranil, informovala agentura AP s odvoláním na státní média. Syrské ministerstvo vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Útok odsoudila Francie i Turecko.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Zmírnění hrozby, eskalace i slib odvety. Svět reaguje na americký útok na Írán

Česko chápe bezpečnostní důvody, které vedly USA k útokům na jaderná zařízení v Íránu, sdělili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové (ODS) je ukončení íránského jaderného programu v zájmu Evropy. Evropské země většinově vyzývají k diplomacii. Generální tajemník OSN údery označil za nebezpečnou eskalaci. Blízkovýchodní země krok Washingtonu odsuzují. Jemenští povstalci hútíové slíbili odvetu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 3 hhodinami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 4 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané přiblížili podrobnosti operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...