Vůle k uvolnění dopravy je, shoda na statusu Náhorního Karabachu nikoliv, vyplynulo z kremelské schůzky

Vůdci Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu dospěli na schůzce v Moskvě ke společnému prohlášení o rozvoji vztahů. Oznámil to ruský prezident Vladimir Putin po jednání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem a ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Schůzka v Kremlu byla vůbec první od listopadové dohody o ukončení bojů o Náhorní Karabach.

Konkrétní kroky v budování ekonomických vztahů a rozvoji infrastruktury v Karabachu bude mít na starosti pracovní skupina vedená místopředsedy vlád Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu, objasnil ruský prezident. Putin na úvod oba hosty objal, ale ti si navzájem ruce nepodali, jen se pozdravili kývnutím, povšimli si reportéři.

Alijev podle listu Vedomosti poznamenal, že uvolnění dopravních tras odpovídá jak zájmům Baku, tak Jerevanu, zatímco Pašinjan si postěžoval, že se nepodařilo vyřešit problém s válečnými zajatci a ani dohodnout, jaký bude konečný status Náhorního Karabachu. 

Putin prohlásil, že se listopadová dohoda, která do Karabachu umožnila vyslat ruské vojáky v roli mírových sil, „postupně“ plní a že vytvořila předběžné podmínky pro úplné a dlouhodobé vyřešení konfliktu. Situace v regionu se podle něj uklidnila.

Agentura Reuters nicméně poznamenala, že napětí přetrvává, sporadicky opět propukají přestřelky, a tak obě strany nadále zadržují válečné zajatce. Panují mezi nimi neshody také ohledně toho, jak budou fungovat dopravní koridory protínající region.

Ukončení bojů zprostředkovalo Rusko

Rusko zprostředkovalo dohodu, která loni 10. listopadu ukončila po 44 dnech tvrdé boje ázerbájdžánských a arménských sil o horskou enklávu Náhorní Karabach. Ta sice patří do Ázerbájdžánu, ale desítky let ji ovládali místní arménští separatisté, kteří v 90. letech minulého století za podpory Jerevanu ovládli i okolní okresy.

Dohoda zpečetila územní zisky Ázerbájdžánu v posledním kole konfliktu, nicméně ponechala většinu Karabachu v arménských rukou. V Baku byla dohoda přivítána v nadšením jako vítězství, zatímco v Jerevanu vypukly demonstrace, snažící se přimět Pašinjana po válečné porážce k demisi, zatím marně.

Policie v pondělí  ráno v Jerevanu podle agentury Interfax zadržela několik přívrženců opozice, kteří se snažili zabránit Pašinjanovi v odletu do Moskvy. Proti desítkám demonstrantů použila policie sílu, aby premiérovi uvolnila cestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...