Obě strany v Karabachu útočily na civilisty a používaly nepovolené zbraně, uvádí Amnesty International

Nahrávám video

Arménské i ázerbájdžánské ozbrojené síly podnikaly během nedávné války v Náhorním Karabachu útoky i na civilní oblasti. Uvádí to zpráva organizace Amnesty International (AI). Podle ní zemřelo během konfliktu nejméně 146 civilistů včetně dětí a seniorů a další stovky utrpěly zranění. Obě strany také při útocích používaly zbraně, které mezinárodní právo zakazuje, píše ve zprávě organizace a žádá okamžité vyšetření událostí. Arménie i Ázerbájdžán obvinění odmítají.

„Podle zjištění Amnesty Inernational nebyly útoky na civilní cíle náhoda, ale mohlo jít o cílenou taktiku s cílem zastrašit protivníka na druhé straně,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský. Arménská i ázerbájdžánská strana takové útoky dlouhodobě popírají.

AI vycházela jak z výpovědí svědků – příbuzných zabitých a zraněných – tak z rozhovorů s místními civilními i vojenskými úřady, pracovníky nevládních organizací či novináři. Kromě toho zkoumala také úlomky munice, videa, fotografie a satelitní snímky z konfliktu.

„Náš výzkum odhalil na obou stranách nerozlišující a nepřiměřené útoky, které zabily a zranily civilisty a poškodily civilní objekty. Útoky byly opakovaně prováděny v civilních obytných oblastech daleko od frontových linií a tam, kde se často nezdálo, že by v jejich blízkosti byly nějaké vojenské cíle,“ uvedla Marie Struthersová z AI.

„Nejde jen o to, co viděla na místě AI, ale také celá řada médií včetně západních novinářů, včetně České televize, a to jak náš štáb, který se pohyboval na ázerbájdžánské straně, tak náš kolega David Borek, který byl přímo v Náhorním Karabachu. My jsme jednoznačně viděli zničené domy a zničené lidské životy na místech, kde v okolí nebyly žádné vojenské cíle, a to byl důsledek ostřelování jedné nebo druhé strany,“ dodal Černohorský.

Armády používaly i kazetové bomby

Obě strany používaly podle AI v konfliktu kazetové bomby, které mezinárodní právo zakazuje, byť zrovna Arménie ani Ázerbájdžán signatáři příslušné dohody nejsou. Použity byly také různé druhy zbraní, jež jsou známé svou nepřesností, například raketomety, některé balistické střely či nenaváděné dělostřelecké granáty.

Civilní ztráty tak mohly být mnohem větší, pokud by řada obyvatel včas neuprchla nebo nenašla před začátkem útoků vhodný úkryt, dodává AI.

Spor o enklávu v Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za tehdejšího Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Náhorní Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie.

Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho v listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila dohoda značné územní zisky, Arménům však zůstala většina Náhorního Karabachu. Boje si vyžádaly patrně tisíce životů. Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní. V Jerevanu dohoda vyvolala nepokoje, opozice požaduje demisi premiéra Nikoly Pašinjana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
před 1 hhodinou

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
před 4 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 4 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
před 4 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Sia a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit.
před 5 hhodinami

V Senátu USA budou mít demokraté 56 mandátů, podle odhadů získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltolaová získala senátorský mandát na Aljašce, uvedly v noci na středu agentura AP a stanice CNN na základě svých odhadů. Pro demokraty to znamená, že budou po volbách v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů, republikáni pak budou mít 44 křesel. Aljaška byl poslední senátorský obvod, kde se čekalo na výsledek.
05:59Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie při podzimních protestech ve Francii zadržela na 15 tisíc lidí

Francouzská policie při podzimních protestech zadržela zhruba 15 000 lidí. Podle agentury AFP to uvedl v úterý ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Zhruba polovina zadržených připadá na víkendové protesty proti zdražování.
před 10 hhodinami

Novým předsedou Knesetu se stal Eisenkotův spojenec Kahana

Novým předsedou izraelského parlamentu se stal Matan Kahana ze středové strany Jašar. Je spojencem Gadiho Eisenkota, kterého izraelský prezident pověřil sestavením vlády. Kahana získal 66 hlasů, zatímco jeho protikandidát Ofir Kac ze strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua obdržel 52 hlasů, informují tiskové agentury.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.