Arménský prezident odmítl potvrdit odvolání šéfa armády

Arménský prezident Armen Sarkisjan odmítl odvolat náčelníka generálního štábu armády, jehož tento týden sesadil premiér Nikola Pašinjan, oznámila prezidentská kancelář. Arménská opozice tento týden pořádala protesty, při nichž požadovala Pašinjanovo odstoupení kvůli výsledku bojů o Náhorní Karabach.

Premiér nechce odstoupit, i když ho k tomu ve čtvrtek vyzval i generální štáb armády. Pašinjan na to reagoval sesazením jeho náčelníka i jeho prvního zástupce a krok armády označil za pokus o puč. V Arménii musí ale výměnu v čele ozbrojených sil potvrdit prezident.

Sarkisjanovo sobotní odmítnutí podepsat odvolací dekret v Jerevanu uvítalo na shromáždění několik set stoupenců opozice. Pašinjan naopak prezidenta kritizoval a na Facebooku napsal, že „to vůbec nijak nepřispěje k vyřešení současné situace“.

Mluvčí prezidentovy kanceláře řekla, že premiér má právo zaslat odvolací dekret prezidentovi podruhé a Sarkisjan ho buď musí podepsat, nebo jej předat ústavnímu soudu. Premiér už řekl, že dekret podruhé pošle. Pokud ho prezident nepodepíše a nevyužije ani možnost obrátit se na ústavní soud, začne platit premiérovo rozhodnutí.

„Není pochyb o tom, že armáda musí být v případě politických záležitostí neutrální. S ohledem na válku dnes potřebuje personál armády naši podporu a pozornost více než kdy jindy,“ uvedl Sarkisjanův úřad.

Pašinjan čelí výzvám k rezignaci kvůli porážce v loňské krátké válce o Náhorní Karabach. Kritici ho obviňují, že se dopustil vlastizrady, když podepsal dohodu s Ázerbájdžánem, která znamenala nejen klid zbraní, ale také postoupení části sporného území.

Arménské armádě tehdy hrozil debakl, a tak požádala šéfa vlády, aby přijal podmínky příměří sjednané ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které pro Jerevan znamenaly značné územní ztráty.Většina Náhorního Karabachu, ovládaného arménskými separatisty, sice zůstala v arménských rukou, ale Arménie přišla o strategicky důležité město Šuša a o pásmo ázerbájdžánského území obklopujícího horskou enklávu. Šest týdnů bojů loni v listopadu si podle odhadů vyžádalo na šest tisíc životů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Amnesty International: Počet poprav ve světě byl loni nejvyšší za 44 let

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělí zveřejněné zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AmI).
před 39 mminutami

Kvůli bombě z druhé světové války se evakuovalo ve Pforzheimu třicet tisíc lidí

Kvůli nálezu bomby z druhé světové války ve Pforzheimu v Bádensku-Württembersku na jihozápadě Německa muselo v neděli ráno opustit své byty a domy 27 tisíc až třicet tisíc lidí. Odpoledne byla bomba zneškodněna, obyvatelé se pak mohli vrátit do svých domovů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Moskvu a přilehlý region zasáhl velký ukrajinský dronový útok

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se země stala terčem jednoho z nejmasivnějších ukrajinských útoků od začátku své války proti sousednímu státu. Velký nálet zasáhl Moskvu a Moskevskou oblast, potvrdil ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady tvrdí, že několik lidí zemřelo. Ruské telegramové kanály a ukrajinská SBU uvádějí, že zasaženy byly průmyslové podniky s vazbami na armádu. Ukrajinské úřady také informují o ruských úderech a uvádějí zraněné.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Krátí se čas.“ Trump znovu pohrozil Íránu zničením

Americký prezident Donald Trump v neděli na sociální síti opět pohrozil Íránu zničením a vyzval Teherán k rychlému uzavření mírové dohody. Dosavadní vyjednávání o ukončení války, kterou zahájily na konci února USA a Izrael a v níž od 8. dubna platí křehké a časově neomezené příměří, byla neúspěšná a v uplynulém týdnu opět uvázla na mrtvém bodě.
před 6 hhodinami

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 6 hhodinami

V areálu jaderné elektrárny v Emirátech vypukl po útoku dronu požár

Po zásahu dronu vypukl požár ve vnějším areálu jaderné elektrárny Baráka ve Spojených arabských emirátech (SEA), jediné v arabském světě. Ministerstvo obrany uvedlo, že úřady vyšetřují původ útoku. Podle dosavadních informací si incident nevyžádal zraněné ani nevedl k úniku radioaktivity, informovaly tiskové agentury s odvoláním na místní úřady.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 8 hhodinami

Z osmi zraněných v Modeně zůstává pět v nemocnici, stav jedné ženy je kritický

Z osmi lidí, do nichž v sobotu odpoledne v italské Modeně najel muž autem, zůstává pět hospitalizováno a stav jedné ženy je kritický, informovala agentura ANSA. Zraněné navštívili ve dvou nemocnicích italský prezident Sergio Mattarella a premiérka Giorgia Meloniová, která kvůli tomu zrušila nedělní návštěvu Kypru. Čtyři zranění jsou členové jedné polské rodiny, která žije v Itálii, a mezi zraněnými je i devětašedesátiletá německá turistka, jejíž stav je vážný, ale stabilizovaný.
před 10 hhodinami
Načítání...