Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět bojovalo

Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.

„V důsledku bojů, které rozpoutaly ázerbájdžánské ozbrojené síly po útoku na arménské pozice, má arménská strana ztráty (na životech) a zraněné. Informace o nich se upřesňují,“ uvedlo arménské ministerstvo obrany v prohlášení. Dodalo, že Arméni přišli o „dvě vojenské pozice“.

„Podle nepotvrzených informací zemřelo patnáct vojáků arménských ozbrojených sil,“ sdělil později šéf výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Eduard Agadžanjan podle agentury Interfax. Arménské ministerstvo obrany, podle kterého Ázerbájdžán používá mimo jiné dělostřelectvo, rovněž informovalo, že Ázerbájdžán dvanáct jeho vojáků zajal.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany z útoku naopak obvinilo arménské jednotky, které podle něj ostřelovaly jeho vojenské pozice. Tvrdí, že v bojích byli zraněni dva jeho vojáci. „Jednotky arménských ozbrojených sil zaútočily na bojové pozice ázerbájdžánské armády v Kelbadžarském a Lačinském okrese,“ uvedl resort obrany podle agentury TASS. Baku dále tvrdí, že útok odrazilo a zničilo část arménské vojenské techniky.

Jerevan v úterý požádal o pomoc Moskvu, uvedl podle agentury Interfax tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Agentura TASS však napsala, že žádost nebyla podána oficiálně a že arménský velvyslanec v Moskvě ji zatím nepotvrdil.

„Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaútočil na svrchované území Arménie, žádáme Rusko, aby bránilo územní celistvost Arménie na základě dohody z roku 1997 (o vzájemné obraně) mezi našimi zeměmi,“ citovala agentura Interfax tajemníka arménské rady bezpečnosti Armena Grigorjana. Rusko má v Arménii vojenskou základnu.

Klid zbraní

Arménie později informovala, že situace se stabilizovala. „Díky dohodě, jíž bylo dosaženo za ruské asistence, se situaci na arménsko-ázerbájdžánských hranicích povedlo stabilizovat,“ oznámilo arménské ministerstvo obrany. „K půl sedmé místního času (půl čtvrté středoevropského času) je situace relativně klidná a palba byla přerušena,“ upřesnilo ministerstvo.

Před tímto oznámením o situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici hovořil po telefonu ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a vyzval je, aby se zasadili o snížení napětí. V rozhovoru s arménským ministrem obrany Surenem Papikjanem přislíbil pomoc Moskvy při urovnání konfliktu, napsal TASS s odvoláním na vyjádření arménského ministerstva obrany. Dnešní vyostření situace v oblasti projednával telefonicky s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem také ruský prezident Vladimir Putin, sdělil Kreml bez dalších podrobností.

K úplnému klidu zbraní a deeskalaci vyzval Baku a Jerevan dnes odpoledne šéf Evropské rady Charles Michel, který o dnešním vývoji v oblasti jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem. „EU je v zájmu stabilního jižního Kavkazu odhodlána spolupracovat se svými partnery,“ napsal Michel na twitteru.

Rok od války v Náhorním Karabachu

Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly. Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli tamní arménští separatisté během 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.

Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters. 

V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 8 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...