Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.
„Oficiální připomínky v Jerevanu nejsou. Pro Arménii je prohraná šestitýdenní válka o Náhorní Karabach stále velmi citlivá,“ přiblížil zpravodaj ČT Karel Rožánek.
Naopak v Baku se slavilo. „Obnovili jsme naši důstojnost, budeme navždy žít jako vítězná země a vítězný národ. Pokud se na nás jakákoli síla z Arménie podívá úkosem, nebo bude mít revanšistické tendence, uvidí naši pěst,“ prohlásil autoritářský prezident Ilham Alijev.
Demonstranti v Baku nesli v pondělí na oslavu Dne vítězství obří, 440 metrů dlouhou ázerbájdžánskou vlajku. Alilev vyhlásil 8. listopad Dnem vítězství loni na památku dobytí druhého největšího karabašského města Šuša.
Arméni ztratili tři okresy
Právě po jeho pádu do ázerbájdžánských rukou uzavřel arménský premiér Nikola Pašinjan v noci na 10. listopadu s Alijevem, za zprostředkování Ruska, dohodu o ukončení války, kterou Alijev označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.
Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století. Ázerbájdžán si ale připsal významné územní zisky, konkrétně získal tři okresy. Na příměří dohlížejí ruské a turecké jednotky.
Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků, z toho podle oficiálních údajů více než tři tisíce na arménské straně. Skoro dvě stě padesát arménských vojáků zůstává nezvěstných. Během konfliktu zahynulo také asi sto padesát civilistů.
Protesty proti arménské vládě pokračují
Po skončení války vypukly v Arménii protivládní protesty, jež vyústily v předčasné volby. V nich Pašinjan dokázal opět zvítězit. Demonstrace ale zcela neustaly, pravidelně se jich účastní několik tisíc lidí.
„V Jerevanu se znovu od začátku října demonstruje, tyto demonstrace pořádá část opozice, která chce, aby vláda, která tuto válku prohrála, nesla politickou odpovědnost. I přesto, že Pašinjan letos v létě znovu vyhrál volby a obhájil premiérský mandát,“ potvrdil Rožánek.
Demonstrující požadují kromě demise vlády také návrat všech území, o která Arméni přišli. „Chceme, aby se to všechno vrátilo pod správu Republiky Arménie. Chceme toho dosáhnout mezinárodními dohodami, mezinárodním právem,“ uvedl Hajk Martirosjan, člen vedení opoziční strany Národní demokratický pól Arménie.
Do centra Jerevanu přišel vyjádřit svůj názor i Chačatur Jebremjan, který přiletěl až z Ruska. Přes třicet let žije v Moskvě, kde je jáhnem v kostele arménské apoštolské církve Svatého vzkříšení. „Nemůžu pochopit, proč Rusko tak ničí moji vlast. Posolili ji, dochutili, dali na podnos a odnesli ji Turkům.“
Proti prohrané válce začali Arméni demonstrovat hned loni v listopadu. Na protestní akce chodili tehdy i Armen a Gevorg Grigorjanovi. Gevorg dokonce v Náhorním Karabachu bojoval. Bránil město Šuša, které nakonec dobyla ázerbájdžánská armáda. Oba si myslí, že válka bude pokračovat.
„Bojíme se, že Nikol Pašinjan jako ministerský předseda Arménie uzná, že Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. A to není možné,“ míní filmový producent Armen Grigorjan. „Arménský národ si musí nutně vybojovat zpět svoji čest. To za prvé. A vrácená země bude už bonusem. To není jenom země, to je naše vlast,“ dodává lékař Gevorg Grigorjan.
Přestřelky a žaloby
Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké. Na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům a krvavým přestřelkám.
Obě země se vůči sobě vymezují i u soudu. Letos v září podala Arménie žalobu na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, obviňuje ho z rasové diskriminace. To samé udělal o několik týdnů později i Ázerbájdžán, který zase viní Armény z etnických čistek.
