Před rokem skončila válka v Karabachu. V Baku se slavilo, v Jerevanu demonstrovalo proti vládě

3 minuty
Události ČT: Rok od konce války v Náhorním Karabachu
Zdroj: ČT24

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

„Oficiální připomínky v Jerevanu nejsou. Pro Arménii je prohraná šestitýdenní válka o Náhorní Karabach stále velmi citlivá,“ přiblížil zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Naopak v Baku se slavilo. „Obnovili jsme naši důstojnost, budeme navždy žít jako vítězná země a vítězný národ. Pokud se na nás jakákoli síla z Arménie podívá úkosem, nebo bude mít revanšistické tendence, uvidí naši pěst,“ prohlásil autoritářský prezident Ilham Alijev.

Demonstranti v Baku nesli v pondělí na oslavu Dne vítězství obří, 440 metrů dlouhou ázerbájdžánskou vlajku. Alilev vyhlásil 8. listopad Dnem vítězství loni na památku dobytí druhého největšího karabašského města Šuša.

2 minuty
Zpravodaj ČT Rožánek: Za ten rok se nic nezměnilo, pro Arménii je to stále čerstvá rána
Zdroj: ČT24

Arméni ztratili tři okresy

Právě po jeho pádu do ázerbájdžánských rukou uzavřel arménský premiér Nikola Pašinjan v noci na 10. listopadu s Alijevem, za zprostředkování Ruska, dohodu o ukončení války, kterou Alijev označil za arménskou kapitulaci a konec okupace ázerbájdžánských území.

Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let minulého století. Ázerbájdžán si ale připsal významné územní zisky, konkrétně získal tři okresy. Na příměří dohlížejí ruské a turecké jednotky.

Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků, z toho podle oficiálních údajů více než tři tisíce na arménské straně. Skoro dvě stě padesát arménských vojáků zůstává nezvěstných. Během konfliktu zahynulo také asi sto padesát civilistů.

Územní změny v okolí Karabachu podle dohody z 10. listopadu 2020
Zdroj: ČT24

Protesty proti arménské vládě pokračují

Po skončení války vypukly v Arménii protivládní protesty, jež vyústily v předčasné volby. V nich Pašinjan dokázal opět zvítězit. Demonstrace ale zcela neustaly, pravidelně se jich účastní několik tisíc lidí.

„V Jerevanu se znovu od začátku října demonstruje, tyto demonstrace pořádá část opozice, která chce, aby vláda, která tuto válku prohrála, nesla politickou odpovědnost. I přesto, že Pašinjan letos v létě znovu vyhrál volby a obhájil premiérský mandát,“ potvrdil Rožánek.

Demonstrující požadují kromě demise vlády také návrat všech území, o která Arméni přišli. „Chceme, aby se to všechno vrátilo pod správu Republiky Arménie. Chceme toho dosáhnout mezinárodními dohodami, mezinárodním právem,“ uvedl Hajk Martirosjan, člen vedení opoziční strany Národní demokratický pól Arménie.

Do centra Jerevanu přišel vyjádřit svůj názor i Chačatur Jebremjan, který přiletěl až z Ruska. Přes třicet let žije v Moskvě, kde je jáhnem v kostele arménské apoštolské církve Svatého vzkříšení. „Nemůžu pochopit, proč Rusko tak ničí moji vlast. Posolili ji, dochutili, dali na podnos a odnesli ji Turkům.“ 

Proti prohrané válce začali Arméni demonstrovat hned loni v listopadu. Na protestní akce chodili tehdy i Armen a Gevorg Grigorjanovi. Gevorg dokonce v Náhorním Karabachu bojoval. Bránil město Šuša, které nakonec dobyla ázerbájdžánská armáda. Oba si myslí, že válka bude pokračovat.

„Bojíme se, že Nikol Pašinjan jako ministerský předseda Arménie uzná, že Náhorní Karabach je součástí Ázerbájdžánu. A to není možné,“ míní filmový producent Armen Grigorjan. „Arménský národ si musí nutně vybojovat zpět svoji čest. To za prvé. A vrácená země bude už bonusem. To není jenom země, to je naše vlast,“ dodává lékař Gevorg Grigorjan.

Přestřelky a žaloby

Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké. Na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům a krvavým přestřelkám.

Obě země se vůči sobě vymezují i u soudu. Letos v září podala Arménie žalobu na Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora v Haagu, obviňuje ho z rasové diskriminace. To samé udělal o několik týdnů později i Ázerbájdžán, který zase viní Armény z etnických čistek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci v Rusku udeřili na nákladní loď s municí a rafinérii

Zvláštní síly ukrajinské tajné služby SBU a další jednotky zasáhly ve čtvrtek ruskou nákladní loď s municí a součástmi dronů z Íránu v přístavu Olja v ruské Astrachaňské oblasti, oznámil v pátek ráno ukrajinský generální štáb. Ukrajinské drony také v noci zaútočily na rafinérii v Syzrani ležící na Volze na jihovýchodě evropské části Ruska, informovaly různé telegramové kanály. Tyto zprávy potvrdil gubernátor Samarské oblasti, v níž Syzraň leží. Podle serveru Kyiv Independent (KI) způsobily podobné ukrajinské útoky Rusku jen letos ztráty ve výši 4,11 procenta ročního HDP.
08:51Aktualizovánopřed 9 mminutami

Po Trumpově povolání Národní gardy do Washingtonu bylo zatčeno 45 lidí

Poté, co americký prezident Donald Trump v pondělí povolal do hlavního města USA Národní gardu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality, uvedl Bílý dům, že ve středu večer bylo ve městě zatčeno 45 osob, z toho devětadvacet jich pobývá v zemi nelegálně. Na policejní operaci se podle Bílého domu podílí více než 1650 lidí, informuje agentura Reuters.
před 50 mminutami

Před summitem Trump–Putin panují smíšené nálady

Evropští státníci před páteční schůzkou lídrů USA a Ruska vyjadřovali mírný optimismus. Podle britského premiéra Keira Starmera existuje reálná šance na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojenci Kyjeva uvedli, že jim Donald Trump potvrdil ochotu podpořit bezpečnostní záruky pro Kyjev, ale blíže je zatím neupřesnil. Vladimir Putin zase slibuje nové dohody o odzbrojení, pokud summit na Aljašce uspěje.
06:00Aktualizovánopřed 58 mminutami

USA chtějí přístup ke konžským coltanovým dolům

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.
před 2 hhodinami

Další vývoj závisí na „chemii“ mezi Putinem a Trumpem, zaznělo v Událostech, komentářích

Páteční aljašský summit prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina začne oťukáváním, jestli si rozumí a jestli jsou schopni se dohodnout. Pokud bude chemie mezi státníky „dobrá“, jsou určitě připraveny alternativní detailnější scénáře, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Okamžitou dohodu ale neočekává. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vnímá hořký podtón, že Trump dává schůzkou Putinovi pozici „já pán, ty pán“. Doufá, že prezident USA dodrží sliby, které dal před dvěma dny evropským lídrům, že bude jednat o příměří, ale ne o teritoriálních ústupcích. Bývalému ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi vadí, že Evropa není na jednání zastoupena, ale bere to jako odraz reality vztahů mezi spojenci.
před 11 hhodinami

Trump: K dohodě bude potřeba další summit za účasti Zelenského

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Slováky v Srbsku napadli a zranili Vučičovi příznivci

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.
před 13 hhodinami
Načítání...