Při úterních ozbrojených střetech s Arménií na společné hranici zemřelo sedm ázerbájdžánských vojáků a dalších deset bylo zraněno. S odvoláním na ázerbájdžánské ministerstvo obrany to ve středu uvedly světové tiskové agentury. Arménské úřady hlásí jednoho mrtvého vojáka, třináct dalších podle nich Ázerbájdžán zajal. Dalších 24 arménských vojáků se pohřešuje, napsala agentura AP.
Úterní střety na hranici byly nejintenzivnější od ukončení loňského konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporný Náhorní Karabach a okolní území. Jerevan a Baku se navzájem obviňují z vyprovokování úterních násilností. Zatímco arménské ministerstvo obrany obvinilo ázerbájdžánskou armádu z ostřelování arménských pozic, ázerbájdžánská vláda viní Arménii z „rozsáhlé provokace“ na hranicích.
Boje ustaly večer poté, co intervenovala Moskva, která vyzvala obě strany, aby konfrontaci ukončily. Zatímco s ministry obrany hovořil telefonicky šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu, arménský premiér Nikol Pašinjan situaci probíral s prezidentem Vladimirem Putinem.
Porážka pro Armény
Baku a Jerevan před rokem svedly šestitýdenní válku o Náhorní Karabach a jeho okolí, ovládané tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.
Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Ke střetům dochází dál. Dohoda zanechala mnoho nedořešených otázek, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters. V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.
