Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se v úterý opět bojovalo, obě země se navzájem obvinily z přeshraničních útoků. Jerevan hlásí mrtvé a raněné, Baku informovalo o dvou zraněných na své straně. Podle nepotvrzených informací zahynulo kolem patnácti arménských vojáků. Jerevan se podle arménského představitele obrátil s žádostí o pomoc s obranou arménského území na Moskvu, arménský velvyslanec v Moskvě však informaci podle agentury TASS nepotvrdil. Arménské ministerstvo obrany později informovalo, že strany konfliktu se za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a že na hranicích večer místního času zavládl klid.
Na hranicích mezi Arménií a Ázerbájdžánem se opět bojovalo
„V důsledku bojů, které rozpoutaly ázerbájdžánské ozbrojené síly po útoku na arménské pozice, má arménská strana ztráty (na životech) a zraněné. Informace o nich se upřesňují,“ uvedlo arménské ministerstvo obrany v prohlášení. Dodalo, že Arméni přišli o „dvě vojenské pozice“.
„Podle nepotvrzených informací zemřelo patnáct vojáků arménských ozbrojených sil,“ sdělil později šéf výboru arménského parlamentu pro zahraniční vztahy Eduard Agadžanjan podle agentury Interfax. Arménské ministerstvo obrany, podle kterého Ázerbájdžán používá mimo jiné dělostřelectvo, rovněž informovalo, že Ázerbájdžán dvanáct jeho vojáků zajal.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany z útoku naopak obvinilo arménské jednotky, které podle něj ostřelovaly jeho vojenské pozice. Tvrdí, že v bojích byli zraněni dva jeho vojáci. „Jednotky arménských ozbrojených sil zaútočily na bojové pozice ázerbájdžánské armády v Kelbadžarském a Lačinském okrese,“ uvedl resort obrany podle agentury TASS. Baku dále tvrdí, že útok odrazilo a zničilo část arménské vojenské techniky.
Jerevan v úterý požádal o pomoc Moskvu, uvedl podle agentury Interfax tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Agentura TASS však napsala, že žádost nebyla podána oficiálně a že arménský velvyslanec v Moskvě ji zatím nepotvrdil.
„Vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaútočil na svrchované území Arménie, žádáme Rusko, aby bránilo územní celistvost Arménie na základě dohody z roku 1997 (o vzájemné obraně) mezi našimi zeměmi,“ citovala agentura Interfax tajemníka arménské rady bezpečnosti Armena Grigorjana. Rusko má v Arménii vojenskou základnu.
Klid zbraní
Arménie později informovala, že situace se stabilizovala. „Díky dohodě, jíž bylo dosaženo za ruské asistence, se situaci na arménsko-ázerbájdžánských hranicích povedlo stabilizovat,“ oznámilo arménské ministerstvo obrany. „K půl sedmé místního času (půl čtvrté středoevropského času) je situace relativně klidná a palba byla přerušena,“ upřesnilo ministerstvo.
Před tímto oznámením o situaci na arménsko-ázerbájdžánské hranici hovořil po telefonu ruský ministr obrany Sergej Šojgu se svým arménským i ázerbájdžánským protějškem a vyzval je, aby se zasadili o snížení napětí. V rozhovoru s arménským ministrem obrany Surenem Papikjanem přislíbil pomoc Moskvy při urovnání konfliktu, napsal TASS s odvoláním na vyjádření arménského ministerstva obrany. Dnešní vyostření situace v oblasti projednával telefonicky s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem také ruský prezident Vladimir Putin, sdělil Kreml bez dalších podrobností.
K úplnému klidu zbraní a deeskalaci vyzval Baku a Jerevan dnes odpoledne šéf Evropské rady Charles Michel, který o dnešním vývoji v oblasti jednal s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem. „EU je v zájmu stabilního jižního Kavkazu odhodlána spolupracovat se svými partnery,“ napsal Michel na twitteru.
Rok od války v Náhorním Karabachu
Baku a Jerevan před rokem svedly válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly. Po konci šestitýdenní války sice v arménských rukou zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli tamní arménští separatisté během 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na sedm tisíc obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.
Napětí mezi oběma bývalými sovětskými republikami na Kavkaze zůstává vysoké a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.
V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.
