Arménský premiér je ochoten svolit k volbám. Chce, aby opozice podpořila změny v ústavě

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí před svými přívrženci vyjádřil ochotu uspořádat předčasné parlamentní volby, pokud opozice podpoří jeho návrh změn v ústavě, které by znamenaly přechod Arménie od parlamentního k poloprezidentskému systému vládnutí. Návrh by měli schválit voliči na podzim v referendu.

„V říjnu máme v úmyslu uspořádat referendum, kterým buď přijmeme novou ústavu, anebo změny, kterými přejdeme od parlamentní k poloprezidentské formě vládnutí,“ řekl. Tato změna by podle předsedy vlády měla zaručit stabilitu v zemi.

Politická krize v Arménii trvá od porážky v loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, kterou v listopadu ukončila dohoda zprostředkovaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, země ale přišla o strategické město Šuša a pásmo ázerbájdžánského území. Opozice od té doby požaduje Pašinjanovu demisi. Premiér ale odstoupit odmítá.

„Pokud parlamentní strany přijmou náš návrh, předložený ještě na přelomu prosince a ledna, budeme připraveni na předčasné parlamentní volby. Dám opozici druhou možnost. Půjdeme do voleb a uvidíme, čí demisi požaduje lid,“ řekl Pašinjan.

Pašinjan viní exprezidenta, že porušil zákon

Nedávnou výzvu generálního štábu, aby vláda odstoupila, premiér označil za výsledek vlivu dřívějších vládnoucích elit, a to zejména bývalého prezidenta Serža Sargsjana, jehož odstranila „sametová revoluce“. Ta v dubnu 2018 vynesla k moci Pašinjana. Exprezident se podle premiéra nyní snaží poštvat armádu proti legitimní vládě.

Náčelník generálního štábu podle Pašinjana svou výzvou porušil zákon a musí být odvolán. To ale neznamená, že by pak v řadách armády měla vypuknout čistka. Ministerský předseda doufá, že stávající prezident Armen Sarkisjan „v zájmu lidu a státu“ podepíše výnos o odvolání náčelníka generálního štábu Onika Gasparjana.

Generální štáb vyzval premiéra k odstoupení 25. února poté, co politik odvolal zástupce náčelníka generálního štábu, který kritizoval Pašinjanovy výroky o neúčinnosti ruských raket Iskander.

Protestující vtrhli do vládní budovy

V Jerevanu, kde se během pondělka konaly demonstrace premiérových stoupenců a odpůrců, se vyostřilo politické napětí. Dav Pašinjanových odpůrců vtrhl do vládní budovy v centru Jerevanu. Protestující hlasitě skandovali a žádali Pašinjanovu rezignaci, poté místo opustili. 

Do budovy se podle agentury Interfax podařilo dostat několika desítkám demonstrantů. Protest organizovaný mládežnickým spolkem jedné z opozičních stran se odehrál v hale v přízemí, kde jsou kanceláře několika ministerstev. Demonstranti vyzývali jejich zaměstnance, aby se odmítli účastnit schůze Pašinjanových příznivců.

„Chceme Pašinjanovu rezignaci. Svojí akcí jsme ukázali, že pro nás neexistují zavřené dveře a že se můžeme dostat do libovolné vládní budovy,“ řekl podle Interfaxu jeden z účastníků.

Shromáždění asi 10 tisíc premiérových přívrženců mělo podle agentury AFP ukázat, že lid podporuje demokratický pořádek. Současně se v jiném místě Jeravanu konala demonstrace několika tisíc přívrženců sedmnácti opozičních stran a hnutí požadujících Pašinjanův odchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...