V arménském hlavním městě Jerevanu se střetli policisté s demonstrujícími přívrženci opozice, kteří vyzývají premiéra Nikolu Pašinjana k odstoupení. Uvedla to agentura Interfax. Opozice vyzvala ke generální stávce a občanské neposlušnosti, aby donutila k demisi šéfa vlády, kterému vyčítá porážku v nedávné šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach.
V Jerevanu se opět střetla policie s protivládními demonstranty, Pašinjan se musel vrátit do města
Potyčky podle zpravodaje Interfaxu vypukly poté, co část demonstrantů obklopila sídlo vlády a další část sídlo generální prokuratury a budovu, ve které sídlí ministerstva vnitra, spravedlnosti a školství. Sídlo vlády chrání pět kordonů pořádkových sil. Všechny instituce se nacházejí na hlavním náměstí Jerevanu, kde se koná opoziční demonstrace.
„Arménie bez Nikoly!“ a „Nikol musí odejít!“ skandují stovky demonstrantů, kteří podle agentury TASS blokují budovy vlády a generální prokuratury. Situaci na hlavním náměstí Republiky označila za napjatou.
Demonstranti v pondělí přiměli Pašinjana k předčasnému návratu do metropole poté, co přehradili premiérově koloně cestu na jih země. Premiér vysvětlil, že si nechtěl vynutit průjezd za pomoci síly v době, kdy země drží smutek za zabité vojáky v bojích, které si podle odhadů vyžádaly více než pět tisíc obětí. Policie nicméně podle agentury AFP zadržela starostu města Goris, který k demonstracím proti premiérově příjezdu vyzval.
Porážka v nedávném konfliktu, ve kterém Ázerbájdžán dosáhl značných územních zisků, zvýšila tlak na premiéra Pašinjana. Podle opozice zradil vlast přijetím dohody o ukončení bojů, kterou zprostředkovalo Rusko.
Výzvy k demisi, které zaznívají od poloviny listopadu, premiér odmítá. Podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša. Několik ministrů jeho vlády ale už odstoupilo.
Spor o enklávu v Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za tehdejšího Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho 10. listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila dohoda územní zisky, Arménům však zůstala většina Karabachu. Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní.
