Ve středu arménského hlavního města Jerevanu demonstrovalo za demisi premiéra Nikoly Pašinjana zhruba deset tisíc lidí. Jedná se o nejpočetnější shromáždění od začátku protestu proti šéfovi arménské vlády, píše agentura AFP. Část Arménců vinní Pašinjana z neúspěchů v bojích s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Po uzavření příměří Arménie ztratila kontrolu nad třemi okresy, které tvořily ochranný val arménské enklávy v Náhorním Karabachu.
„Kvůli němu naše vlast a náš lid utrpěly taková zranění, že bude zapotřebí více generací, aby se zahojila,“ řekla AFP jedna z demonstrujících.
Arménský premiér výzvy k demisi, které zaznívají od poloviny listopadu, odmítá. Podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože arménská armáda neměla sílu dosáhnout zlomu v bojích po pádu strategicky významného města Suša. Několik ministrů jeho vlády ale na svou funkci v uplynulých týdnech rezignovalo.
Ve středu Pašinjana podpořil také ruský prezident Vladimír Putin. Podle něj arménský premiér prokázala odvahu, když vzal „velice těžké ale nutné rozhodnutí“ k příměří přistoupit. Rusko, které patří mezi spojence Arménie, smlouvu o příměří s Ázerbájdžánem také podepsalo a ve sporné oblasti má nasadit až dva tisíce vojáků.
Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky, které propukly 27. září, ukončila dohoda dosažená v noci na 10. listopadu. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky, ale umožňuje přežít samé horské enklávě Náhorního Karabachu.
Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
