Armáda nikým neuznaného Náhorního Karabachu pátrá po desítkách svých vojáků, se kterými od úterního večera nemá spojení. Muži prý byli na pozicích v oblastech, které by měly zůstat podle listopadové mírové dohody pod jeho kontrolou. Vedení enklávy později obvinilo Ázerbájdžán z jejich zajetí, uvedla agentura Reuters. Baku se zatím k obvinění nevyjádřilo.
„Ázerbájdžánské síly zajaly několik desítek vojáků v oblasti vesnice Chcaberd (Ázerbájdžánem označované jako Čajlakkala, pozn. red.), ministerstvo obrany se v současné době snaží zjistit všechny okolnosti,“ uvedl na Facebooku vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan, který zároveň obvinil Ázerbájdžán z provokace.
Karabašská armáda nejprve uvedla, že zmizelo 73 vojáků v oblasti vesnic Chcaberd a Hin Tagher (Kohne Taglar). Místní ombudsman později mluvil o šedesáti pohřešovaných, dodal web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL).
Zpráva o zmizelých vojácích přišla několik dní poté, co si Arménie a Ázerbájdžán začaly vyměňovat vojáky zajaté za posledních bojů. Zatímco Ázerbájdžán předal Arménii 44 zajatců, opačným směrem jich putovalo 12, píše ruský server Kommersant.
Obě strany se obviňují z porušování příměří
Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho v listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky. Arméni museli předat druhé straně správu nad třemi okresy, které měli dosud pod kontrolou. Zůstala jim však většina Karabachu. Boje si vyžádaly patrně tisíce životů.
Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní, nicméně o posledním víkendu se Baku s Jerevanem navzájem obvinily z porušování dohodnutého příměří. Během potyček údajně zemřeli čtyři ázerbájdžánští vojáci a šest etnických Arménů bylo zraněno.
V Jerevanu dohoda vyvolala nepokoje, při kterých demonstranti vtrhli do parlamentu a sídla vlády. Opozice prakticky denně pořádá protesty vybízející premiéra Nikola Pašinjana k demisi. Nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun tento týden vyzvala ke generální stávce, která má začít od úterý 22. prosince.
Výzvy k demisi, které zaznívají od poloviny listopadu, arménský premiér odmítá. Podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože arménská armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša. Několik ministrů jeho vlády ale už odstoupilo.
