Vedení Náhorního Karabachu viní Ázerbájdžán ze zajetí desítek vojáků

Armáda nikým neuznaného Náhorního Karabachu pátrá po desítkách svých vojáků, se kterými od úterního večera nemá spojení. Muži prý byli na pozicích v oblastech, které by měly zůstat podle listopadové mírové dohody pod jeho kontrolou. Vedení enklávy později obvinilo Ázerbájdžán z jejich zajetí, uvedla agentura Reuters. Baku se zatím k obvinění nevyjádřilo.

„Ázerbájdžánské síly zajaly několik desítek vojáků v oblasti vesnice Chcaberd (Ázerbájdžánem označované jako Čajlakkala, pozn. red.), ministerstvo obrany se v současné době snaží zjistit všechny okolnosti,“ uvedl na Facebooku vůdce neuznávané karabašské republiky Arajik Harutjunjan, který zároveň obvinil Ázerbájdžán z provokace.

Karabašská armáda nejprve uvedla, že zmizelo 73 vojáků v oblasti vesnic Chcaberd a Hin Tagher (Kohne Taglar). Místní ombudsman později mluvil o šedesáti pohřešovaných, dodal web stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL).

Zpráva o zmizelých vojácích přišla několik dní poté, co si Arménie a Ázerbájdžán začaly vyměňovat vojáky zajaté za posledních bojů. Zatímco Ázerbájdžán předal Arménii 44 zajatců, opačným směrem jich putovalo 12, píše ruský server Kommersant.

Obě strany se obviňují z porušování příměří

Nejnovější konflikt o Náhorních Karabach se rozhořel 27. září. Ukončila ho v listopadu dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky. Arméni museli předat druhé straně správu nad třemi okresy, které měli dosud pod kontrolou. Zůstala jim však většina Karabachu. Boje si vyžádaly patrně tisíce životů.

Rusko do oblasti vyslalo mírové jednotky, které mají dohlížet na klid zbraní, nicméně o posledním víkendu se Baku s Jerevanem navzájem obvinily z porušování dohodnutého příměří. Během potyček údajně zemřeli čtyři ázerbájdžánští vojáci a šest etnických Arménů bylo zraněno.

V Jerevanu dohoda vyvolala nepokoje, při kterých demonstranti vtrhli do parlamentu a sídla vlády. Opozice prakticky denně pořádá protesty vybízející premiéra Nikola Pašinjana k demisi. Nacionalistická Arménská revoluční federace Dašnakcutjun tento týden vyzvala ke generální stávce, která má začít od úterý 22. prosince. 

Výzvy k demisi, které zaznívají od poloviny listopadu, arménský premiér odmítá. Podle něj nemělo smysl v bojích pokračovat, protože arménská armáda neměla sílu dosáhnout zlomu na bojišti po pádu strategicky významného města Šuša. Několik ministrů jeho vlády ale už odstoupilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Humanitární krize v Súdánu se prohlubuje

Povstalecké Jednotky rychlé podpory v Súdánu se nevzdávají. Na konci března se sice stáhly z metropole Chartúmu, přesně dva roky od vypuknutí nové fáze občanské války ale oznámily, že dostaly pod kontrolu tábor čítající sedm tisíc uprchlíků v Dárfúru. Podle OSN už při bojích zemřelo nejméně sto civilistů. Jedna z nejhorších humanitárních krizí na světě se tak nadále prohlubuje. Špatná situace panuje zejména ve frontových oblastech, kde podvýživou trpí desítky tisíc dětí.
před 6 hhodinami

Meta je u soudu, může přijít o WhatsApp a Instagram

Ve Washingtonu začal soud s Meta Platforms, mateřskou společností Facebooku Marka Zuckerberga. Americká Federální obchodní komise (FTC) ji viní z toho, že síť Instagram a aplikaci WhatsApp koupila před víc než dekádou proto, aby se zbavila konkurence. Žalobci chtějí miliardáře přimět, aby tyto dceřiné firmy prodal.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko schválilo změny v ústavě zaměřené proti LGBT+

Maďarský parlament schválil změny v ústavě, které podle kritiků omezují práva a svobody komunity LGBT+. Server Index.hu informoval, že pro hlasovalo 140 poslanců, proti 21 poslanců. Přijatá novela základního zákona posiluje zákaz pořádání pochodů hrdosti a zaměřuje se také na osoby s dvojím státním občanstvím, považované za „zrádce národa“, kterým podle agentury AFP nyní hrozí ztráta státní příslušnosti a vyhoštění. Možným terčem tohoto ustanovení je podle AFP finančník a filantrop George Soros.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump označil ruský útok na Sumy za strašný, Moskvu přímo neobvinil

Nedělní raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny s nejméně 35 mrtvými a 119 zraněnými označil prezident USA Donald Trump za strašný, Moskvu ale přímo neobvinil. Ruský úder představuje krutou připomínku naléhavé potřeby jednání o ukončení této strašné války, prohlásil mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Brian Hughes. Šok nad úderem vyjádřil i šéf OSN António Guterres. Experti mluví o dalším důkazu ruské bezohlednosti a o odpovědi Moskvy na americké snahy o ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Je úžasné mít kam poslat nejhorší lidi.“ Bukele si notoval s Trumpem

Spojené státy chtějí deportovat do Salvadoru „co nejvíc“ lidí. Prezident Donald Trump to prohlásil během setkání se svým salvadorským protějškem Nayibem Bukelem v Bílém domě. Podle Bukeleho jeho země „dychtí pomoci USA se zločinem“. Lídr středoamerické země, jenž sám sebe nazývá „nejvíc cool diktátorem“, také uvedl, že nevrátí omylem deportovaného muže, jak požadují americké soudy, a nazval ho teroristou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Izrael má právo se bránit, nyní ale překračuje meze, uvedla Kallasová

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.
před 12 hhodinami

Rusko dronem zasáhlo nemocnici v Oděse, v Charkově hořel sklad potravin

Terčem ruských útoků se v neděli večer stala ukrajinská Oděsa, kde se dron zřítil na nemocnici. Na Stepnohirsk jihovýchodně od Záporoží ruská armáda v noci na pondělí podnikla letecký úder. Z Charkova byl po ruském dronovém útoku hlášen rozsáhlý požár v civilním podniku. V průběhu dne zasáhlo Rusko další civilní i jiné cíle, úřady hlásí mrtvé.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 14 hhodinami
Načítání...