Alijev a Erdogan slavili v Baku. Turecko chce monitorovací misi či podíl na obnově zničených měst

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Okázalost Erdoganova přijetí režimem Ilhama Alijeva v Baku odpovídala tomu, že Ázerbájdžán a Turecko jsou nejbližší spojenci a že Turecko Ázerbájdžán ve válce o Karabach výrazně podporovalo, vysvětluje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ázerbájdžánu dodalo mimo jiné řadu dronů, které byly jedním z rozdílových prvků v konfliktu a byly také vidět na přehlídce, které se účastnili oba prezidenti.“

Černohorský podotkl, že na přehlídce defilovaly mimo jiné i houfnice DANA české výroby. „Podle Reportérů ČT a webu Investigace.cz je česká zbrojovka Czechoslovak Group přes Izrael dodala Ázerbájdžánu, přestože od dodávek zbraní odrazuje OBSE a také EU. Czechoslovak Group dlouhodobě odmítá, že by dodala zbraně přímo do Ázerbájdžánu,“ připomněl zpravodaj ČT.

Upozornil i na to, co během návštěvy vidět nebylo. „Podle očekávání to nebyli syrští žoldáci, kteří se podle mnoha obvinění a mnoha svědectví účastnili bojů po boku ázerbájdžánské armády. A samozřejmě se také nemluvilo o obvinění z válečných zločinů,“ dodal s tím, že podle lidskoprávní organizace Amnesty International se válečných zločinů dopouštěly v konfliktu obě strany.

Nahrávám video

Ankara požaduje monitorovací misi a stavební zakázky, ve hře může být i levnější plyn

Turečtí vojáci by se měli na oplátku za podporu Ankary v konfliktu podílet na misi, jejímž úkolem bude dohlížet na příměří v Náhorním Karabachu. Členové příslušné turecké jednotky se vojenské přehlídky taktéž účastnili a dodržování příměří by měli monitorovat ze společné základny, která by měla být zřejmě v regionu Agdam východně od Náhorního Karabachu.

„V minulých týdnech se mluvilo o tom, že by tak měli činit například s pomocí pozorovacích dronů, což někteří představitelé Arménie či pozorovatelé kritizují s ohledem na to, že právě drony byly jednou z velmi účinných zbraní nasazených v konfliktu a mohlo by to působit další trauma civilnímu obyvatelstvu přímo v Náhorním Karabachu,“ upozornil Černohorský.

Nejde podle něj ale o jedinou „protislužbu“, kterou by mohlo Turecko chtít. „V minulých dnech se mluvilo také o tom, a zmínil to i ázerbájdžánský prezident Alijev, že by se turecké firmy měly nějakým způsobem podílet na rekonstrukci zničených, vylidněných měst, která jsou teď v oblastech, které po bezmála třiceti letech dostal pod kontrolu Ázerbájdžán,“ doplnil zpravodaj ČT.

Připomněl také, že ázerbájdžánský státní ropný koncern SOCAR je zdaleka největší zahraniční investor v Turecku a Ankara odebírá z Ázerbájdžánu výrazné množství zemního plynu, jehož objem v posledním roce roste, a to třeba na úkor zemního plynu z Ruska.

„Možná to bude také předmět dalších jednání, nějaké další dohody mezi prezidenty Alijevem a Erdoganem, tedy například množství a cena tohoto zemního plynu, který z Ázerbájdžánu míří do Turecka,“ uzavřel Černohorský.

Dvě války o Náhorní Karabach

Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.

Ozbrojený konflikt v tomto regionu se mezi Baku a separatisty podporovanými Jerevanem znovu rozhořel 27. září. Ukončila ho až dohoda, uzavřená za zprostředkování Ruska 10. listopadu, která Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky.

Arméni museli předat druhé straně ázerbájdžánské okresy, které dosud kontrolovali, ale zůstala jim většina Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán by podle analytiků nedosáhl tak velkého vítězství bez podpory Turecka, které si touto cestou rozšířilo svůj vliv na Kavkaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění.
před 41 mminutami

VideoBerlín zamořily motýlí housenky s jedovatými chloupky

Bourovčík toulavý je vcelku nenápadný motýl, jeho housenky ale zamořily části Berlína. Jejich jedovaté chloupky působí svědivé vyrážky a někomu i dýchací potíže. Někteří obyvatelé hlavního města se proto v posledních týdnech snažili vycházet z domu jen v nutných případech. Druh se s postupným oteplováním šíří čím dál víc na sever Evropy a německá metropole si problému všimla už v minulých letech. Letos se ale situace podle tamních politiků vymkla kontrole.
před 3 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady.
04:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Syn brazilského exprezidenta Eduardo Bolsonaro dostal čtyři roky vězení

Brazilský nejvyšší soud uznal syna exprezidenta Jaira Bolsonara Eduarda vinným z nátlaku ve snaze ovlivnit soudní proces svého otce. Ten byl obžalován a posléze odsouzen za pokus o převrat. Eduardo Bolsonaro dostal trest čtyři roky a dva měsíce vězení za to, že podle nejvyššího soudu loni „lobboval u americké vlády za sankce vůči brazilským soudcům“, napsala agentura EFE.
před 9 hhodinami

Ruská fregata pálila směrem k civilní lodi v Lamanšském průlivu, píší média

Námořníci na ruské fregatě plující v Lamanšském průlivu asi třicet kilometrů jižně od britských břehů vypálili varovné výstřely na civilní jachtu, která se k válečnému plavidlu přiblížila zhruba na půl kilometru, sdělily agenturám Reuters a AFP informované zdroje. Moskva tvrdí, že jachta se k fregatě „nebezpečně blížila“ a nereagovala na pokusy o kontakt. Britské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že výstřely byly varovné a nemířily na jachtu. Oběti ani škody na civilním plavidle registrovaném v Británii nejsou hlášeny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lídři G7 se podle Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shodli, že Rusko nevyhrává válku a musí co nejdříve uzavřít dohodu. Doplnil, že hovořili také o dalších sankcích i obranných kapacitách Ukrajiny, píše Reuters. Americký prezident Donald Trump, který se jednání s ukrajinským lídrem na summitu skupiny vyspělých ekonomik G7 ve Francii rovněž zúčastnil, uvedl, že pro uzavření mírové dohody udělá vše, co bude v jeho silách.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bartůšek se v Evropském parlamentu připojila ke konzervativní frakci

Europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu) se stala členkou frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), v níž zasedají mimo jiné zákonodárci zvolení za ODS. Bartůšek tak potvrdila informaci, se kterou dříve přišel server Politico.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...