Alijev a Erdogan slavili v Baku. Turecko chce monitorovací misi či podíl na obnově zničených měst

Nahrávám video

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Okázalost Erdoganova přijetí režimem Ilhama Alijeva v Baku odpovídala tomu, že Ázerbájdžán a Turecko jsou nejbližší spojenci a že Turecko Ázerbájdžán ve válce o Karabach výrazně podporovalo, vysvětluje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ázerbájdžánu dodalo mimo jiné řadu dronů, které byly jedním z rozdílových prvků v konfliktu a byly také vidět na přehlídce, které se účastnili oba prezidenti.“

Černohorský podotkl, že na přehlídce defilovaly mimo jiné i houfnice DANA české výroby. „Podle Reportérů ČT a webu Investigace.cz je česká zbrojovka Czechoslovak Group přes Izrael dodala Ázerbájdžánu, přestože od dodávek zbraní odrazuje OBSE a také EU. Czechoslovak Group dlouhodobě odmítá, že by dodala zbraně přímo do Ázerbájdžánu,“ připomněl zpravodaj ČT.

Upozornil i na to, co během návštěvy vidět nebylo. „Podle očekávání to nebyli syrští žoldáci, kteří se podle mnoha obvinění a mnoha svědectví účastnili bojů po boku ázerbájdžánské armády. A samozřejmě se také nemluvilo o obvinění z válečných zločinů,“ dodal s tím, že podle lidskoprávní organizace Amnesty International se válečných zločinů dopouštěly v konfliktu obě strany.

Nahrávám video

Ankara požaduje monitorovací misi a stavební zakázky, ve hře může být i levnější plyn

Turečtí vojáci by se měli na oplátku za podporu Ankary v konfliktu podílet na misi, jejímž úkolem bude dohlížet na příměří v Náhorním Karabachu. Členové příslušné turecké jednotky se vojenské přehlídky taktéž účastnili a dodržování příměří by měli monitorovat ze společné základny, která by měla být zřejmě v regionu Agdam východně od Náhorního Karabachu.

„V minulých týdnech se mluvilo o tom, že by tak měli činit například s pomocí pozorovacích dronů, což někteří představitelé Arménie či pozorovatelé kritizují s ohledem na to, že právě drony byly jednou z velmi účinných zbraní nasazených v konfliktu a mohlo by to působit další trauma civilnímu obyvatelstvu přímo v Náhorním Karabachu,“ upozornil Černohorský.

Nejde podle něj ale o jedinou „protislužbu“, kterou by mohlo Turecko chtít. „V minulých dnech se mluvilo také o tom, a zmínil to i ázerbájdžánský prezident Alijev, že by se turecké firmy měly nějakým způsobem podílet na rekonstrukci zničených, vylidněných měst, která jsou teď v oblastech, které po bezmála třiceti letech dostal pod kontrolu Ázerbájdžán,“ doplnil zpravodaj ČT.

Připomněl také, že ázerbájdžánský státní ropný koncern SOCAR je zdaleka největší zahraniční investor v Turecku a Ankara odebírá z Ázerbájdžánu výrazné množství zemního plynu, jehož objem v posledním roce roste, a to třeba na úkor zemního plynu z Ruska.

„Možná to bude také předmět dalších jednání, nějaké další dohody mezi prezidenty Alijevem a Erdoganem, tedy například množství a cena tohoto zemního plynu, který z Ázerbájdžánu míří do Turecka,“ uzavřel Černohorský.

Dvě války o Náhorní Karabach

Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.

Ozbrojený konflikt v tomto regionu se mezi Baku a separatisty podporovanými Jerevanem znovu rozhořel 27. září. Ukončila ho až dohoda, uzavřená za zprostředkování Ruska 10. listopadu, která Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky.

Arméni museli předat druhé straně ázerbájdžánské okresy, které dosud kontrolovali, ale zůstala jim většina Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán by podle analytiků nedosáhl tak velkého vítězství bez podpory Turecka, které si touto cestou rozšířilo svůj vliv na Kavkaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 17 mminutami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace, jako třeba, kolik bude v týmu lidí nebo kdy se vydají na cestu, chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob.
17:27Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Nové teplotní maximum zaznamenalo i Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.
01:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Krize na Krymu trvá, na jihu Ruska vzplál ropný sklad

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
12:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...