Alijev a Erdogan slavili v Baku. Turecko chce monitorovací misi či podíl na obnově zničených měst

6 minut
Horizont ČT24: Okázalé přijetí prezidenta Erdogana
Zdroj: ČT24

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan absolvoval dvoudenní návštěvu Ázerbájdžánu. Dostalo se mu vřelého přivítání s pompézní vojenskou přehlídkou, kterou v Baku uspořádali na počest nedávného vítězství nad Arménií v bojích o Náhorní Karabach. K vidění na ní byly i zbraně českého původu. Ankara v konfliktu Baku podporovala, obě země pojí i ekonomické vazby.

Okázalost Erdoganova přijetí režimem Ilhama Alijeva v Baku odpovídala tomu, že Ázerbájdžán a Turecko jsou nejbližší spojenci a že Turecko Ázerbájdžán ve válce o Karabach výrazně podporovalo, vysvětluje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. „Ázerbájdžánu dodalo mimo jiné řadu dronů, které byly jedním z rozdílových prvků v konfliktu a byly také vidět na přehlídce, které se účastnili oba prezidenti.“

Černohorský podotkl, že na přehlídce defilovaly mimo jiné i houfnice DANA české výroby. „Podle Reportérů ČT a webu Investigace.cz je česká zbrojovka Czechoslovak Group přes Izrael dodala Ázerbájdžánu, přestože od dodávek zbraní odrazuje OBSE a také EU. Czechoslovak Group dlouhodobě odmítá, že by dodala zbraně přímo do Ázerbájdžánu,“ připomněl zpravodaj ČT.

Upozornil i na to, co během návštěvy vidět nebylo. „Podle očekávání to nebyli syrští žoldáci, kteří se podle mnoha obvinění a mnoha svědectví účastnili bojů po boku ázerbájdžánské armády. A samozřejmě se také nemluvilo o obvinění z válečných zločinů,“ dodal s tím, že podle lidskoprávní organizace Amnesty International se válečných zločinů dopouštěly v konfliktu obě strany.

8 minut
Zpravodaj ČT Černohorský: Kde je turecký zájem, tam je turecký beton či turecký asfalt
Zdroj: ČT24

Ankara požaduje monitorovací misi a stavební zakázky, ve hře může být i levnější plyn

Turečtí vojáci by se měli na oplátku za podporu Ankary v konfliktu podílet na misi, jejímž úkolem bude dohlížet na příměří v Náhorním Karabachu. Členové příslušné turecké jednotky se vojenské přehlídky taktéž účastnili a dodržování příměří by měli monitorovat ze společné základny, která by měla být zřejmě v regionu Agdam východně od Náhorního Karabachu.

„V minulých týdnech se mluvilo o tom, že by tak měli činit například s pomocí pozorovacích dronů, což někteří představitelé Arménie či pozorovatelé kritizují s ohledem na to, že právě drony byly jednou z velmi účinných zbraní nasazených v konfliktu a mohlo by to působit další trauma civilnímu obyvatelstvu přímo v Náhorním Karabachu,“ upozornil Černohorský.

Nejde podle něj ale o jedinou „protislužbu“, kterou by mohlo Turecko chtít. „V minulých dnech se mluvilo také o tom, a zmínil to i ázerbájdžánský prezident Alijev, že by se turecké firmy měly nějakým způsobem podílet na rekonstrukci zničených, vylidněných měst, která jsou teď v oblastech, které po bezmála třiceti letech dostal pod kontrolu Ázerbájdžán,“ doplnil zpravodaj ČT.

Připomněl také, že ázerbájdžánský státní ropný koncern SOCAR je zdaleka největší zahraniční investor v Turecku a Ankara odebírá z Ázerbájdžánu výrazné množství zemního plynu, jehož objem v posledním roce roste, a to třeba na úkor zemního plynu z Ruska.

„Možná to bude také předmět dalších jednání, nějaké další dohody mezi prezidenty Alijevem a Erdoganem, tedy například množství a cena tohoto zemního plynu, který z Ázerbájdžánu míří do Turecka,“ uzavřel Černohorský.

Dvě války o Náhorní Karabach

Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá desítky let. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na třicet tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.

Ozbrojený konflikt v tomto regionu se mezi Baku a separatisty podporovanými Jerevanem znovu rozhořel 27. září. Ukončila ho až dohoda, uzavřená za zprostředkování Ruska 10. listopadu, která Ázerbájdžánu zaručila značné územní zisky.

Arméni museli předat druhé straně ázerbájdžánské okresy, které dosud kontrolovali, ale zůstala jim většina Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán by podle analytiků nedosáhl tak velkého vítězství bez podpory Turecka, které si touto cestou rozšířilo svůj vliv na Kavkaze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 4 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 11 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 12 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 18 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 22 hhodinami
Načítání...