Zbrojař Strnad dál dodává do Ázerbájdžánu. Zbraně posílá přes Izrael, úřady prý o ničem neví

České a slovenské zbraně se přes embargo Evropské unie stále dostávají do Ázerbájdžánu. Konkrétně přes Izrael, kde s celou transakcí pomáhá obří zbrojovka Elbit. Kauzu už řeší i v izraelském parlamentu, i když bez výsledku. Dotčené země zatím pouze opakují, že věc prověřují. Znepokojena je především Arménie. Dodávky zbraní mapovali David Macháček z týmu Reportérů ČT a blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.

video

Reportéři ČT: Zbrojař Strnad dál dodává houfnice DANA do Ázerbájdžánu

Ázerbájdžánská armáda zveřejnila další oficiální video, ve kterém se chlubí českými houfnicemi DANA. A to jen dva dny poté, co se reportérovi ČT podařilo natočit transport houfnic za hranice.

To znamená, že obchod se zbraněmi, které ve svých společnostech repasuje největší český zbrojař Jaroslav Strnad, pokračuje. I přes závazek evropských zemí, že nebudou na konfliktní území prodávat zbraně se smrtícím účinkem. Ázerbájdžán je na černé listině kvůli sporům s Arménií o území Náhorního Karabachu.

Fakta Kořeny sporu o „černou zahradu“

Kořeny sporu o „černou zahradu“

Karabach, což je slovo částečně turkické a částečně perské, se nejčastěji překládá jako „černá zahrada“ a patrně odkazuje k tamní úrodné půdě. Karabach je geograficky širší pojem než Náhorní Karabach, který představuje jen jeho horskou část. Do čtrnáctého století se oblast nazývala Arcach, což je staré arménské pojmenování. V únoru 2017 si separatistický region v referendu odhlasoval návrat k tomuto názvu.
Karabach se proslavil směsicí křesťansko-muslimského obyvatelstva, jehož složení se během staletí často a výrazně měnilo. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci tvrdí, že horskou část Karabachu vždy ovládali jejich předchůdci. Pravdou je, že mu vládli jak Arméni, tak Arabové i Peršané, než se v první polovině 19. století stal součástí Ruska.
Následkem toho začali území celého Karabachu, který byl tehdy muslimským chanátem, opouštět Ázerbájdžánci a další muslimové a naopak se na jeho území začalo usídlovat víc Arménů. V roce 1880 tak Arméni představovali 53 procent obyvatel celého Karabachu, zatímco v roce 1823 tvořili jen devět procent, píše odborník na Kavkaz Frederik Coene.
Nelze ale přesně říct, jaké etnikum převládalo přímo v Náhorním Karabachu. Podíl Arménů v celém Karabachu navíc od výše zmíněné přistěhovalecké vlny klesal, všímá si další expert na Kavkaz Thomas de Waal. Dokonce je podle něj možné, že vlivem sezónní migrace kočovníků ázerbájdžánského původu „měla horská část Karabachu v létě ázerbájdžánskou a v zimě arménskou většinu“.
„Kulturní a symbolický význam Náhorního Karabachu pro oba národy je nedocenitelný,“ píše Thomas de Waal. „Pro Armény je Karabach poslední výspou křesťanské civilizace a historickým útočištěm arménských knížat a biskupů, dál už začíná východní turkický svět. Ázerbájdžánci o něm mluví jako o své kolébce a škole či konzervatoři, je rodištěm jejich skladatelů a básníků. Historicky je Arménie bez této enklávy a jejích horských klášterů a horských pánů ochuzena; zeměpisně a ekonomicky není Ázerbájdžán bez Náhorního Karabachu plně životaschopný.“
De Waal také dodává: „Ekonomika a geografie Ázerbájdžánu na jedné straně se řadí proti arménským nárokům na demografii a historickou kontinuitu na straně druhé. Řečeno prostě: oblast osídlená převážně Armény se silnou tradicí arménské vlády byla umístěna na východní straně rozvodí dělícího Arménii a Ázerbájdžán a byla hospodářsky dobře integrovaná s Ázerbájdžánem.“
Zdroje: Černá zahrada: Arménie a Ázerbájdžán v míru a za války (Thomas de Waal), The Caucasus: An introduction (Frederik Coene)

Zbraně mají pocházet z holdingu Czechoslovak Group českého zbrojaře Jaroslava Strnada, který má blízké kontakty na prezidenta Miloše Zemana. Strnad vykupuje staré houfnice a raketomety od české armády, na Slovensku je pak repasuje a modernizuje. Oficiálně je prodává izraelské zbrojovce Elbit, jenže z Tel Avivu pak zbraně stejným letadlem pokračují do ázerbájdžánského Baku.

ČT natočila převoz zbraní

Slovenská zbrojovka MSM ze Strnadova holdingu odmítá obchody komentovat. „Na všechny otázky jsme už v této souvislosti v minulosti odpovídali a naše stanovisko nadále platí,“ uvedla ředitelka marketingu MSM holding Lucia Ollé.

Zatím poslední transport na trase Bratislava – Tel Aviv – Baku se podařilo reportérům ČT zachytit zhruba v úterý 12. června. Na bratislavské letiště přistál nákladní letoun Iljušin 76 ázerbájdžánské společnosti Silkway, do kterého se vejde jak raketomet Vampire, tak houfnice DANA. Před polednem pak letadlo odletělo přes Tel Aviv do Ázerbájdžánu.

Reportér ČT Macháček natočil letadlo v Bratislavě z blízkosti, do jaké se běžní cestující nedostanou. Na letišti totiž legálně přistál s malým letadlem, které se dostalo poblíž letounu Iljušin. Dva dny poté se pochlubil Ázerbájdžán novými zbraněmi ve zmíněném videu.

video

Události: Houfnice zbrojaře Strnada nadále míří do Ázerbájdžánu

Obchodem se zbraněmi se zabývá i Izrael

Dodávky zbraní přes izraelskou metropoli jsou tématem i v židovském státě. Naposledy o tom informoval místní deník Maariv, a to na základě zjištění České televize. Ázerbájdžán, který ročně nakupuje izraelské zbraně za pět miliard dolarů, je přitom pro Jeruzalém strategickým partnerem.

„Ázerbájdžán má velmi dlouhou hranici s Íránem. Je to základna pro izraelské zpravodajské operace. A je to také trh pro izraelské zbraně. Objem izraelského vojenského vývozu do Ázerbájdžánu dosáhl pěti miliard dolarů. To je ohromný objem!“ řekl blízkovýchodnímu zpravodaji ČT investigativní novinář Yossi Melman z Izraele.

Nyní se případ dostal i na půdu izraelského parlamentu Knesetu. „Poslankyně Tamar Zandbergová za stranu Meretz poslala oficiální žádost ministru obrany Avigdoru Liebermanovi, aby ve věci zahájil vyšetřování,“ shrnul izraelský právnický aktivista Itay Mack.

Veškerý vývoz vojenských technologií podléhá v Izraeli přísnému utajení. „Je pravidlem ministerstva obrany, že nekomentujeme žádné aspekty obranného exportu,“ uvedl úřad. Elbit je jednou z největších izraelských zbrojovek s ročním příjmem přes 3 miliardy dolarů a 13 tisíci zaměstnanci.

Cesta Strnadových zbraní do Ázerbajdžánu — Cesta Strnadových zbraní do Ázerbájdžánu

Podle vývozních dokumentů garantuje izraelské ministerstvo obrany, že se výzbroj dovezená ze Slovenska nebude vyvážet dál. Jenže letadla soukromé ázerbájdžánské společnosti Silkway se zbraněmi na palubě pokračují po cestě z Bratislavy do Tel Avivu rovnou do Baku.

Slovensko prý porušení licence prověřuje

Téma je to i pro Arménii, která s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach soupeří. „Jakmile jsme v loňském roce obdrželi informace o dodávkách zbraní do Ázerbájdžánu, neustále jsme o nich vyjadřovali znepokojení slovenským orgánům. Opakovaně a na různých úrovních včetně nóty. Obecně řečeno jsme na naše otázky ještě nedostali jasnou odpověď,“ upozornil arménský velvyslanec v ČR Tigran Seiranian.

Slovenská ministerstva zahraničních věcí i hospodářství tvrdí, že věc prošetřují a do té doby ji odmítají komentovat.

„Ministr hospodářství Peter Žiga pod tímto tlakem otevřel téma na bezpečnostní radě státu a požádal bezpečnostní složky, aby tyto informace prověřily. Oficiálně se ale vláda tváří, že na Slovensku repasované zbraně končí v Izraeli,“ shrnul novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl.

„Zřejmě to nechají vyšumet. Budou se tvářit, že věc stále prověřují a budou doufat, že mediální zájem opadne. Anebo nechají doběhnout licenci,“ dodal Šnídl.

Tuto licenci na vývoz zbraní do Izraele mají Strnadovy zbrojovky do konce června. Otázky, zda budou žádat o její prodloužení, nechávají bez odpovědi.

„Žádné české rakety nebyly Elbitem prodány ani Ázerbájdžánu, ani žádnému jinému zákazníkovi na celém světě. Netřeba dodávat, že neposkytneme žádný rozhovor,“ dodala ředitelka vnější komunikace Elbit Systems Dalia Rosenová.