Arménie vystoupí z postsovětského vojenského paktu vedeného Ruskem, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Termín ještě neurčila, řekl ve středu arménský premiér Nikol Pašinjan při interpelacích v parlamentu. Šéf arménské vlády podle ruských médií rovněž ohlásil, že Jerevan je připraven do měsíce podepsat mírovou smlouvu s Baku. Na středeční demonstraci za odstoupení Pašinjana v Jerevanu byly zraněny desítky lidí.
Arméni vystoupí z ODKB, demonstrace v Jerevanu má desítky raněných
Arménie svedla s Ázerbájdžánem dvě krvavé války o Náhorní Karabach. Její porážka v bojích na podzim 2020 nakonec vyústila v loňskou ztrátu horské enklávy, z níž vzápětí uprchla většina tamních Arménů v obavě z ázerbájdžánských represí.
Pašinjan již dříve prohlásil, že arménskou porážku zavinili zrádní spojenci. Dva z nich – aniž by je jmenoval – podle premiéra dokonce pomáhali Ázerbájdžánu během bojů s Arménií v roce 2020.
„Vše zavinili ti, kdo vytvořili alianci, jejíž členové plánovali spolu s Ázerbájdžánem válku proti nám,“ prohlásil ve středu Pašinjan. Jeden z opozičních poslanců se dotázal premiéra, proč tedy Arménie, nespokojená s ODKB, z této aliance nevystoupí.
„Vystoupíme (...) a sami rozhodneme, kdy odejdeme,“ odvětil Pašinjan. „Co si myslíte? Jaký bude další krok? Vy si myslíte, že se vrátíme zpět? Ne, nemáme jinou cestu. Neobávejte se, zpátky se nevrátíme,“ dodal.
Pašinjan Rusko kritizoval už dříve
Arménie již na začátku května odmítla financovat ODKB, na konci května ani nevyslala svého zástupce na jednání ministrů obrany paktu, připomněl deník Kommersant na svém webu. Členy ODKB jsou kromě Arménie také Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Pašinjan již dříve kritizoval Rusko za to, že nezasáhlo, aby zastavilo ázerbájdžánské síly v Karabachu, přestože v oblasti mělo své vojáky vyslané jako mírové síly. Od té doby veřejně zpochybňuje tradiční spojenectví své země s Ruskem – které má na arménském území řadu vojenských zařízení – a začal navazovat užší vztahy se Západem.
Loni v září Ázerbájdžán při bleskové operaci dobyl Náhorní Karabach, který do té doby spravovali arménští separatisté. Arménie, která v roce 2020 s Ázerbájdžánem prohrála válku, tehdy nezasáhla. Obě země, které vedou jednání o uzavření mírové smlouvy, nyní pracují na vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí Sovětského svazu. Pašinjan čelí protestům a kritice za územní ústupky Ázerbájdžánu.
Desítky lidí utrpěly zranění
Na středeční protivládní demonstraci u sídla parlamentu byly zraněny desítky lidí a asi šedesát osob policie zadržela, uvedla agentura AFP. Protest vedený charismatickým duchovním Bagratem Galstanjanem přinesl místy chaotické scény, když se demonstranti pokusili prorazit policejní kordon a policie následně použila omračující granáty.
Středeční protesty v Jerevanu
Požadavkem několika tisíc účastníků protestu bylo odstoupení Pašinjana za to, že umožnil vrácení čtyř Arménií kontrolovaných vesnic Ázerbájdžánu. Premiér tento krok označil za nezbytný ústupek s cílem předejít novému konfliktu s Baku.
Pašinjan ve středu ohlásil připravenost mírovou smlouvu s Ázerbájdžánem uzavřít. „Text mírové dohody dostatečně vyzrál. Arménie je připravena během jednoho měsíce dohodu podepsat,“ řekl. Tvrzení Baku, že kvůli dohodě je nezbytné, aby Jerevan změnil ústavu země, Pašinjan podle Interfaxu odmítl jako „pokus torpédovat vyjednávání“.