Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.
O krok blíž k mírové dohodě. Arménie vrátí Ázerbájdžánu okupované vesnice
Obě země pracují na formální mírové dohodě. Klíčové je nyní zejména vytyčení hranice mezi oběma státy, které v minulosti byly součástí Sovětského svazu. Zmíněné čtyři vsi, jež za sovětských dob patřily Ázerbájdžánu, se nalézají na severovýchodě země.
Úřad arménského premiéra Pašinjana ovšem tvrdí, že fakticky jde jen o „dva a půl“ vesnice, protože zbývající části už mezitím ovládli Ázerbájdžánci. „Arménie v tomto procesu získá snížení rizik, spjatých s delimitací hranice a bezpečností,“ ujistil úřad. Po vytyčení hranic mají být z vsí staženy vojenské jednotky obou zemí a vystřídají je pohraničníci. Jerevan slibuje, že se tak stane „v krátkém, ale rozumném čase, bez zbytečného zdržování“.
Arménie podle premiérova úřadu chce při vytyčování hranice vznést právní nárok na ves Arcvašen, ázerbájdžánsky zvanou Baškend, která leží severně od Karabachu. Místní Arméni byli ze vsi vyhnáni ještě v devadesátých letech, kdy ves obsadil Ázerbájdžán. Vzhledem k tomu, že ves tehdy představovala arménskou exklávu, obklopenou ze všech stran ázerbájdžánským územím, je otázkou, jak bude problém nakonec politicky vyřešen, připustil premiérův úřad.
Opozici se nelíbí premiérovy ústupky
Arméni žijící v pohraničí se obávají, že v důsledku vrácení čtyř vsí Ázerbájdžánu povede státní hranice jen několik desítek metrů od jejich domů. Baku by také mohlo ovládnout místní úsek silnice vedoucí do Gruzie a také část plynovodu, směřujícího z Ruska přes Gruzii do Arménie.
Pašinjanův úřad ujišťuje, že žádná arménská obec nezůstane bez silničního spojení, i když v jednom případě bude nutné silnici v délce několika stovek metrů postavit. Připomněl také, že arménské vsi v pohraničí i tak byly v dostřelu ázerbájdžánských zbraní. Premiérovo počínání ale kritizuje arménská opozice, podle které Pašinjan přijímá jednostranné ústupky vůči Baku.
Obě země vedou mnohaletý spor o horskou enklávu Náhorní Karabach. Ten je sice mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, historicky v něm ale žilo většinově arménské obyvatelstvo.
Ázerbájdžán a Arménie svedly v posledních třech dekádách o region dvě války. Boje v devadesátých letech si vyžádaly asi třicet tisíc mrtvých a skončily vítězstvím Arménů. V roce 2020 si konflikt vyžádal asi 6500 obětí a část území dobyl zpět Ázerbájdžán. Tehdejší boje ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Do regionu pak zamířili ruští vojáci, kteří tam měli plnit roli mírových sil.
Po bleskové vojenské ofenzivě z loňského září pak Baku převzalo nad Karabachem plnou kontrolu a téměř všech 120 tisíc etnických Arménů z oblasti uprchlo ve strachu z represí.
Arménie během ázerbájdžánské ofenzivy v Karabachu nezasáhla. Jerevan zároveň vinil Rusko a jeho mírové jednotky, že nedokázaly Ázerbájdžán zastavit. Rusko argumentovalo tím, že jeho jednotky k zásahu neměly mandát. Kreml ve čtvrtek potvrdil, že ruské síly se z Karabachu stahují.
