Haag strana 2 z 5

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Soud v nizozemském Haagu v arbitráži nařídil Rusku zaplatit kompenzaci pět miliard dolarů (106 miliard korun) za to, že v roce 2014 na Krymu nezákonně vyvlastnilo majetek ukrajinské státní plynárenské firmy Naftogaz. Oznámil to šéf ukrajinského podniku. Rusko uvedlo, že se musí s verdiktem nejprve seznámit.

Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.

Při nehodě vlaku v Nizozemsku zemřel jeden člověk a dalších asi třicet utrpělo zranění, v řadě případů vážných. Souprava narazila do stavebního zařízení na trati ve městě Voorschoten nedaleko Haagu. V úseku, kde se trať opravuje, vjel vlak ze zatím neznámých příčin na uzavřenou kolej, zaznělo na tiskové konferenci úřadů k neštěstí. Na místo nehody dorazil nizozemský král Willem-Alexander, píše server veřejnoprávní stanice NOS.

Přezdívá se mu Had. Údajně kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a pozdější prezident nezávislého Kosova Hashim Thaçi ale podle vyšetřovatelů zřejmě dlouho unikal i odpovědnosti za některé své vlastní činy. Obžaloba zvláštního haagského tribunálu ho viní z toho, že se během války za nezávislost dopustil zločinů, kvůli kterým nyní stojí před soudem.

Senát podle očekávání schválil misi až patnácti českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasil rovněž s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Vyslání je podmíněno ještě souhlasem sněmovny, která by o vládním návrhu měla rozhodovat nejdříve příští týden. Horní komora taky podpořila návrh zákona o kompenzaci zdravotnickým zařízením v souvislosti s epidemií koronaviru.

Maďarsko by nezadrželo ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud by vstoupil na jeho území. Prohlásil to ve čtvrtek podle agentury Reuters šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás. Jak dodal, neexistuje k tomu právní důvod. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal minulý týden na šéfa Kremlu zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska. Maďarsko přitom podepsalo a ratifikovalo Římský statut, na základě kterého ICC vznikl.

Přezdívá se jí „Matička Rus“, nechává se oslovovat i jako „Máša“. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová ve středu uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud na ni a na ruského vůdce Vladimira Putina minulý týden vydal mezinárodní zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z Ruskem okupovaných území. Lvovová-Bělovová tvrdí, že soud podle ní není konkrétní.

Mezinárodní trestní soud vydal minulý týden zatykač na ruského lídra Vladimira Putina. Podle české velvyslankyně v Nizozemsku Kateřiny Sequensové jde o odvážné rozhodnutí. Přestože soud pracuje relativně pomalu, vydání samotného zatykače je velmi omezující, upozornila. Bývalá soudkyně tribunálu v Haagu Ivana Janů se domnívá, že by to mohlo mít preventivní účinek a zabránit tak dalším přesunům dětí na ruské území. Obě byly hosty pořadu Události, komentáře.

Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony, řekl v reakci na páteční vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku. Zatykač na šéfa Kremlu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Nečekaným vítězem nizozemských provinčních voleb, které určují složení Senátu, se stala protestní strana zemědělců známá jako BBB – Hnutí zemědělců a občanů. Subjekt, jenž získal celou pětinu hlasů, reprezentuje odpor sedláků proti vládním plánům na snižování emisí dusíku. Ty počítají s omezováním chovů zvířat a vykupováním farem.

Příští balík sankcí Evropské unie proti Moskvě bude mířit na komponenty v dronech, kterými Rusko útočí na Ukrajině. Podle agentury Reuters to v pátek v Kyjevě uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten řekl, že unijní sankce by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Haagský zvláštní tribunál pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) v pátek usvědčil a poslal na 26 let do vězení bývalého velitele povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) Saliha Mustafu. Jde o první verdikt, který tento tribunál vynesl. Podle agentury Reuters odsouzený řídil věznici využívanou k mučení během konfliktu z let 1998 a 1999, kdy kosovští povstalci bojovali za nezávislost na Srbsku.

Zřízení mezinárodního soudu pro vyšetření válečných zločinů spáchaných na Ukrajině bude vyžadovat výjimečně silnou politickou shodu a ochotu financovat časově náročné procesy, myslí si bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Vladimír Dzuro. Mezi Jugoslávií a Ukrajinou vidí paralely i v roli médií a propagandy, které podle něj často v důsledku tendenčního vykreslování napomáhají k odosobnění lidských příběhů. Uvedl to v pořadu Interview ČT24.

Ukrajinci v osvobozeném Chersonu dál odkrývají stopy po ruských válečných zločinech. Rusové surově týrali mnohé zajaté vojáky i civilisty. V oblasti regionálního centra už ukrajinské úřady objevily přes šest desítek těl, které nesou známky mučení. Podle místních jen fragment celého hrůzného obrazu ruské okupace Chersonské oblasti.

Přechovávání utajených dokumentů ve svém sídle na Floridě, z něhož je podezřelý americký exprezident Donald Trump, bude vyšetřovat Jack Smith, nynější hlavní prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu pro válečné zločiny v Kosovu. Kromě nakládání s tajnými dokumenty se Smith zaměří i na Trumpovu roli v útoku na Kapitol z 6. ledna 2021.

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.

V Brediusově muzeu v Haagu visí olejová skica, která se připisovala Rembrandtovi, jistotu ale odborníci neměli. Autorství nizozemského mistra potvrdil až nyní historik umění Jeroen Giltaij. Skicu údajně namalovanou jeho slavným krajanem zkoumal dva roky v souvislosti s knihou, kterou o Rembrandtových obrazech připravuje.

V krvi španělského řidiče kamionu, který při nehodě v Nizozemsku na konci srpna najel do sousedské sešlosti a zabil šest lidí, byl kokain. Vyplývá to z výsledků toxikologického vyšetření, uvedl podle agentury DPA soud v Haagu. Na konci srpna se španělský kamion zřítil z hráze v obci Nieuw-Beijerland poblíž Rotterdamu. Zemřelo šest dospělých, včetně těhotné ženy, dalších sedm osob bylo zraněno.

Česká republika předá Mezinárodnímu trestnímu soudu konkrétní důkazy o válečných zločinech na Ukrajině. České televizi to řekla šéfka tuzemských žalobců Lenka Bradáčová s tím, že do Prahy přijede o vyšetřování jednat prokurátorka haagského tribunálu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již má svědectví od několika desítek lidí, převážně uprchlíků z Ukrajiny.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na země Evropské unie, aby otevřely svá vyšetřování zločinů na Ukrajině spáchaných v souvislosti s ruskou agresí. Podle českého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nebude možné zřídit speciální tribunál bez souhlasu dalších světových velmocí. Na setkání unijních ministrů spravedlnosti v Praze byly hlavním tématem právě dopady války na Ukrajině.