„Musíme rozhodovat, ne snášet pravidla.“ Macron volal v Haagu po větší evropské suverenitě

3 minuty
Události: Návštěva Macrona v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.

„Musíme utvářet svůj osud tím, že si vybereme své partnery,“ prohlásil Macron. „Musíme se snažit být spíše těmi, kdo rozhodují, než těmi, kdo snášejí pravidla,“ dodal prezident citovaný deníkem Le Monde.

Válka na Ukrajině a pandemie koronaviru vedly k pokroku směrem k větší evropské suverenitě, uvedl Macron. Pandemie podle Macrona přispěla k poznání, že Evropa je v dodávkách léků i dalších komodit závislá. „Musíme tuto závislost snížit a posílit naši identitu a suverenitu,“ dodal.

Snižování závislosti na mimoevropských hráčích je podle francouzského prezidenta důležité i v průmyslu. Za nezbytné považuje také stanovení společné evropské průmyslové politiky, kterou podle něj Evropa dosud postrádá, což ji znevýhodňuje v konkurenci s Čínou a Spojenými státy. Protekcionismus v případě klíčových zdrojů je podle Macrona někdy obhajitelný.

Macron v projevu v Haagu volal také po snížení závislosti na fosilních palivech a větším důrazu na ochranu životního prostředí. Obhajoval také důchodovou reformu, kterou na domácí půdě prosazuje navzdory silnému odporu veřejnosti.

Kritika za výroky o Tchaj-wanu

Řadu spojenců pobouřil Macron v uplynulých dnech svými výroky ohledně Tchaj-wanu. Po návratu z Pekingu řekl, že by se Evropa neměla nechat vtáhnout do možného konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou.

Zopakoval také svůj požadavek „evropské strategické autonomie“ v obraně, v přístupu k moderním technologiím či v energetice, aby Evropa v těchto oblastech nezávisela na USA a Číně.

Washington rétoriku francouzského prezidenta nepřeceňuje, alespoň ne veřejně. „Ponecháme prezidentu Macronovi jeho komentáře. Věříme v silné spojenectví a přátelství, které mezi našimi zeměmi panuje,“ poznamenal mluvčí Bílého domu John Kirby. 

V samotné Francii Macron za tato slova příliš kritizován není. Po menší závislosti na Spojených státech volá i řada dalších politiků, navíc Elysejský palác prosazuje společnou evropskou obranu už delší dobu. Klíčové spojence, zejména Německo, ale pro tuto myšlenku zatím nezískal.

„Schopnost prezidenta něco výrazně ovlivnit, jako v případě Ukrajiny, není velká. Jsou to hlavně Spojené státy, kdo je ve vztahu k Rusku hlavním hráčem. Pozice Evropy a Francie je hodně omezená,“ poznamenal komentátor listu Le Figaro Guillaume Tabard. 

Macron je naopak ve Francii kritizován za to, že je stále na cestách, dává přednost zahraničním otázkám před těmi domácími a že prosazení penzijní reformy zcela nechal na premiérce Elisabeth Borneové.

Právě jeho neměnný postoj v otázce důchodů a zjevné ignorování odborů může být podle odborníků příčinou výrazného poklesu jeho popularity. Podle nového průzkumu televizní stanice BFMTV by dnes lídryně krajní pravice Marine Le Penová získala 55 procent hlasů a Macrona by porazila.

Setkání s královským párem

Prezident Macron v úterý v doprovodu manželky Brigitte zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska. S vojenskými poctami ho dopoledne přijal nizozemský král Willem-Alexander s chotí Maximou. Manželé Macronovi se poklonili u památníku nizozemským obětem druhé světové války, který stojí proti paláci, kam zamířili na soukromý oběd s královským párem. Na prezidenta se zpoza zátaras přišly podívat stovky lidí.

Macronova cesta je první oficiální návštěvou francouzské hlavy státu v Nizozemsku po 23 letech. Naposledy do sousední země zavítal Jacques Chirac. Macron byl v Nizozemsku v lednu, ale ne v rámci oficiální návštěvy, píše NOS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
17:12Aktualizovánopřed 3 mminutami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 1 hhodinou

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
20:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 1 hhodinou

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...