„Musíme rozhodovat, ne snášet pravidla.“ Macron volal v Haagu po větší evropské suverenitě

3 minuty
Události: Návštěva Macrona v Nizozemsku
Zdroj: ČT24

Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.

„Musíme utvářet svůj osud tím, že si vybereme své partnery,“ prohlásil Macron. „Musíme se snažit být spíše těmi, kdo rozhodují, než těmi, kdo snášejí pravidla,“ dodal prezident citovaný deníkem Le Monde.

Válka na Ukrajině a pandemie koronaviru vedly k pokroku směrem k větší evropské suverenitě, uvedl Macron. Pandemie podle Macrona přispěla k poznání, že Evropa je v dodávkách léků i dalších komodit závislá. „Musíme tuto závislost snížit a posílit naši identitu a suverenitu,“ dodal.

Snižování závislosti na mimoevropských hráčích je podle francouzského prezidenta důležité i v průmyslu. Za nezbytné považuje také stanovení společné evropské průmyslové politiky, kterou podle něj Evropa dosud postrádá, což ji znevýhodňuje v konkurenci s Čínou a Spojenými státy. Protekcionismus v případě klíčových zdrojů je podle Macrona někdy obhajitelný.

Macron v projevu v Haagu volal také po snížení závislosti na fosilních palivech a větším důrazu na ochranu životního prostředí. Obhajoval také důchodovou reformu, kterou na domácí půdě prosazuje navzdory silnému odporu veřejnosti.

Kritika za výroky o Tchaj-wanu

Řadu spojenců pobouřil Macron v uplynulých dnech svými výroky ohledně Tchaj-wanu. Po návratu z Pekingu řekl, že by se Evropa neměla nechat vtáhnout do možného konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou.

Zopakoval také svůj požadavek „evropské strategické autonomie“ v obraně, v přístupu k moderním technologiím či v energetice, aby Evropa v těchto oblastech nezávisela na USA a Číně.

Washington rétoriku francouzského prezidenta nepřeceňuje, alespoň ne veřejně. „Ponecháme prezidentu Macronovi jeho komentáře. Věříme v silné spojenectví a přátelství, které mezi našimi zeměmi panuje,“ poznamenal mluvčí Bílého domu John Kirby. 

V samotné Francii Macron za tato slova příliš kritizován není. Po menší závislosti na Spojených státech volá i řada dalších politiků, navíc Elysejský palác prosazuje společnou evropskou obranu už delší dobu. Klíčové spojence, zejména Německo, ale pro tuto myšlenku zatím nezískal.

„Schopnost prezidenta něco výrazně ovlivnit, jako v případě Ukrajiny, není velká. Jsou to hlavně Spojené státy, kdo je ve vztahu k Rusku hlavním hráčem. Pozice Evropy a Francie je hodně omezená,“ poznamenal komentátor listu Le Figaro Guillaume Tabard. 

Macron je naopak ve Francii kritizován za to, že je stále na cestách, dává přednost zahraničním otázkám před těmi domácími a že prosazení penzijní reformy zcela nechal na premiérce Elisabeth Borneové.

Právě jeho neměnný postoj v otázce důchodů a zjevné ignorování odborů může být podle odborníků příčinou výrazného poklesu jeho popularity. Podle nového průzkumu televizní stanice BFMTV by dnes lídryně krajní pravice Marine Le Penová získala 55 procent hlasů a Macrona by porazila.

Setkání s královským párem

Prezident Macron v úterý v doprovodu manželky Brigitte zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska. S vojenskými poctami ho dopoledne přijal nizozemský král Willem-Alexander s chotí Maximou. Manželé Macronovi se poklonili u památníku nizozemským obětem druhé světové války, který stojí proti paláci, kam zamířili na soukromý oběd s královským párem. Na prezidenta se zpoza zátaras přišly podívat stovky lidí.

Macronova cesta je první oficiální návštěvou francouzské hlavy státu v Nizozemsku po 23 letech. Naposledy do sousední země zavítal Jacques Chirac. Macron byl v Nizozemsku v lednu, ale ne v rámci oficiální návštěvy, píše NOS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...