Francie opět na nohou. Protestující pálí odpadky, ulice střeží rekordních třináct tisíc policistů

Nahrávám video

Francii v úterý zasáhlo desáté kolo stávek proti důchodové reformě, která zvyšuje věk odchodu do penze o dva roky. Protestující ráno přerušili železniční dopravu a zablokovali silnice u Rennes a Nantes. Stávky v přepravním, leteckém a energetickém sektoru dopadají na veřejnou infrastrukturu. Studenti některých univerzit se kvůli barikádám nemohli dostat do kampusů. V ulicích hlídkuje rekordních třináct tisíc policistů, z toho přes pět tisíc v Paříži. Demonstrace provázejí násilnosti od chvíle, kdy vláda protlačila zákon bez hlasování parlamentu.

Blokády a demonstrace, které narušují dodávky pohonných hmot v některých francouzských regionech a zasáhly také fungování logistických skladů, pokračují již několikátý den v řadě. V pondělí bylo ve Francii uzavřeno nebo fungovalo na sníženou kapacitu nejméně šest ze sedmi rafinerií a byly zablokovány terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG).

Devatenáctiletá studentka Yasmine Mounibová ze severní Francie uvedla, že souhlasí s požadavky stávkujících, kteří požadují zrušení reformy. „Ale mohli by nechat ranní vlaky pro středoškoláky a vysokoškoláky: stojí mě to vzdělání,“ řekla a dodala, že vstává ve čtyři hodiny ráno, aby dorazila na osmou hodinu, ale stejně nepřijede včas.

„Obavy z dalšího násilí. To je hlavní téma dnešní demonstrace. Ta první část se odehrává na náměstí Republiky a budou pokračovat směrem k Bastile. Předpokládá se, že zvlášť závěr demonstrace může být poznamenán střety policistů s různými ultralevicovými skupinami,“ řekl v úterý zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Třináct tisíc členů bezpečnostních složek je připraveno po celé Francii, z toho je pět a půl tisíce pouze v Paříži. Je jich tady tedy více než v minulých dnech, ale stávkuje část z policistů, kteří jsou členy odborového svazu CGT. V ulicích města je na osm tisíc tun odpadků, na trase protestu ale nejsou a chybí tam i popelnice, protože by je demonstranti mohli použít jako zbraň, doplnil Šmíd.

Výtržníci pálí odpadky

Paříž zasaženou stávkou popelářů stále hyzdí tisíce tun odpadků, které večer slouží jako palivo pro skupiny výtržníků.

Odborový svaz CGT však oznámil, že od středy pozastavuje stávku a blokádu spaloven, kvůli nimž se od 6. března v ulicích francouzského hlavního města hromadí tuny odpadků. Studentský odborový svaz Unef uvedl, že byly zablokovány vchody do přibližně dvaceti univerzit, včetně pařížské Sciences Po a části Sorbonny nebo institucí v Lyonu, Nice a Toulouse.

Protestující zapálili zabedněnou fasádu pobočky banky BNP Paribas v Nantes a opuštěné auto v Rennes. V normandském městě Rouen se odehrály střety s demonstranty. V Marseille a dalších městech protestuje podle AFP méně lidí než minule.

Ve francouzské metropoli stávkující železničáři s hořícími světlicemi a vlajkami vtrhli na jedno z hlavních nádraží v metropoli, Gare de Lyon, a zablokovali vlakové koleje. Někteří nesli transparenty s nápisy: „Policie mrzačí. My neodpouštíme!“.

V úterý jsou stejně jako při předchozích manifestacích zrušené některé lety a zavřené některé školy. Francouzský úřad pro civilní letectví (DGAC) požádal letecké společnosti, aby ve čtvrtek a v pátek zrušily část svých letů, zejména na pařížském letišti Orly, kvůli stávce leteckých dispečerů proti důchodové reformě. Tato preventivní opatření, která DGAC požaduje již jedenáctý a dvanáctý den po sobě, se budou týkat ve čtvrtek dvaceti procent letů na letištích Orly, v Marseille a v Toulouse a v pátek 25 procent letů na Orly a dvaceti procent letů v Lyonu a dalších městech.

Macronova popularita klesla

V pondělí se prezident Emmanuel Macron, jehož popularita prudce klesla, sešel v Elysejském paláci s premiérkou Élisabeth Borneovou a zástupci své vlády. Macron při té příležitosti zdůraznil, že je třeba „pokračovat v oslovování“ odborů.

Premiérka si vytyčila dva cíle: „uklidnit zemi“ a „urychlit reakce na očekávání Francouzů“. Odbory, které varovaly před tím, že se jim protesty mohou vymknout z rukou, se však nehodlají vzdát a požadují stažení zákona.

Během posledního celostátního dne protestů minulý týden ve čtvrtek malé skupinky anarchistů rozbíjely výlohy obchodů, demolovaly autobusové zastávky a vyplenily restauraci McDonald's v Paříži, podobné násilnosti se odehrály i v dalších městech. Většinou ale byly protestní akce, které se konají od ledna, i doprovodné průchody poklidné.

Ministr vnitra Gérald Darmanin ovšem varoval, že v úterý hrozí „velmi vážné riziko“ dalších násilností v hlavním městě i mimo něj. Policie doporučila majitelům obchodů na trase pařížského protestního shromáždění, aby na celý den zavřeli. 

Důchodová reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze.

Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 6 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 23 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...