Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) uznal, že Rusko porušilo části úmluv OSN o boji proti financování terorismu a odstraňování všech forem rasové diskriminace. Rozhodl tak v případu žaloby, kterou na Rusko podala Ukrajina kvůli ruské podpoře separatistů na Donbasu a postupu okupantů vůči Ukrajincům a Tatarům na nelegálně anektovaném Krymu. Většinu stížností Ukrajiny ale soud zamítl. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že nejde o financování terorismu podle kritérií OSN a že pronásledování Ukrajinců a Tatarů na Krymu může být motivováno politicky a ne etnicky či národnostně.
Soud OSN částečně vyhověl ukrajinské žalobě na Rusko v případu financování terorismu a diskriminace na Krymu, většinu ale zamítl
Žaloba se týká části ruské války proti Ukrajině před zahájením plnohodnotné invaze, tedy ruského postupu na Krymu a Donbasu. Kyjev žalobu podal v lednu 2017 a obvinění se týkají vyzbrojování Ruskem koordinovaných skupin a rusifikace nelegálně anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.
Ukrajina v žalobě poukazovala na podporu, kterou Rusko před otevřenou okupací Donbasu skrytě poskytovalo tamním separatistickým silám, jejichž činnost koordinovalo. Moskva se tak podle Kyjeva dopustila financování terorismu a nese zodpovědnost za činy těchto sil včetně sestřelení letu MH17, za nějž byl už dříve odsouzen mimo jiné někdejší velitel Ruskem koordinovaných sil na Donbasu Igor Girkin (Strelkov).
Kromě toho se Ukrajina snažila u soudu dokázat, že Rusko od roku 2014 systematicky diskriminuje neruské obyvatelstvo nelegálně anektovaného Krymu, čímž se podle Kyjeva provinilo vůči dohodám proti rasové diskriminaci.
Soud: Nejde o financování terorismu podle kritérií OSN
O rozsudku informuje mimo jiné stanice BBC. Soud podle ní rozhodl, že Rusko porušilo úmluvu o potlačení financování terorismu tím, že dostatečně nevyšetřilo obvinění z účasti na terorismu, které vůči vůdcům Ruskem koordinovaných sil na Donbasu Ukrajina vznesla.
Většinu nároků Ukrajiny ohledně financování terorismu ale zamítl. Uvedl, že pro případ může být relevantní pouze případná ruská finanční podpora terorismu, nikoli však zbraně používané k provádění teroristických útoků. Dále uvedl, že nemá dostatek důkazů, aby mohl rozhodnout, zda skupiny, které Ukrajina nazývá teroristy, jsou skutečně teroristickými skupinami.
ICJ sice dříve konstatoval, že Rusko mělo nad separatistickými silami „celkovou kontrolu“, v nynějším verdiktu ale uvádí, že dodávky zbraní a jiného vybavení těmto silám nepředstavují financování terorismu podle kritérií v úmluvě OSN. Soud zároveň odmítl ukrajinskou žádost o ruské reparace za útoky Moskvou koordinovaných sil, dodala BBC.
Soud: Pronásledování mohlo být politicky motivované, ne etnicky
Pokud jde o ruský postup vůči Ukrajincům a Tatarům na Krymu, soud dospěl k závěru, že Rusko porušilo antidiskriminační dohodu, když nedostatečně chránilo vzdělávání v ukrajinském jazyce. Podle ICJ na Krymu po anexi dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině. Soud také rozhodl, že jednáním ruských donucovacích orgánů vůči krymským Tatarům mohlo dojít k částečnému porušení jejich práv.
Soud ale podle BBC není přesvědčen o tom, že krymští Tataři a Ukrajinci na Krymu byli pronásledováni na základě svého etnického původu, nýbrž se domnívá, že akce proti nim mohly být politicky motivované. Také zákaz krymskotatarského shromáždění, takzvaného Medžlisu, interpretuje soud jako politickou akci, a proto ji nepovažuje za porušení mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace.
Podle soudu se tak Ukrajině nepodařilo dokázat, že Rusko porušilo práva Ukrajinců a krymských Tatarů na základě jejich národnosti. Soud také odmítl přiznat Ukrajině v tomto ohledu jakoukoli náhradu, dodala BBC.
Moskva předchozí rozhodnutí soudu ignorovala
Moskva, která od počátku své války proti Ukrajině v roce 2014 účast v konfliktu navzdory důkazům popírala, při úvodních projevech loni v červnu ukrajinská obvinění odmítla a označila je za „nehorázné lži“. Kyjev u soudu označil Rusko za teroristický stát a uvedl, že Moskva na východě Ukrajiny financovala „kampaň zastrašování a teroru“. Jednalo se tehdy o první setkání ukrajinských a ruských právníků u ICJ od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zahájené v únoru 2022.
Rozhodnutí ICJ jsou právně závazná, soud ale nedisponuje žádnými mechanismy pro jejich vymáhání. Agentura AP uvádí, že nynější verdikt je prvním z dvojice očekávaných stanovisek ICJ souvisejících s deset let trvající ruskou agresí proti Ukrajině.
Ukrajina se také jen několik dní po zahájení otevřené ruské invaze v únoru 2022 obrátila na haagský soud, který záhy Moskvě nařídil okamžité zastavení válečných operací. Rusko tento příkaz ignorovalo.
