Izrael dal Hamásu ultimátum. Chce propuštění rukojmí do ramadánu, jinak zaútočí na Rafah

Pokud hnutí Hamás nepropustí rukojmí, která zadržuje od 7. října, do začátku muslimského postního měsíce ramadánu 10. března, zahájí Izrael ofenzivu v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Uvedl to člen izraelského válečného kabinetu a opoziční lídr Benny Ganc. Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu mezitím zahájil týdenní jednání, během něhož vyslechne argumenty pěti desítek států, aby se posléze vyjádřil k právním důsledkům izraelské okupace palestinských území.

„Svět i Hamás musí vědět, že pokud rukojmí nebudou do ramadánu doma, budeme pokračovat v bojích všude, včetně oblasti Rafahu,“ řekl v neděli Ganc. „Těm, kteří tvrdí, že cena (ofenzivy) je příliš vysoká, říkám, že Hamás má na výběr – vzdát se, propustit rukojmí a obyvatelé Gazy budou moci slavit ramadán,“ dodal s odkazem na sílící hlasy mezinárodního společenství, které varují před ofenzivou v Rafahu, kam před boji uteklo od října přes milion Palestinců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli zopakoval, že válka proti Hamásu, který USA či EU považují za teroristickou organizaci, bude pokračovat do jeho úplného zničení, což mnozí považují za nereálné. Podle izraelské armády je Rafah posledním místem v Pásmu Gazy, kde jsou operující jednotky Hamásu. „Ti, kdo nám chtějí zabránit v operaci v Rafahu, nám říkají: Prohrajte válku,“ řekl Netanjahu podle serveru The Times of Israel (ToI).

Palestinci bojují na mezinárodním poli

Izraelská vláda v neděli projednávala také omezení přístupu pro muslimy na Chrámovou horu v Jeruzalémě během postního měsíce, což by podle místních médií mohlo zvýšit napětí v Izraeli a na okupovaném Západním břehu.

Mezitím v Haagu před ICJ vystoupil palestinský ministr zahraničí Rijád Málikí, který označil chování Izraele vůči Palestincům za apartheid a obvinil Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. Tam vede izraelská armáda od října válku proti hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok na Izrael.

V pondělí zahájené slyšení nesouvisí s nařčením Izraele z genocidy, soustředí se na východní Jeruzalém, Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, které Izrael obsadil za války v roce 1967. Na těchto územích usilují Palestinci o svůj stát. Jen z Pásma Gazy se v roce 2005 Izrael na základě mírových dohod stáhl, loni po útoku Hamásu tam ale zahájil operaci proti Hamásu, který toto území násilím ovládl v roce 2007. Zatím není jasné, kdo bude tuto oblast ovládat po skončení války.

Jednání ICJ má skončit 26. února, kdy mají vystoupit s argumenty mimo jiné zástupci Turecka, Španělska či Ligy arabských států (LAS) a Organizace islámské spolupráce (OIC).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 3 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 3 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 5 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...