Odmítáme diktáty ze zahraničí, uvedl Netanjahu po telefonátu s Bidenem

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

„Izrael kategoricky odmítá mezinárodní diktáty ohledně trvalého urovnání s Palestinci,“ uvedl Netanjahu ve svém příspěvku na síti X. Podle něj budoucí nastavení vztahů mezi Izraelem a Palestinci může být výsledkem jedině „přímých jednání mezi stranami bez předběžných podmínek“.

Podle Netanjahua Izrael také odmítá „jednostranné uznání palestinského státu“. Takový krok by totiž chápal po útocích ze 7. října jako velkou odměnu pro teroristy. Krok by podle šéfa izraelské vlády mohl znemožnit dojednání mírové dohody v budoucnosti.

Netanjahu zveřejnil na sociálních sítí svůj příspěvek krátce poté, co jeho úřad oznámil, že mluvil zhruba čtyřicet minut po telefonu s americkým prezidentem Bidenem. Další detail úřad neuvedl. Podle zdroje z premiérovy kanceláře serveru The Times of Israel oba politici mluvili o pokračování bojů proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy, o možném pozemním útoku izraelské armády na město Rafáh, o osudu rukojmí či o humanitární situaci v Pásmu Gazy.

Biden opět zdůraznil bezpečnost civilistů v Rafáhu

Bílý dům ve svém prohlášení potvrdil, že oba politici mluvili o jednáních, která se vedou o propuštění rukojmí. Do rozhovorů jsou přímo zapojené i Spojené státy. „Prezident (Biden) také nadnesl situaci v Rafáhu a zopakoval svůj názor, že vojenská operace by neměla pokračovat bez věrohodného a proveditelného plánu na zajištění bezpečnosti a pomoci civilistům v Rafáhu,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. Do Rafáhu odešly stovky tisíc lidí, kteří uprchli před boji v dalších částech Pásma Gazy.

Američtí vládní představitelé vyzývají Izrael, aby více dbal při svých úderech a vojenských operací v Pásmu Gazy na ochranu civilistů. USA se také účastní jednání o propuštění rukojmí a pozastavení bojů. Od začátku konfliktu v říjnu si izraelské údery v Pásmu Gazy vyžádaly podle statistik, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví kontrolované teroristickým Hamásem, na 28 700 životů. Tento údaj ovšem nelze nezávisle ověřit.

Proti Hamásu vede Izrael válku od 7. října, kdy palestinští ozbrojenci pronikli z Gazy do izraelského pohraničí, kde povraždili na 1200 lidí a dalších 253 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...