Odmítáme diktáty ze zahraničí, uvedl Netanjahu po telefonátu s Bidenem

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

„Izrael kategoricky odmítá mezinárodní diktáty ohledně trvalého urovnání s Palestinci,“ uvedl Netanjahu ve svém příspěvku na síti X. Podle něj budoucí nastavení vztahů mezi Izraelem a Palestinci může být výsledkem jedině „přímých jednání mezi stranami bez předběžných podmínek“.

Podle Netanjahua Izrael také odmítá „jednostranné uznání palestinského státu“. Takový krok by totiž chápal po útocích ze 7. října jako velkou odměnu pro teroristy. Krok by podle šéfa izraelské vlády mohl znemožnit dojednání mírové dohody v budoucnosti.

Netanjahu zveřejnil na sociálních sítí svůj příspěvek krátce poté, co jeho úřad oznámil, že mluvil zhruba čtyřicet minut po telefonu s americkým prezidentem Bidenem. Další detail úřad neuvedl. Podle zdroje z premiérovy kanceláře serveru The Times of Israel oba politici mluvili o pokračování bojů proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy, o možném pozemním útoku izraelské armády na město Rafáh, o osudu rukojmí či o humanitární situaci v Pásmu Gazy.

Biden opět zdůraznil bezpečnost civilistů v Rafáhu

Bílý dům ve svém prohlášení potvrdil, že oba politici mluvili o jednáních, která se vedou o propuštění rukojmí. Do rozhovorů jsou přímo zapojené i Spojené státy. „Prezident (Biden) také nadnesl situaci v Rafáhu a zopakoval svůj názor, že vojenská operace by neměla pokračovat bez věrohodného a proveditelného plánu na zajištění bezpečnosti a pomoci civilistům v Rafáhu,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. Do Rafáhu odešly stovky tisíc lidí, kteří uprchli před boji v dalších částech Pásma Gazy.

Američtí vládní představitelé vyzývají Izrael, aby více dbal při svých úderech a vojenských operací v Pásmu Gazy na ochranu civilistů. USA se také účastní jednání o propuštění rukojmí a pozastavení bojů. Od začátku konfliktu v říjnu si izraelské údery v Pásmu Gazy vyžádaly podle statistik, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví kontrolované teroristickým Hamásem, na 28 700 životů. Tento údaj ovšem nelze nezávisle ověřit.

Proti Hamásu vede Izrael válku od 7. října, kdy palestinští ozbrojenci pronikli z Gazy do izraelského pohraničí, kde povraždili na 1200 lidí a dalších 253 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...