Odmítáme diktáty ze zahraničí, uvedl Netanjahu po telefonátu s Bidenem

Izrael odmítá diktáty ze zahraničí ohledně trvalého urovnání vztahů s Palestinci, uvedl na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Svůj příspěvek zveřejnil krátce po telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten Netanjahua vyzval, aby se vojenská operace izraelské armády nerozšířila na Rafáh, dokud nebude zaručena bezpečnost civilistů. Netanjahu také uvedl, že odmítá jednostranné uznání palestinského státu.

„Izrael kategoricky odmítá mezinárodní diktáty ohledně trvalého urovnání s Palestinci,“ uvedl Netanjahu ve svém příspěvku na síti X. Podle něj budoucí nastavení vztahů mezi Izraelem a Palestinci může být výsledkem jedině „přímých jednání mezi stranami bez předběžných podmínek“.

Podle Netanjahua Izrael také odmítá „jednostranné uznání palestinského státu“. Takový krok by totiž chápal po útocích ze 7. října jako velkou odměnu pro teroristy. Krok by podle šéfa izraelské vlády mohl znemožnit dojednání mírové dohody v budoucnosti.

Netanjahu zveřejnil na sociálních sítí svůj příspěvek krátce poté, co jeho úřad oznámil, že mluvil zhruba čtyřicet minut po telefonu s americkým prezidentem Bidenem. Další detail úřad neuvedl. Podle zdroje z premiérovy kanceláře serveru The Times of Israel oba politici mluvili o pokračování bojů proti hnutí Hamás v Pásmu Gazy, o možném pozemním útoku izraelské armády na město Rafáh, o osudu rukojmí či o humanitární situaci v Pásmu Gazy.

Biden opět zdůraznil bezpečnost civilistů v Rafáhu

Bílý dům ve svém prohlášení potvrdil, že oba politici mluvili o jednáních, která se vedou o propuštění rukojmí. Do rozhovorů jsou přímo zapojené i Spojené státy. „Prezident (Biden) také nadnesl situaci v Rafáhu a zopakoval svůj názor, že vojenská operace by neměla pokračovat bez věrohodného a proveditelného plánu na zajištění bezpečnosti a pomoci civilistům v Rafáhu,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. Do Rafáhu odešly stovky tisíc lidí, kteří uprchli před boji v dalších částech Pásma Gazy.

Američtí vládní představitelé vyzývají Izrael, aby více dbal při svých úderech a vojenských operací v Pásmu Gazy na ochranu civilistů. USA se také účastní jednání o propuštění rukojmí a pozastavení bojů. Od začátku konfliktu v říjnu si izraelské údery v Pásmu Gazy vyžádaly podle statistik, které zveřejňuje ministerstvo zdravotnictví kontrolované teroristickým Hamásem, na 28 700 životů. Tento údaj ovšem nelze nezávisle ověřit.

Proti Hamásu vede Izrael válku od 7. října, kdy palestinští ozbrojenci pronikli z Gazy do izraelského pohraničí, kde povraždili na 1200 lidí a dalších 253 unesli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...