Izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Ta tvrdí, že podle zpravodajské služby na místě teroristické hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Ve čtvrtek ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice.
„Provádíme přesné cílené operace tam, kde by podle tajných služeb mohla být těla rukojmí,“ uvedla armáda v prohlášení. Úřady v Pásmu Gazy, které jsou Hamásem ovládány, předtím informovaly, že vojáci vnikli na oddělení pohotovosti nemocnice a násilím vyhánějí civilisty a zdravotníky.
Bojovníci židovského státu podle katarské televize al-Džazíra předtím buldozerem zbořili zeď v jižní části areálu a nařídili zdravotníkům, aby přemístili pacienty z intenzivní péče do jiné nemocniční budovy. Reportér al-Džazíry ve čtvrtek ráno informoval o „těžké palbě“. Ve skupinách po pěti měli lékaři a zdravotní sestry s pacienty procházet kontrolami a opouštět budovu, mnoho mladých mužů podle něj vojáci zatkli.
BBC ve středu s odvoláním na místní palestinské zdroje informovala, že izraelská armáda nařídila tisícům lidí, aby se z nemocnice evakuovali. Armáda uvedla, že pro odchod zřídila bezpečný koridor, což však popřely zdroje citované al-Džazírou. Podle ní bylo několik lidí při evakuacích postřeleno. BBC uvedla, že se během středy na sociálních sítích objevila videa, na nichž v okolí nemocnice zní z amplionů v arabštině výzvy k evakuaci a nad nemocnicí letí dron.
Město Chán Júnis je místem intenzivních bojů izraelské armády s hnutím Hamás od prosince, kdy tam izraelští vojáci přesunuli centrum operací poté, co z větší části ovládli sever Pásma Gazy. V posledních týdnech se schyluje k rozsáhlé pozemní operaci v Rafáhu u egyptských hranic, který leží několik kilometrů od Chán Júnisu.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka je izraelská operace extrémně složitá a probíhá „v podmínkách zatím nepoznaného městského boje“. „Všechny podobné operace jako v iráckém Mosulu byly v uvozovkách pro tu invazní sílu snazší, než je Gaza. Na jihu Pásma Gazy působí Izrael v hustě zalidněném městském prostředí. Realisticky nemůže být méně zalidněné, protože Palestinci nemají kam z Gazy odejít poté, co Egypt jednoznačně uzavřel hranici,“ poznamenal Borek.
Tajný poválečný plán pro Gazu
Spojené státy, Katar a Egypt v současnosti vedou jednání o zahájení příměří, jehož zásadním předpokladem je propuštění části rukojmí držených hnutím Hamás v Gaze. Diplomaté podle listu The Washington Post doufají, že klid zbraní začne platit do začátku muslimského postního měsíce ramadánu, který připadá na 10. března.
Americký deník tvrdí, že USA a arabské země pracují na poválečném plánu pro Pásmo Gazy, který počítá s vytvořením palestinského státu a zveřejněn by mohl být v příštích týdnech. Právě klid zbraní je údajně podmínkou. „Američané možná zvažují urychlení palestinské státnosti jako způsobu, jak ukončit to, čemu říkají řetězec násilí. Oficiální pozici, co chce Izrael, neznáme. Mluvčí izraelské vlády ale k těmto spekulacím řekl, že nyní opravdu není čas dávat Palestincům dárečky,“ informoval Borek.
Potřeba nového Marshallova plánu
Pásmo Gazy bude na obnovu po válce potřebovat nový Marshallův plán, míní představitel Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Richard Kozul-Wright. Na okraj jednání v Ženevě varoval, že škody způsobené nynějším konfliktem v Pásmu Gazy jsou již čtyřikrát větší než za sedmitýdenní války v roce 2014. „Hovoříme o dvaceti miliardách dolarů, pokud by to skončilo teď,“ řekl.
Odhad je podle Kozula-Wrighta založen na satelitních snímcích a dalších informacích z bojiště. K upřesnění částky by ale podle něj bylo zapotřebí do Pásma Gazy poslat experty. UNCTAD už v lednu uvedla, že by mohlo trvat až do konce století, než by se ekonomika v Pásmu Gazy vrátila na úroveň před válkou, a to za předpokladu, že by konflikt ihned skončil.
