Haag strana 3 z 5

Rusko proti civilnímu obyvatelstvu na Ukrajině uplatňuje metody teroru, upozornil prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než půl milionu Ukrajinců. Proti civilistům také podle Zelenského používá fosforové bomby. Pozorovací mise OBSE zaznamenala jasná porušení lidských práv ze strany ruských vojsk. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu Karim Khan označil Ukrajinu za místo spáchání zločinů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prostřednictvím videopřenosu promluvil k Radě bezpečnosti OSN, která na úterním mimořádném zasedání projednávala ruský masakr v ukrajinské Buče. Podle Zelenského budou odhaleny další, horší případy masového zabíjení civilistů ruskými vojáky.

Světoví lídři odsuzují násilí ve městě Buča. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k nezávislému vyšetření a pohnání zodpovědných k odpovědnosti. Mezinárodní trestní soud už zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti nebo genocidy na Ukrajině.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Podle expertů se však Rusko velmi pravděpodobně příkazem nebude řídit, minulý týden ani nevyslalo na stání soudu svou delegaci.

Ruský prezident Vladimir Putin je válečný zločinec a vrah a takto by s ním mělo mezinárodní společenství civilizovaných demokratických zemí zacházet, řekl v pořadu ČT Události, komentáře předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Věří, že síly, které Putina vynesly k moci, se ho nyní pod mezinárodním tlakem dokážou zbavit.

Mezinárodní soudní tribunál v Haagu projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“.

Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Khan uvedl, že vyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy ode dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí asociační dohody s EU tehdejší proruskou vládou.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Mezinárodní trestní soud zahájil vyšetřování ruské invaze na Ukrajinu. Prokurátor ICC Karim Khan v pondělí avizoval, že na Ukrajině mohly být podle předběžného zkoumání spáchány válečné zločiny i zločiny proti lidskosti. Záběry z Ukrajiny ukazují útoky na civilní cíle a spekuluje se také o použití vakuových bomb, které zakazují ženevské konvence.

Jedenáct lidí zemřelo a desítky dalších utrpěly zranění při mohutném ruském ostřelování Charkova, uvedli v pondělí ukrajinští představitelé. Na bělorusko-ukrajinské hranici přitom proběhla  jednání o příměří. Podle místních úřadů použili Rusové v Sumské oblasti zakázané termobarické bomby. Ruští vojáci se v noci na pondělí znovu pokusili prolomit obranu Kyjeva, všechny jejich pokusy ale podle ukrajinské armády selhaly. K sankcím proti Moskvě se přidalo i Švýcarsko. Valné shromáždění OSN začalo v pondělí svou mimořádnou schůzi k ruské invazi na Ukrajinu minutou ticha k uctění památky obětí.

Turecko zřejmě znemožní ruským válečným lodím plavbu ze Středozemního do Černého moře. Rusko poprvé přiznalo mrtvé ve vlastních řadách. Satelitní snímky ukazují dlouhý konvoj ruské techniky směřující ke Kyjevu. Moskva i Kyjev souhlasily s tím, že se vyjednávači sejdou na bělorusko-ukrajinských hranicích. Ukrajina podala na Rusko žalobu u mezinárodního soudu v Haagu, chce, aby nařídil zastavení invaze a mírová jednání. Ministři EU odsouhlasili další sankce. Mimořádně naléhavě se sejde Valné shromáždění OSN.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Přesně před sto lety začal právní spory mezi jednotlivými státy řešit Stálý dvůr pro mezinárodní spravedlnost v nizozemském Haagu. Od roku 1946 pak jeho pravomoci převzal Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ), který je nejvyšším soudním orgánem a proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud se zabývá například četnými územními spory, v posledních letech soudí i případy obvinění z genocidy.

Kanadská policie v sobotu zahájila akci, jejímž cílem je dostat z mostu na kanadsko-americké hranici protestující proti pandemickým omezením. Demonstranti se začali bez odporu rozcházet a zdá se, že se situace vyřeší pokojnou cestou, napsala agentura AP. Ambassador Bridge je důležitou spojnicí mezi USA a Kanadou a jeho zablokování na počátku tohoto týdne narušilo obchod mezi oběma zeměmi. V Paříži pak proti francouzské verzi konvoje svobody zasahovala policie.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Filipíny obvinily čínskou pobřežní stráž z ostřelování jejich člunů zásobujících filipínské vojáky z vodních děl. Incident se stal v úterý ve sporných vodách Jihočínského moře u atolu Second Thomas, který je součástí Spratleyho ostrovů. Filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin akci ostře odsoudil a podle agentury AFP vyzval Peking, aby „zařadil zpátečku“.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.

Ázerbájdžán u Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ) v Haagu obvinil Arménii z etnických čistek a toho, že i přes příměří pokračuje v pokládání min v Náhorním Karabachu. Arménie to odmítla. Minulý týden naopak ICJ posuzoval stížnost Arménie proti Ázerbájdžánu.

Nejméně ve třech evropských zemích se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením spojeným s covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu, a to kvůli nařízení nizozemské vlády, podle něhož musí lidé od soboty předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.

Před zvláštním tribunálem pro válečné zločiny v Kosovu (KSC) začíná vůbec první proces. Souzeným je bývalý velitel jedné z jednotek Kosovské osvobozenecké armády (UCK) Salih Mustafa. Obžalován je ze zločinů spáchaných v dubnu 1999 během jugoslávského válečného konfliktu.

Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny nebo nový proces. Verdikt přivítala řada osobností, včetně amerického prezidenta Joea Bidena či vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové.

Mezinárodní trestní tribunál (ICC) v Haagu zahájil první proces ohledně masakrů v súdánském Dárfúru. Zhruba patnáct let od začátku vyšetřování hlavní žalobkyně Fatou Bensoudaová u soudu uvedla, že bývalý šéf milic Alí Muhammad Alí Abdar Rahmán má na svědomí vraždy, znásilňování a mučení. V celkem 31 případech jej viní z těžkých válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v neklidné západosúdánské provincii.