Česká policie shromažďuje důkazy o válečných zločinech páchaných na Ukrajině, shání případné oběti a svědky válečných zločinů. Česká republika chce toto vyšetřování koordinovat, v Haagu o tom jednal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Jednání se zúčastnila také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která byla hostem pořadu Interview ČT24.
Válečné zločiny na Ukrajině se budou posuzovat stejně jako v Norimberku, uvedla Bradáčová
Interview ČT24 - Lenka Bradáčová (zdroj: ČT24)
Čeští policisté se zapojili do obstarávání důkazů o válečných zločinech poprvé od druhé světové války. Podle Bradáčové jim v tom pomáhá i rozvoj technologií. „Existují důkazy, které by před sto lety vyšetřovatelé ani státní zástupci opatřit nemohli,“ uvedla.
„Výpovědi svědků, ať už přímých či nepřímých, listiny, které mohou svědčit o páchání trestných činů, ale jsou to také i všechny elektronické komunikace. Respektive jejich výstupy – SMS zprávy, MMS zprávy, video a audiohovory,“ vyjmenovala.
Upozornila, že sbírání důkazů probíhá podle stejných pravidel jako v dobách míru. Rozdílem je, že čeští policisté a státní zástupci obstarávají důkazy o činech, které se staly mimo republiku. Například tak neohledávají těla obětí, ale vedou rozhovory s lidmi, kteří přichází z Ukrajiny a mohou mít s válečnými zločiny zkušenost.
Ačkoliv už policisté řadu důkazů a výpovědí zajistili, nejmasivnější kampaň začne podle Bradáčové na konci května. Uprchlíci budou moci sdělit své svědectví například vyplněním elektronického dotazníku.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) už zahájila trestní řízení kvůli podezření z použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. „To neznamená, že to je jediný trestní čin, pro nějž se řízení vede,“ uvedla Bradáčová, podle které se řízení kontinuálně rozšiřuje. „I činy, které jsou zaměřeny na majetek nebo na důstojnost, čest, životy civilního obyvatelstva, raněných,“ vyjmenovala. Ve veřejném prostoru se objevují informace například o znásilňování žen a dětí, filtračních táborech nebo bombardování civilistů.
Tuzemské orgány se zabývají také úmrtím českého občana, který na Ukrajině pomáhal jako dobrovolník. Ukrajinská média v úterý informovala o tom, že se jeho ostatky našly spolu s těly dalších dvou zastřelených mužů v neoznačeném hrobě v Kyjevské oblasti. „Budeme velmi intenzivně spolupracovat s ukrajinskou policií,“ uvedla vrchní státní zástupkyně.
V minulosti tribunály probíhaly až po skončení konfliktů
Bradáčová upozornila, že již Norimberské procesy formovaly některé zásady, které se týkají posuzování válečných zločinů, a ty stále platí. Plnění rozkazu velitele tak například vojáka nezbavuje trestní odpovědnosti. „Může být považováno za polehčující okolnost, ale neznamená možnost se vyvinit z trestní odpovědnosti,“ popsala. Stejně tak úřední osoby nejsou zbaveny odpovědnosti za činy, které spáchají vojáci, jimž byly příkazy předány. „Tady to není ani polehčující okolností,“ uvedla.
Trestu nemají být ušetřeni ani lidé, kteří stáli v hierarchii výše a mohli zabránit páchání válečných zločinů, ale takové příkazy nevydali, doplnila Bradáčová.
Aktuální vyšetřování válečných zločinů se podle vrchní státní zástupkyně liší v tom, že probíhá, zatímco boje stále trvají. „Je to zcela odlišné od tribunálů, které reagovaly na konflikty v minulosti. Kdy nejprve skončil válečný konflikt a většinou z pozice tlaku vítězných mocností došlo k sestavení ad hoc tribunálu,“ uvedla. „Dnes Ukrajina koná a koná velmi efektivně,“ doplnila.
Součástí války na Ukrajině je také válka kybernetická. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž vzkázal Čechům, aby neschvalovali invazi Ruska a nepodporovali Vladimira Putina. Může podle něj jít o trestné činy. Podle Bradáčové se policie zabývá stovkami podnětů, trestní řízení bylo zahájeno asi v třiceti až čtyřiceti případech.