Haag strana 5 z 5

Nizozemsko zažaluje Rusko u Evropského soudu pro lidská práva kvůli sestřelení malajsijského letu MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Zhruba dvě třetiny obětí tragédie pochází z Nizozemska, které považuje Moskvu za odpovědnou. Kvůli MH17 už jeden soud v Nizozemsku probíhá, obžalovaní jsou tři Rusové a jeden Ukrajinec ruské národnosti.

Kosovský prezident Hashim Thaçi je mezi deseti osobami, které prokurátor zvláštního tribunálu v Haagu navrhl obžalovat z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd. Oznámil to prokurátorův úřad. Obžaloba se týká událostí z doby války v Kosovu na konci 90. let. Thaçi v reakci oznámil, že se v sobotu ve Washingtonu nezúčastní konzultací se srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Francouzští četníci v sobotu poblíž Paříže zatkli jednoho z nejhledanějších mužů světa, Rwanďana Feliciena Kabugu. Ve společném prohlášení to oznámilo francouzské ministerstvo spravedlnosti a četnictvo. Čtyřiaosmdesátiletý muž, který žil s falešnou identitou ve městě Asnières-sur-Seine, je podezřelý, že měl významný podíl na rwandské genocidě z roku 1994, kterou svými životy podle OSN zaplatilo na 800 tisíc lidí. Jeho případem se teď zřejmě bude zabývat soud v Haagu.

V nepřítomnosti čtveřice obžalovaných začal v nizozemském Haagu ostře sledovaný soud v kauze letu MH17. Při sestřelení letadla nad východem Ukrajiny v roce 2014 zemřelo 298 lidí. Z jejich vraždy jsou obžalovaní tři Rusové a jeden Ukrajinec, kteří zastávali vysoké funkce v organizaci bojující proti Ukrajině. Moskva vinu za tragédii odmítá, přestože mezinárodní vyšetřování zjistilo, že stroj sestřelil raketový systém patřící ruské armádě, který na místo sestřelu přijel z Ruska, kam se poté vrátil.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Rusko musí akcionářům někdejší ruské ropné společnosti Jukos zaplatit odškodné více než 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), rozhodl odvolací soud v Haagu. Zrušil tak rozsudek soudu nižší instance, podle kterého Rusko tuto částku platit nemuselo. Agentura Reuters uvedla, že proti tomuto rozhodnutí se ještě lze odvolat k nejvyššímu soudu. Ruské ministerstvo spravedlnosti již oznámilo, že tak učiní.

Česko poskytlo Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) právní expertizu na podporu Izraele. Informaci izraelských listů Haarec a Times of Israel již potvrdila česká diplomacie. Podle ministerstva zahraničí Palestina zatím nemůže být považována za plnohodnotný stát, a tudíž není v jurisdikci soudu zabývat se možnými válečnými zločiny spáchanými na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze. Stejně jako Česko bude ve věci podle izraelských médií postupovat Německo a možná také Rakousko.

Připravované změny ruské ústavy obsahují řadu nesouvislých ustanovení, zhodnotil v pořadu Události, komentáře politolog Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy. Vedle toho, že ruský prezident Vladimir Putin by se po skončení svého mandátu mohl postavit do čela posílené Státní rady, je podle Šíra zajímavá i jiná pasáž. V té se hovoří o nadřazení ruského práva nad mezinárodními dohodami a podle Šíra to může souviset s nadcházejícím soudem ve věci sestřelení letu MH17.

Vůdci Súdánu předají svrženého dlouholetého prezidenta země Umara Bašíra Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu (ICC). Informuje o tom britská BBC. Bašír čelí obvinění ze spáchání válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy v souvislosti s konfliktem, jenž vypukl v roce 2003 v regionu Dárfúr. Bašír veškerá obvinění popírá.

Mezinárodní soudní dvůr Organizace spojených národů v Haagu nařídil Myanmaru, aby přijala veškerá opatření k ochraně etnika Rohingů. Země má podle rozhodnutí udělat vše pro to, aby zabránila jejich genocidě. Zda se vyvražďování již dopustila, soud teprve rozhodne. Myanmar má také uchovat veškeré důkazy a záznamy, které soud může využít při dalších líčeních.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvinil Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu z antisemitismu. Reagoval tak na páteční oznámení prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, že zahájí vyšetřování válečných zločinů na palestinských územích.

Prokurátorka Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová zahájí vyšetřování válečných zločinů, které byly údajně spáchány na Palestincích či Izraelcích na palestinských územích. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to označil za „temný den pro spravedlnost“.

Začínal jako vyšetřovatel na pražské kriminálce, později zatkl vůbec prvního válečného zločince od dob druhé světové války, starostu Vukovaru Slavka Dokmanoviče, jenž se podílel na masakru na farmě Ovčara. „Na přípravě jsme pracovali šest měsíců, nikdo nevěřil, že se to podaří. Pokusili jsme se udělat něco, co nikdo neudělal, abychom dokázali, že je to možné,“ říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Vladimír Dzuro v rozhovoru s Marcelou Augustovou.

Súdánský soud vynesl nad exprezidentem Umarem Bašírem trest dvou let za korupci a praní špinavých peněz. Kvůli věku nepůjde Bašír do vězení, ale do zařízení s ostrahou. První rozsudek v procesu s bývalým dlouholetým autoritářským vůdcem Súdánu oznámila agentura AFP.

U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Podle soudců mohlo docházet k systematickému násilí, a tedy i zločinům proti lidskosti. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny a účastní se ho i kritizovaná myanmarská vůdkyně Su Ťij.

Nizozemská policie v sobotu zatkla 35letého muže, který je podezřelý, že v pátek v centru Haagu napadl nožem tři teenagery. Policisté na Twitteru uvedli, že zatčený nemá žádné trvalé bydliště a že se jej chystá vyslechnout.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že řešit spor mezi Ukrajinou a Ruskem ohledně podpory východoukrajinských separatistů a diskriminace menšin na Krymu spadá do jeho kompetence. Nevyhověl tak námitkám Moskvy a soudní spor, v němž se Kyjev domáhá odsouzení Ruska za podporu radikálů v Donbasu, bude dál pokračovat.

Kosovští poslanci odsouhlasili rozpuštění parlamentu a otevřeli tak cestu k předčasným volbám. Informovaly o tom tiskové agentury. Volby povedou k dalšímu odkladu jednání o normalizaci vztahů se Srbskem, které by si přál Západ.

Nejvyšší soud v Haagu rozhodl, že nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995. Zemi zažalovaly matky a vdovy po zabitých mužích. Soudy nižších instancí jim částečně daly za pravdu, protože nizozemští vojáci působící v mírových silách OSN umožnili deportaci 350 muslimských mužů z takzvané bezpečné zóny do rukou bosenskosrbských jednotek. Výše odškodného zatím podle BBC stanovena není. Vláda verdikt přijala.

Spravedlnost, která přijde pozdě, je sice špatná, pořád je ale lepší než žádná, hodnotí práci mezinárodního trestního soudu (ICC) Čech Robert Fremr, od něhož si nedávno vyslechl verdikt bývalý vůdce konžských povstalců Bosco Ntaganda. Fremr považuje haagský soud za slabý a připouští i politické tlaky, reforma však závisí na podpoře velkých států v čele se Spojenými státy, které ani nejsou členy ICC. Rozhovor vedl Jakub Železný.

V Súdánu přebírá moc nejvyšší rada ozbrojených sil. Ministr obrany ve svém stanovisku uvedl, že vojenská rada povede zemi po dobu dvouletého přechodného období. Prezident Umar Bašír byl podle posledních informací zatčen. Opozice ministrovo prohlášení odmítla a vybízí k pokračování protestů. Tisíce demonstrantů tak dále zaplavují ulice hlavního města. Letiště je údajně zavřené a několik členů vlády bylo zatčeno. Na svobodě už je několik set politických vězňů. Bašír zemi vládl třicet let.