Nizozemsko zažaluje Rusko kvůli sestřelu MH17

Nizozemsko zažaluje Rusko u Evropského soudu pro lidská práva kvůli sestřelení malajsijského letu MH17 nad východní Ukrajinou v červenci 2014. Zhruba dvě třetiny obětí tragédie pochází z Nizozemska, které považuje Moskvu za odpovědnou. Kvůli MH17 už jeden soud v Nizozemsku probíhá, obžalovaní jsou tři Rusové a jeden Ukrajinec ruské národnosti.

Nizozemsko chce žalobou u evropského soudu dosáhnout „pravdy, spravedlnosti a zodpovědnosti“ pro všech 298 obětí letecké katastrofy. Z nich bylo 283 cestujících a patnáct členů posádky. Na palubě cestovali občané deseti zemí, mimo jiné také Malajsijců a Australanů.

Pozůstalí obětí neštěstí už sami podali k lidskoprávnímu soudu několik žalob na Rusko.

Moskvě se aktuální nizozemský krok nezamlouvá. „Je to krajně podivná iniciativa: zaprvé neskončilo vyšetřování, zadruhé nepadlo soudní rozhodnutí ani na národní úrovni a zatřetí je otázkou, co s tím má Evropský soud pro lidská práva do činění,“ zareagoval podle agentury Interfax předseda zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov.

Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že protileteckou raketu Buk dodali proruským vzbouřencům v Donbasu na východní Ukrajině příslušníci ruské 53. protivzdušné brigády z Kurska. Separatisté pak mohli civilní letoun sestřelit omylem.

Moskva nadále jakýkoli podíl na sestřelení letounu popírá a vinu naopak připisuje ukrajinské armádě. Zpochybňuje přitom objektivitu mezinárodního vyšetřování s poukazem na to, že bylo vedené bez ruské účasti.

Kvůli sestřelu jsou obžalovaní čtyři lidé

Kvůli sestřelení letounu už líčení probíhá. Soud v nizozemském Haagu posuzuje obžalobu proti třem Rusům a jednomu Ukrajinci ruské národnosti. Podle prokurátorů se obvinění podíleli na převozu a instalaci rakety Buk, která boeing malajsijských aerolinek zasáhla, z Ruska na ukrajinské území ovládané ruskými separatisty. Soud se koná bez přítomnosti obžalovaných.

O tom, že se proces koná podle nizozemského práva, rozhodl mezinárodní tým vyšetřovatelů, jehož členy byli experti z Nizozemska, Belgie, Malajsie, Austrálie a Ukrajiny. Rozhodnutí padlo poté, co Moskva zabránila ustavení speciálního tribunálu OSN.

Nizozemští prokurátoři v březnu obvinili Rusko, že se snaží sabotovat vyšetřování sestřelu. „Existují silné důkazy svědčící o tom, že ruská vláda by strašně ráda zmařila vyšetřování,“ prohlásil jeden z prokurátorů Thijs Berger. Uvedl také, že „několik svědků při vyšetřování řeklo, že se budou bát o život, pokud vyjde najevo jejich identita“. V této souvislosti připomněl podíl ruských tajných služeb na vraždách v různých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 5 hhodinami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...