Soud v Haagu si posvítí na Taliban i Američany. Prošetří, jestli v Afghánistánu mučili vězně

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Rozhodnutí ruší starší verdikt jedné z komor soudu v Haagu, která loni v dubnu dospěla k závěru, že by „vyšetřování v Afghánistánu v tomto stádiu nesloužilo zájmům spravedlnosti“.

O možnost vyšetřovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Afghánistánu prokurátorka Bensoudaová požádala už v listopadu 2017. Její žádosti předcházelo předběžné vyšetřování trvající přes deset let, připomíná agentura AP.

Vraždy, mučení, znásilňování

Podle Bensoudaové existují informace, že příslušníci americké armády a zpravodajských služeb se v asijské zemi „dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení, znásilňování a sexuálního násilí proti zadrženým v souvislosti s konfliktem v Afghánistánu a na dalších místech, a to zejména v letech 2003 až 2004“.

Prokurátorka také tvrdí, že Taliban a další povstalecké skupiny od roku 2009 v Afghánistánu zabily více než 17 tisíc civilistů a že afghánské bezpečností síly jsou podezřelé z mučení vězňů ve vládních detenčních zařízeních.

Pompeo: Rozhodnutí je nepromyšlené

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozhodnutí soudců považuje za nepromyšlené. Prohlásil, že USA mají důkazy, které naznačují, že byly ICC poskytnuty mylné informace. Nijak ale toto tvrzení nerozvedl.

Zmínil se rovněž o situaci v Afghánistánu po sobotním podpisu mírové dohody mezi Talibanem a USA. Americká armáda musela ve středu zasáhnout v Hílmandu, aby pomohla afghánským vojákům napadeným členy Talibanu. Pompeo ve čtvrtek  řekl, že je obnovení útoků tak brzo po podpisu dohody nepřijatelné. „Je třeba násilí okamžitě omezit, aby mohl mírový proces pokračovat,“ dodal.

Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 nicméně Spojené státy neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama však měl v úmyslu s ICC spolupracovat. Tribunál neuznávají ani Čína, Izrael a Rusko.

Spojené státy válku v Afghánistánu zahájily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, za nimiž stáli teroristé z organizace al-Káida, které Taliban poskytoval v Afghánistánu útočiště.

Kapitulace před teroristy, hodnotí mírovou smlouvu Zeman

Taliban v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky; pokračuje však v útocích proti afghánským vládním silám. Spojené státy slíbily, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.

Taliban se na oplátku zavázal, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. „Považuji odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ prohlásil v rozhovoru pro slovenský list Pravda prezident Miloš Zeman.

„Pokud USA a vlastně celá Severoatlantická aliance ustoupí, tak potom (Taliban) ovládne území Afganistánu,“ obává se Zeman.

Taliban podle něj v Afghánistánu znovu vybuduje „celosvětové centrum islámského fanatismu“. Afghánistán je přece největší producent opia na světě a Taliban inkasuje z prodeje drog tak obrovské peníze, že „kdyby takové příjmy šly do českého státního rozpočtu, tak jsme za vodou“, dodal šéf státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 13 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 55 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami
Načítání...