Soud v Haagu si posvítí na Taliban i Američany. Prošetří, jestli v Afghánistánu mučili vězně

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Rozhodnutí ruší starší verdikt jedné z komor soudu v Haagu, která loni v dubnu dospěla k závěru, že by „vyšetřování v Afghánistánu v tomto stádiu nesloužilo zájmům spravedlnosti“.

O možnost vyšetřovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Afghánistánu prokurátorka Bensoudaová požádala už v listopadu 2017. Její žádosti předcházelo předběžné vyšetřování trvající přes deset let, připomíná agentura AP.

Vraždy, mučení, znásilňování

Podle Bensoudaové existují informace, že příslušníci americké armády a zpravodajských služeb se v asijské zemi „dopouštěli mučení, krutého a ponižujícího zacházení, znásilňování a sexuálního násilí proti zadrženým v souvislosti s konfliktem v Afghánistánu a na dalších místech, a to zejména v letech 2003 až 2004“.

Prokurátorka také tvrdí, že Taliban a další povstalecké skupiny od roku 2009 v Afghánistánu zabily více než 17 tisíc civilistů a že afghánské bezpečností síly jsou podezřelé z mučení vězňů ve vládních detenčních zařízeních.

Pompeo: Rozhodnutí je nepromyšlené

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo rozhodnutí soudců považuje za nepromyšlené. Prohlásil, že USA mají důkazy, které naznačují, že byly ICC poskytnuty mylné informace. Nijak ale toto tvrzení nerozvedl.

Zmínil se rovněž o situaci v Afghánistánu po sobotním podpisu mírové dohody mezi Talibanem a USA. Americká armáda musela ve středu zasáhnout v Hílmandu, aby pomohla afghánským vojákům napadeným členy Talibanu. Pompeo ve čtvrtek  řekl, že je obnovení útoků tak brzo po podpisu dohody nepřijatelné. „Je třeba násilí okamžitě omezit, aby mohl mírový proces pokračovat,“ dodal.

Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 nicméně Spojené státy neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama však měl v úmyslu s ICC spolupracovat. Tribunál neuznávají ani Čína, Izrael a Rusko.

Spojené státy válku v Afghánistánu zahájily v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001, za nimiž stáli teroristé z organizace al-Káida, které Taliban poskytoval v Afghánistánu útočiště.

Kapitulace před teroristy, hodnotí mírovou smlouvu Zeman

Taliban v sobotu podepsal dohodu s USA, v níž se zavázal, že nebude útočit na americké a zahraniční vojáky; pokračuje však v útocích proti afghánským vládním silám. Spojené státy slíbily, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí NATO včetně Česka, které v Afghánistánu rovněž působí.

Taliban se na oplátku zavázal, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. „Považuji odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu za kapitulaci před teroristy, za projev určité zbabělosti, která mi trochu připomíná ústupky vůči nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi,“ prohlásil v rozhovoru pro slovenský list Pravda prezident Miloš Zeman.

„Pokud USA a vlastně celá Severoatlantická aliance ustoupí, tak potom (Taliban) ovládne území Afganistánu,“ obává se Zeman.

Taliban podle něj v Afghánistánu znovu vybuduje „celosvětové centrum islámského fanatismu“. Afghánistán je přece největší producent opia na světě a Taliban inkasuje z prodeje drog tak obrovské peníze, že „kdyby takové příjmy šly do českého státního rozpočtu, tak jsme za vodou“, dodal šéf státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Je otázkou, kdo zprostředkuje konec války, řekl Babiš po schůzce se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má zájem na ukončení války na Ukrajině, Česko si to rovněž přeje. Jde o to, kdo to zprostředkuje, řekl v neděli v podvečer premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s ukrajinskou hlavou státu v Jerevanu. Americký prezident Donald Trump nyní řeší krizi v Hormuzském průlivu, což podle šéfa ANO komplikuje situaci. Babiš však míní, že šance válku ukončit je. Do mírového procesu by se podle něj mohli zapojit lídři zemí střední Asie či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
17:41Aktualizovánopřed 34 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 50 mminutami

Agenta chránícího Trumpa před týdnem postřelil útočník, tvrdí vyšetřovatelé

Vyšetřovatelé tvrdí, že mají důkaz, že jednoho ze strážců prezidenta Spojených států Donalda Trumpa před týdnem na večeři korespondentů Bílého domu postřelil útočník, který se snažil na akci proniknout, oznámila v neděli dle agentury Reuters washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirroová. Dosud nebylo jasné, zda člena Tajné služby USA, která chrání prezidenta a vysoké ústavní činitele, omylem během přestřelky nezasáhli jeho kolegové. Trumpa, který byl na galavečeru přítomen, ochranka v pořádku evakuovala.
před 2 hhodinami

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 2 hhodinami

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 10 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 10 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 11 hhodinami
Načítání...