Novou kosovskou prezidentkou je Vjosa Osmaniová. Stala se druhou ženou v čele země

Kosovský parlament v neděli zvolil novou prezidentkou země někdejší předsedkyni zákonodárného sboru Vjosu Osmaniovou. Kandidaturu osmatřicetileté právničky podpořilo 71 poslanců z 82 přítomných, informovala agentura AFP. Osmaniová se stala druhou prezidentkou Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku.

„Prohlašuji, že parlament Republiky Kosovo zvolil Vjosu Osmaniovou prezidentkou republiky,“ uvedl v neděli předseda tamního parlamentu Glauk Konjufca.

Poslanci Osmaniovou zvolili ve třetím kole hlasování. V předchozích dvou kolech se hlavu státu zvolit nepodařilo kvůli nízkému kvóru poslanců. Většina zástupců opozice v parlamentu, který má 120 členů, volbu v sobotu i dnes bojkotovala.

Osmaniová byla prozatímní prezidentkou od listopadu 2020

Právnička Osmaniová stála v čele Kosova jako prozatímní prezidentka od začátku loňského listopadu, kdy úřadující prezident Hashim Thaci rezignoval kvůli obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti u tribunálu pro Kosovo v Haagu. Poslední dva týdny zastával funkci Glauk Konjufca.

Osmaniová je druhou ženou v čele Kosova od roku 2008, kdy země vyhlásila nezávislost na Srbsku. Ve volbě měla podporu levicového hnutí Sebeurčení (Vetevendosje!), které v polovině února s velkou převahou vyhrálo parlamentní volby. Uskupení nyní drží tři nejdůležitější úřady v zemi; funkci premiéra, prezidenta a předsedy parlamentu, připomíná agentura AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čínské znečištění vzduchu skrylo dvanáct procent globálního oteplování. Teď je pryč

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.
před 20 mminutami

Chceme vyváženější „NATO 3.0“, řekl zástupce USA v Bruselu

Evropa i Kanada by měly dál zvyšovat výdaje na obranu. Před jednáním ministrů obrany zemí NATO v Bruselu to uvedl šéf Aliance Mark Rutte. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby. Ministři budou jednat i o další vojenské pomoci Ukrajině a posílení role NATO v oblasti Arktidy. Organizace ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 1 hhodinou

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 5 hhodinami

Po požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahovalo asi 170. V důsledku požáru zemřelo jedno dítě, další dvě osoby musely být resuscitovány. Jejich stav zatím není znám, napsala ve čtvrtek agentura DPA. Úřady o celkovém počtu zraněných dosud neinformovaly, ani o počtu bytů, které jsou neobyvatelné.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 9 hhodinami
Načítání...