Rodríguezová míří do Haagu, chce hájit nárok Venezuely na Esequibo

Venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v sobotu oznámila svou první cestu do Evropy. Uvedla, že se vydá do Haagu na zasedání Mezinárodního soudního dvora (ICJ), napsala agentura AFP. ICJ řeší spor mezi Venezuelou a Guyanou o region Esequibo, který si Caracas nárokuje.

„V příštích hodinách odcestuji hájit zájmy naší země,“ uvedla Rodríguezová o své cestě do Haagu. ICJ tento týden zahájil jednání o Esequibu. Od vstupu do funkce v lednu Rodríguezová podnikla jen několik málo zahraničních cest v Karibiku.

Agentura Reuters však připomněla, že venezuelský zástupce Samuel Reinaldo Moncada Acosta u soudu řekl, že „Venezuela nepřijímá jurisdikci Mezinárodního soudního dvora.“ Ve venezuelském referendu z roku 2023 navíc voliči odmítli jurisdikci ICJ v tomto územním sporu.

Rodríguezová nahradila ve funkci vládce Nicoláse Madura na začátku roku. Madura totiž 3. ledna zadržely americké speciální síly do USA kvůli údajnému zapojení do pašování drog.

Rodríguezová je na sankčním seznamu Evropské unie, kam byla zařazena jako viceprezidentka země. Součástí sankcí je mimo jiné zákaz cestování do EU. Podle agentury AFP však účastníci jednání ICJ požívají mimořádnou právní ochranu.

Spor se táhne od 19. století

Jádrem sporu je pohraniční území o rozloze 160 tisíc kilometrů čtverečních kolem řeky Esequibo, které pokrývá převážně džungle, a také přilehlá oblast u Karibského moře, kde byla objevena významná ložiska ropy a plynu.

Guyana předložila spor Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, známému také jako Světový soud, v roce 2018. Spor o region, který tvoří dvě třetiny Guyany, se ale vede od 19. století. Guyana požaduje, aby soud potvrdil hranici stanovenou arbitráží z roku 1899 mezi Venezuelou a tehdejší kolonií Britská Guyana, která území nárokuje Guyaně.

Venezuelský zástupce Moncada ve středu označil arbitrážní nález z roku 1899 za podvodný a vnucený koloniálními mocnostmi. Zopakoval postoj Venezuely, že pohraniční spor lze vyřešit pouze jednáním mezi Venezuelou a Guyanou.

Konečný rozsudek v případu se očekává až za několik měsíců. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a nelze se proti nim odvolat, soud ale nemá vlastní prostředky k jejich vymáhání a spoléhá se na Radu bezpečnosti OSN.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý zahájily další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Íránská média podle agentury Reuters hlásí výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA získají přístup k pětině venezuelské ropy, Caracas schválil smlouvu

Venezuelský parlament schválil smlouvu, podle níž Spojené státy získají přístup k pětině prokázaných ropných rezerv v zemi. O přijetí smlouvy, kterou americký prezident Donald Trump označil za „největší ve světové historii“, podle agentur Reuters a AFP informoval předseda venezuelského Národního shromáždění Jorge Rodríguez.
před 2 hhodinami

Německo trestá Rusko za útok v Lipsku. Moskva hrozí odvetou

Německo obvinilo Rusko z pokusu o útok dronem na ukrajinské nákladní letadlo na letišti v Lipsku. Provést ho měli Moskvou najatí agenti. Berlín v reakci uzavře ruský konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu nebo zpřísní kontroly přijíždějících Rusů. Před necelým měsícem zachránila východoněmecké letiště Lipsko/Halle od katastrofy jen náhoda – selhání rozbušky. Podporu Německu už vyjádřili vrcholní představitelé EU i NATO, o útoku mají jednat ve středu. Česko si v reakci předvolalo ruskou velvyslankyni.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na rozvodnu v Německu útočily „podomácku vyrobené rakety“, došlo ke zkratům

Rozvodna nedaleko elektrárny Jänschwalde na východě Německa se v úterý ráno stala terčem útoku. V tiskové zprávě o tom informovala energetická společnost LEAG, které elektrárna patří. Po útoku došlo k technickému výpadku bloku B elektrárny. Braniborský ministr vnitra Jan Redmann označil incident za pokus o sabotáž. Cílem bylo podle něj způsobit rozsáhlý výpadek proudu. Neznámí pachatelé na rozvodnu zaútočili podomácku vyrobenými raketami a ve dvou případech se jim podařilo způsobit zkrat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Přišly úplně vyděšené.“ Migrantky v Ceutě čelí sexuálnímu násilí, místní nabídli útočiště

Od masového přílivu před měsícem bylo ve španělské exklávě Ceuta nahlášeno 23 případů sexuálního napadení migrantů. Podle vlády zůstává v Ceutě 760 dívek, z nichž je asi tři sta v komunitních centrech.
před 9 hhodinami

Při ruských úderech na Ukrajinu zemřelo 15 lidí, ruské úřady informují o pěti obětech

Celkem 12 lidí včetně jednoho občana Indie přišlo v noci na úterý o život při ruských úderech na Kyjev a okolí hlavního města, které pokračovaly šestý den v řadě, oznámil ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O dalších dvou obětech informoval náčelník Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V Chersonu ruské drony zabily jednoho muže a zranily dvě děti, uvedly úřady. Poplach před leteckými útoky v noci zněl i v mnoha dalších částech Ukrajiny. Rusko tvrdí, že se v noci zaměřilo na vojenskou a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a Oděse. Také ukrajinská armáda útočila na ruské území, ruské úřady informují o pěti obětech.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nový norský král Haakon VIII. složil v parlamentu přísahu

Nový norský král Haakon VIII. v úterý v parlamentu složil přísahu, informují agentury. V čele norské konstituční monarchie stanul třiapadesátiletý Haakon v pátek po smrti svého otce Haralda V., který týž den zemřel ve věku 89 let.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.