Na letním summitu NATO v Ankaře budou Česko reprezentovat premiér Andrej Babiš (ANO), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé). S účastí prezidenta Petra Pavla vláda nepočítá. Všichni tři jmenovaní představitelé kabinetu to potvrdili pro ČT. Hlava státu ale ještě chce s ministerským předsedou o složení delegace jednat. Termín schůzky však zatím dohodnutý nemají. Dosud platilo, že na vrcholných zasedáních Aliance stát obvykle zastupoval prezident – na summitech EU pro změnu premiér.
„O tom, kdo pojede na summit NATO, ještě vedeme diskuzi, samozřejmě je na vládě, aby si členy delegace vybrala sama,“ uznal Pavel. Zůna prohlásil, že mu složení delegace ve formátu premiér, ministr zahraničí a ministr obrany bylo prostě oznámeno.
Zvyk, že na summitech NATO zastupuje tuzemsko prezident, padl po sporech mezi vládou a hlavou státu o výši letošních výdajů na obranu. Změna je v pravomoci vlády. Loni na summitu v Haagu si členské státy NATO mimo jiné slíbily, že do roku 2035 navýší obranné a související výdaje na pět procent HDP. Českou delegaci tehdy vedl právě Pavel.
„Za obrannou a zahraniční politiku má zodpovědnost vláda, proto je logické, že by tam měli jet představitelé vlády, nikoli představitel opozice, což je prezident Petr Pavel,“ zopakoval svůj dřívější výrok Macinka. Pavel přitom v prezidentských volbách mohl kandidovat díky tomu, že sesbíral minimální potřebný počet podpisů občanů – padesát tisíc. Návrh nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů pro zajištění své kandidatury nevyužil. Označení za opozičního politika navíc hlava státu odmítá. O tom, kdo bude Česko v Ankaře zastupovat, by Pavel rád s premiérem ještě mluvil.
„Zatím hledáme termín, teď nemáme bohužel žádnou shodu v kalendářích. A pokud by nebylo možné žádnou shodu najít, tak já určitě budu Andreje Babiše informovat telefonicky,“ sdělila hlava státu. Pavel naposledy osobně jednal s Babišem na Pražském hradě v polovině března. Na téměř hodinové schůzce spolu premiér s prezidentem mluvili hlavně o výdajích na obranu. O tom, kdo bude tuzemsko reprezentovat na červencovém summitu NATO, ale nakonec nediskutovali. Den po schůzce s Pavlem Babiš pro ČT řekl, že by chtěl jet místo prezidenta na summit právě on.
Dvou procent na obranu chce vláda docílit investicemi do dopravních staveb
Pro prezidenta to tehdy bylo překvapením. „Pokud se jedná o dělbu práce, která tady byla tradiční po mnohé roky i s mými předchůdci ve funkci, tak bych očekával, že to probere nejdřív se mnou,“ uvedl Pavel, který se s vládou pře hlavně o výši letošních výdajů na obranu, jak už bylo zmíněno výše.
Resort obrany má letos hospodařit s necelými 155 miliardami, což je 1,73 procenta HDP. Dvou procent, což je minimum, které teď NATO po členech vyžaduje, dosáhne kabinet jen díky tomu, že započítá i téměř dvacet miliard, které „pošle“ na dopravní stavby.
To jsou ale peníze, které dle prezidenta NATO jako obranné výdaje neuzná. Ministři si myslí opak. I proto podle nich koalice rozhodla o tom, že na summit pojede premiér, který tam postoj vlády vysvětlí například i prezidentovi USA Donaldu Trumpovi.
„Je to především vláda, především premiér, který nese odpovědnost za zahraniční politiku a také za plnění závazků, které vyplývají z našeho členství v Severoatlantické alianci,“ zdůraznil Zůna. Podle Macinky je naprosto logické, že šéfem delegace bude premiér.
Podle předsedy ODS Martina Kupky je bezpečnost tak významné téma, že vláda má povinnost se v tomto směru dohodnout s dalšími ústavními činiteli – tedy i s prezidentem – na společném postupu. Pavel by si s premiérem rád osobně vyjasnil postoj k summitu NATO ještě během dubna.
Vyšší výdaje na obranu
Zmíněných pět procent HDP na obranu slíbilo na posledním summitu Aliance i Česko. Platí přitom, že tři a půl procenta jsou přímé vojenské náklady – tedy technika a platy. Zbytek mají členské země investovat do návazné infrastruktury.
Oproti letošku by tak stát musel čistě armádní výdaje zdvojnásobit – v aktuálních cenách by to bylo přes 313 miliard korun. Prezident už loni upozorňoval, že dodržení slibu bude pro některé státy složité.
Česko investice do obrany postupně zvyšuje. V roce 2021 činily 85 miliard, loni dvojnásobek. Výrazně vzrostly v roce 2024, kdy tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) poprvé po dvou dekádách oznámila, že splnila dvouprocentní závazek vůči NATO. Zůna ale v nedávném rozhovoru pro ČT upozornil, že Aliance výdaje členských států za léta 2024 a 2025 stále vyhodnocuje.
Podle Pavla si všichni uvědomují, že moc možností Evropa nemá. „Pokud nebudeme schopní zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoli, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, nebo ne, tak pak investice do čehokoli dalšího nedávají moc smysl,“ věří prezident.
