Nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici. Učinila tak na pondělní vzpomínkové akci k 27. výročí události, při níž vojska bosenských Srbů navzdory přítomnosti nizozemských vojáků zavraždila přes osm tisíc lidí, většinou bosenských muslimů.
Nizozemská ministryně obrany se omluvila za selhání při genocidě ve Srebrenici
Bosenskosrbské síly pod vedením generála Ratka Mladiče obsadily v červenci 1995 srebrenickou enklávu, za jejíž bezpečnost měly ručit mírové sbory OSN. Početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se tehdy Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu.
„Nemůžeme vás zbavit utrpení,“ řekla ministryně obrany Kajsa Ollongrenová při vzpomínkové akci na hřbitově v obci Potočari nedaleko Srebrenice. „Ale můžeme se této věci postavit čelem,“ dodala s tím, že mezinárodní společenství při ochraně obyvatel Srebrenice selhalo. „Nizozemská vláda jako součást tohoto společenství nese část politické odpovědnosti… Za to se hluboce omlouváme,“ dodala.
Nizozemsko již dříve přiznalo vlastní politické chyby, ale dosud se odmítalo jasně omluvit, připomíná agentura DPA. Minulý měsíc se premiér Mark Rutte omluvil nizozemským vojákům, kteří byli vysláni do válečné zóny s „nesplnitelným úkolem“ a byli příliš slabě vyzbrojeni na to, aby dokázali vraždění zabránit. Rutte, stejně jako nyní Ollongrenová, nicméně zdůraznil, že za genocidu nesou vinu vojska bosenských Srbů.
Nezvěstných je po masakru stále tisíc lidí
Při pondělním ceremoniálu byly pohřbeny pozůstatky dalších padesáti obětí srebrenického masakru. Z nich nejmladšímu Salimu Mustafičovi bylo v té době 16 let, nejstaršímu Husejinu Krdžičovi 59 let. Zhruba tisícovka osob je stále nezvěstná.
Vzpomínkové akce se zúčastnil kromě nizozemské ministryně také šéf unijní diplomacie Josep Borrell, vysoký představitel pro Bosnu Christian Schmidt nebo černohorský premiér Dritan Abazović. Ten způsobil vlnu pobouření výrokem, že „genocida nebyla spáchána na Bosňácích (dříve Muslimech), nýbrž na lidech“. Mnozí bosenští představitelé vyjádření kritizovali jako popírání genocidy.
