První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.
Rubio plánuje cestou po Střední Americe oslabit čínský vliv
4 minuty
Horizont ČT24: Rubiova cesta do Střední Ameriky
Voda v okolí klíčového dopravního uzlu je – na rozdíl od nálady ve středoamerické zemi – klidná. USA jí strategický kanál v minulém století postupně předaly, nyní však začínají ústy Trumpa usilovat o jeho vrácení.
Že by vodní koridor, kterým ročně propluje na čtrnáct tisíc lodí, spravovali čínští vojáci, jak tvrdí Donald Trump, Panama kategoricky odmítá. „Panamský průplav kontroluje Panama. A jeho správa byla a je v panamských rukou,“ oponoval panamský prezident José Raúl Mulino.
Washington mohou podle analytiků ve skutečnosti znervózňovat prokazatelné investice Pekingu v samotném okolí kanálu. Možná i proto vede první zahraniční cesta nového šéfa americké diplomacie právě do Panamy. Syn kubánských přistěhovalců mluví plynule španělsky, hledat společnou řeč s prezidentem Mulinou ale nebude jednoduché. O navrácení průplavu nemůže být podle panamské hlavy státu řeč.
„To je nemožné. Nemohu vyjednávat ani zahájit vyjednávání o kanálu,“ potvrdil Mulino. Čína chce vybudovat nad kanálem most, investovala do přístavu pro obří výletní lodě. Dva další – Cristóbal a Balboa – pro nákladní tankery vlastní hongkongská soukromá společnost už od roku 1997.
Rubio prý „hájí národní zájmy“
„Naše zahraniční politika se soustředí na jednu věc a tou je prosazování našich národních zájmů,“ potvrdil Rubio. V latinskoamerickém kontextu je to hned po imigraci omezení čínského vlivu v celé Střední i Jižní Americe. Ten si Peking vybudoval skrz stamiliardové investice. Loni čínský vládce Si Ťin-pching v Peru otevřel obří přístav nedaleko peruánské metropole Limy.
„Vzniká nový námořní koridor mezi Asií a Latinskou Amerikou a Karibikem,“ tvrdí Si. Koridor Číně urychlí dopravu hlavně zemědělských produktů a surovin. Do jejich těžby v Latinské Americe investovala za prvních 18 let tohoto století 73 miliard dolarů. Po uhlí, mědi nebo uranu se Peking zaměřuje na těžbu lithia. A to v Argentině, Bolívii a Chile. Trojice zemí vlastní asi polovinu světových zásob strategické suroviny, které jsou klíčové pro výrobu elektromobilů a baterií.
„Chceme, aby se z naší země stal jeden z nejdůležitějších producentů lithia,“ nastínil bolivijský prezident Luis Arce.
Pandemie nemoci covid-19 posloužila Pekingu k navýšení půjček pro latinskoamerické vlády výměnou za čínské vakcíny. Státy Střední a Jižní Ameriky si od čínské banky už napůjčovaly na 120 miliard dolarů. Existuje však podezření, že výměnou za vakcíny dostala zelenou v řadě zemí regionu při výstavbě 5G sítí čínská firma Huawei.
Její technologie už používá nebo se chystá použít na třináct zemí, navzdory obavám z čínské špionáže. Rubiova mise v omezení čínského vlivu ale může narazit na hlavní Trumpovu prioritu – posílat migranty od amerických hranic do takzvaných třetích zemí. Velký příliv migrantů by chudým státům způsobil ještě větší ekonomické problémy. A pomocnou ruku by jim mohla podat opět Čína.
