Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve čtvrtek 25. září přijali pozvání k debatě moderované Martinem Řezníčkem na téma zahraniční politiky Jaroslav Foldyna (SPD), Ladislav J. Janků (Přísaha), Jan Lipavský (SPOLU), Filip Turek (Motoristé), Barbora Urbanová (STAN), Radek Vondráček (ANO), Vladimír Votápek (Piráti) a Lubomír Zaorálek (Stačilo!).
Tématem první části debaty byla rusko-ukrajinská válka. Hosté komentovali vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž by Ukrajina mohla získat všechna svá Ruskem okupovaná území zpět. Dále se vyjadřovali k narušování vzdušného prostoru zemí NATO Ruskem či k protiruským sankcím.
Foldyna (SPD) odmítá, že by řešením rusko-ukrajinské války bylo vyzbrojování Ukrajiny. „Domnívám se, že by to mělo být na základě politických jednání, ne na základě zbraní.“ Pokud jde o narušování vzdušného prostoru NATO Ruskem, pak zatímco drony by se podle něj měly sestřelovat automaticky, v případě letadel by byl opatrnější. Protiruské sankce podle něj nefungují a doplácíme na ně my.
Janků (Přísaha) se domnívá, že je čas otevřít dveře diplomacii, která podle něj byla dosud v rusko-ukrajinské válce nedostatečná. V sankcích nevidí cestu, jak přimět Rusko ke změně chování. „Sankce samy o sobě jsou slepé bez současné diplomatické aktivity,“ míní Janků, podle něhož je třeba donutit válčící strany sednout ke stolu. Pokud by český vzdušný prostor narušila ruská stíhačka, měla by být sestřelena, řekl také.
Lipavský (SPOLU) upozornil, že zatímco Ukrajina už v březnu přistoupila na požadavek mírových rozhovorů, Rusko hraje zdržovací taktiku a dál válku eskaluje. „Je potřeba Putina zastavit,“ konstatoval. Řekl také, že Polsko má plné právo sestřelovat ruské objekty nad svým územím. Protiruské sankce podle něj fungují, ale protože nejsou dokonalé, jejich dopady se projevují pomalu, a je proto potřeba je zpřísňovat.
Turek (Motoristé) je toho názoru, že Ukrajina nemůže získat zpět Krym a Donbas bez zapojení vojsk Severoatlantické aliance, což by podle něj znamenalo třetí světovou válku. „Rusové testují jednotu, případně radarové pokrytí, a politickou jednotu NATO,“ řekl v souvislosti s opakovaným narušením vzdušného prostoru NATO Moskvou. Než by ruský letoun v podobném případě doletěl nad Česko, byl by sestřelen, věří Turek.
Urbanová (STAN) připomněla, že Rusko ve své válce proti Ukrajině odmítá vyjednávat. „Ukrajině musíme pomáhat a musíme ji i vyzbrojovat,“ podotkla proto. Zopakovala také, že Rusko je agresor a Ukrajina oběť a že je třeba Ukrajinu bránit i kvůli tomu, aby se Rusko nepřiblížilo k nám. V případě narušení estonského vzdušného prostoru šlo podle ní o jasnou provokaci ze strany Moskvy.
Vondráček (ANO) má za to, že pro pokrok v řešení rusko-ukrajinské války je třeba důslednost. „Bohužel Rusko odmítlo tu hlavní vizi, že už se nemají zabíjet lidi,“ uvedl. Protiruské sankce má za ekonomický nástroj, který válku nevyřeší. Reakci NATO na narušení estonského vzdušného prostoru ruskou stíhačkou považuje za správnou. Nad české území by se podle něj ruská stíhačka nedostala, protože by byla dřív sestřelena.
Votápek (Piráti) míní, že je třeba buď dát Ukrajině dost zbraní, nebo zavést sankce proti Rusku, které by zadusily jeho ekonomiku, případně průsečík obojího. Pokud by český vzdušný prostor narušila ruská stíhačka, měla by podle něj být okamžitě sestřelena. „Cesta nót a varovných výstřelů je správná, jen pokud to není stát, se kterým jste už stejně ve válce – hybridní, ale ve válce,“ odůvodnil to.
Zaorálek (Stačilo!) nepovažuje podporu Ukrajiny za obranu, ale tvrdí, že dodávání zbraní Ruskem napadené zemi je podílení se na válce. Místo toho je podle něj třeba vyvinout mírovou iniciativu. „Válečné řešení pro nás žádné příznivé není,“ myslí si. Na ruskou stíhačku ve vzdušném prostoru NATO je podle něj třeba reagovat nejprve nótou. Pokud se situace opakuje, pokusem o vytlačení, a pokud nereaguje ani na varovný výstřel, tak ji sestřelit.
Visegrádská čtyřka
Hosté debaty se zaměřili také na vztahy se státy Visegrádské čtyřky (V4).
Votápek (Piráti) prohlásil, že Maďarsko a Slovensko provozují zahraniční politiku, která je v hrubém rozporu s našimi zájmy. „Takže pak se nám nikdo nemůže divit, když tu spolupráci nepodporujeme nebo když spolupráce hapruje,“ dodal s tím, že by bylo skvělé fungovat v rámci Visegrádské čtyřky, avšak v současnosti to není možné. „A to není způsobeno postojem české strany, ale tím, že Slováci a Maďaři přestoupili na úplně mimoevropské pozice,“ dodal.
Hnutí ANO chce podle Vondráčka obnovit spolupráci v rámci V4. Za velkou chybu označil zrušení mezivládních konzultací se Slovenskem. „Ten vztah dvou národů a dvou států je více než to, že je tam zrovna někdo zvolen a zastává nějaký názor. To se bude dít pořád, ale tahle vláda to rozbila z nějakých svých sobeckých politických důvodů a bude velice těžké to dát dohromady,“ míní. V souvislosti s tím zkritizoval ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který se na Slovensku zúčastnil protivládní demonstrace.
Urbanová za STAN v reakci sdělila, že Rakušan nemluvil na pódiu. Ministr vnitra podle ní pouze stál v davu a vyjadřoval svůj názor. Moderátor pořadu připomněl, že sám Rakušan uváděl, že se akce neúčastnil jako ministr vnitra, ale jako soukromá osoba, a zeptal se Urbanové, zda je to možné oddělit. „Když chcete vyjádřit nějaký svůj názor, tak si opravdu myslím, že se všichni nemusíme pohoršovat, když člověk stojí v davu, neříká nic novinářům, neříká nic na pódiu a jen tam stojí,“ míní kandidátka STAN.
Janků za Přísahu připomněl, že Slováci jsou nejbližšími sousedy Česka, s nimiž jsme měli společný stát a historii. „Když to řeknu lidově, tak jsme v podstatě kamarádi, kteří by si měli pomáhat,“ domnívá se. Současná vláda se podle něho postavila ke vzájemným vztahům zády, což označil za „fatální selhání české diplomacie“. „Vidíme tam velký potenciál, protože jsme schopni celou řadu věcí koordinovat,“ dodal s tím, že možností je inspirovat se například projektem Severské rady.
Foldyna (SPD) se nedomnívá, že by Slovensko a Maďarsko zastávaly úplně jiné hodnoty. „My bychom měli se Slovenskem a Maďarskem vést politický dialog o tom, proč oni takové hodnoty zastávají, a vést dialog o tom, co společně můžeme v těchto věcech učinit,“ zdůraznil s tím, že jde o státy, s nimiž jsme v minulosti spolupracovali a se Slovenskem jsme vybudovali státnost. Foldyna také zkritizoval českou diplomacii. „Naše zahraniční politika je nulová,“ míní.
Lipavský (SPOLU) s Foldynou nesouhlasil. „Já jsem nikdy neodmítl žádné jednání na platformě V4, Slavkovského formátu nebo Středoevropské pětky,“ uvedl. Visegrádská čtyřka je podle něho „mrtvá“ kvůli tomu, že Polsko a Maďarsko spolu „nemluví“. Zmínil také některé konkrétní projekty, které vznikly v rámci spolupráce se Slovenskem jako například mezivládní smlouvu o přeshraniční spolupráci. Tvrzení, že se sousedy nemluvíme, označil za nepravdivé.
„Já se domnívám, že V4 je zcela zásadní a první cesta nového premiéra by měla vést na Slovensko. Měly by se obnovit nadstandardní vztahy,“ řekl za Motoristy Turek, podle něhož nyní nadstandardní vztahy mezi Prahou a Bratislavou nejsou. Vyjádřil také přesvědčení, že vztahům mezi Polskem a Maďarskem pomůže nový polský prezident Karol Nawrocki. Turek zmínil rovněž pomoc, kterou Slovensko poskytuje Ukrajině. Konkrétně uvedl například letadla či odminovací systémy.
„Rád bych připomněl, že myšlenka Visegrádu je myšlenka Václava Havla. Je to vlastně česká myšlenka,“ sdělil za Stačilo! Zaorálek, podle něhož za vznikem platformy stálo to, abychom Evropě ukázali, že jsme schopni vzájemně komunikovat. „Já jsem to zažil a mohu říci, že jsme spolu dokázali obrovské věci. Dokonce, i když jsme měli jiné názory, tak to bylo strašně užitečné,“ zdůraznil bývalý ministr zahraničí, který nesouhlasí s přístupem současné vlády ke Slovensku.
Izrael a Palestina
Debata se stočila také k Pásmu Gazy, kde probíhá konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, který má desítky tisíc obětí a vyvolal v Pásmu humanitární krizi. Zazněl dotaz, zda by Česko mělo následovat kroky Velké Británie, Austrálie, Kanady a dalších států, které v uplynulých dnech uznaly Stát Palestina.
„Já se domnívám, že bychom měli uznání podmínit tím, že dojde k dohodě mezi Palestinou a Izraelem, a nebýt v této věci aktivističtí,“ sdělil za SPD Foldyna, podle něhož je židovský stát „naším letitým partnerem a naší úlohou je tlačit na normalizaci vztahů mezi ním a Palestinou“. K samotnému uznání Státu Palestina by pak Česko podle Foldyny mělo přistoupit až po této „normalizaci“.
„Já si také nemyslím, že bychom to měli udělat teď,“ sdělila k uznání Státu Palestina Urbanová (STAN), podle níž bychom tím mohli dát za pravdu teroristické organizaci Hamás. „Myslím si, že jsme přátelé Izraele, že v tom přátelství musíme vytrvat, ale zároveň bych byla ráda, abychom začali být kritičtější k situaci v Gaze, protože ta začíná být daleko za hranicí toho, co je ještě humánní,“ domnívá se.
Janků za Přísahu prohlásil, že uznání Palestiny není na stole, protože jsme ji jako Československo uznali již v roce 1988. „A toto uznání samozřejmě přešlo na Českou republiku. To je právní fakt. De iure jsme již jednou Palestinu uznali a tohle uznání je dle Úmluvy o právech a povinnostech států z Montevidea z roku 1933 platné, jednou učiněné a neodvolatelné,“ míní.
Lipavský (SPOLU) s tímto názorem nesouhlasil, protože podle něho tehdy žádný palestinský stát neexistoval, a nebylo tedy co uznávat. Připustil ovšem, že na základě tehdejšího aktu je v tuzemsku palestinský velvyslanec a udržují se vzájemné vztahy. Pro jejich rozvoj ale musí podle ministra palestinský stát skutečně vzniknout. „A to je možné jen na základě dohody se státem Izrael,“ zdůraznil.
„Jsem rád, že žiji v zemi, kde antisemitismu pšenka nekvete. Jsem rád, že máme speciální vztah s Izraelem,“ prohlásil za ANO Vondráček, který nicméně zároveň zmínil radikální kroky ze strany židovského státu. V té souvislosti zkritizoval českou diplomacii, jelikož z její komunikace prý neví, zda „Izraeli něco vytýkáme“. Myslí si také, že uznání Státu Palestina ze strany Velké Británie a dalších států může situaci spíše zhoršit.
„Piráti podporují dvoustátní řešení. To znamená, že ta perspektiva je jasná – pomoci vytvořit palestinský stát a uznat ho,“ řekl Votápek, podle kterého sice Československo Stát Palestina v roce 1988 uznalo, ale Česko by ho mohlo uznat znovu. „Jsme pro uznání palestinského státu v okamžiku, kdy bude Hamás vytlačen z politiky a budou jasné bezpečnostní garance pro Izrael,“ upřesnil.
„Nejde jen o dvoustátní řešení. Já si myslím, že je neštěstí, že v této zemi máme ministra zahraničí a premiéra, kteří dokáží přihlížet genocidě,“ domnívá se Zaorálek (Stačilo!), podle něhož nejde o selhání z hlediska kompetence, ale z hlediska lidství. Za tragédii označil, že „Česká republika hraje politiku chytré horákyně“, kdy Palestinu zároveň uznává i neuznává.
„Jako Československo jsme spoluzodpovědní za existenci Izraele. Na konci čtyřicátých let jsme tomu pomáhali. Je to náš zásadní, hlavní a v podstatě jediný opravdu silný partner v tom regionu,“ zdůraznil za Motoristy Turek, podle něhož může teroristické hnutí Hamás válečný konflikt okamžitě ukončit tím, že propustí zbylá přeživší rukojmí. „To je zásadní,“ doplnil.
Vztahy s USA a Čínou
V poslední části debatovali zástupci politických stran a hnutí o vztazích Česka ke Spojeným státům americkým a o tom, zda je Washington stále spolehlivým spojencem. Řešili také vztah k Číně.
Podle Foldyny (SPD) se vztah s Washingtonem neproměnil, ale je cítit, že pro prezidenta Donalda Trumpa jsou USA na prvním místě. „Nemá odpovídajícího partnera v Evropě, který by mu byl schopný oponovat, a už vůbec ne v České republice,“ míní. Ve vztahu k Pekingu je podle něj třeba respektovat politiku jedné Číny, za škodlivý pro českou konkurenceschopnost považuje v tomto kontextu Green Deal.
Janků z Přísahy se domnívá, že Spojené státy zůstávají i nadále spolehlivým partnerem. Nic na tom podle jeho názoru nemění ani některé kroky současné americké administrativy, které vedly třeba k celním válkám. „Je to všechno věc dohod, je to byznysmen,“ řekl o Trumpovi. Ohledně nastavení vztahů s Pekingem uvedl, že musejí stát na dialogu, komunikaci a aktivní diplomacii.
„Amerika je jiná, než byla za (exprezidenta Joea) Bidena, ale my to respektujeme, chceme s nimi vztahy rozvíjet,“ komentoval současný stav vazeb s Washingtonem Lipavský (SPOLU). USA stále považuje za důležitého partnera. Vztahy s Čínou podle něj prošly revizí, přičemž cílem bylo rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem a zároveň nepřesáhnout určité linie, jejichž překročení by mohlo vést k čínskému embargu vůči Praze.
Podle Turka (Motoristé) jsou Spojené státy stále spolehlivým partnerem, ale vzájemné vztahy by se měly rekonstruovat. „Donald Trump není spokojen s tím, jak se Evropská unie chová mezi sebou a jaké tvoří obchodní bariéry,“ domnívá se. Pokud jde o Peking, je Turek toho názoru, že Evropa pomáhá Číně k tomu, aby se stala hegemonem, přičemž na vině je podle něj Green Deal.
Urbanová (STAN) považuje USA stále za spolehlivého spojence. „Vzhledem k tomu, že jsme součástí NATO a nikdo to – doufám – nezpochybňuje a že USA jsou součástí NATO a nikdo to nezpochybňuje, tak ano.“ Na otázku, co udělala její strana pro snížení rizika ve vztazích s Čínou v oblasti vyspělých technologií či bezpečnosti, uvedla, že byla posílena kybernetická bezpečnost ministerstev či se navazovaly vztahy s Tchaj-wanem.
I podle Vondráčka (ANO) zůstávají USA klíčovým partnerem. „USA jsou pro nás stále důležité, pro celou Evropu,“ konstatoval. Vztahy s Čínou podle něj nejsou jednoduché, ale měly by být „normální“ a vyvážené. „My jsme pro ně investičně nezajímaví, ale kdyby čeští podnikatelé měli přístup na čínský trh v nějakých rovných podmínkách, tak by to byl obrovský boom,“ domnívá se Vondráček.
Votápek (Piráti) považuje za zásadní udržet USA jako dobrého spojence a přítele, i když je tamní prezident a politika nestabilní. „Musíme klást velký důraz na to, abychom posílili EU a obranu v rámci Evropy. A jako rovnocenní partneři potom můžeme udržovat velmi dobré vztahy s USA,“ uvedl. V případě Číny by rád viděl určité „rozpojení“. „Je třeba najít oblasti, ve kterých na nich závisíme monopolně, a tam najít nové dodavatele.“
Zaorálek (Stačilo!) je toho názoru, že Spojené státy už spolehlivým partnerem nejsou, neboť se situace dramaticky proměnila. „Chovají se k nám jako k vazalovi a jako ke kolonii,“ řekl na adresu Washingtonu. Negativně vidí i současné vztahy s Pekingem. „Čína nás dnes nebere jako partnera,“ uvedl Zaorálek, který tvrdí, že nynější česká diplomacie Čínu „ignoruje“.
Jaroslav Foldyna je lídrem kandidátky SPD v Ústeckém kraji. Od roku 2010 je poslancem, v končícím funkčním období je členem zahraničního výboru. Je zároveň zastupitelem kraje i města Děčín.
Ladislav Jack Janků jako nezávislý kandiduje v Královéhradeckém kraji z prvního místa kandidátky hnutí Přísaha. Působí jako sportovní právník, soudní znalec a učitel lyžování.
Jan Lipavský je nestraník a do poslanecké sněmovny kandiduje v Praze ze třetího místa kandidátky SPOLU. V končícím funkčním období vykonává funkci ministra zahraničních věcí, původně za Piráty, dnes za ODS, v tom minulém byl poslancem.
Filip Turek jako nestraník vede kandidátku Motoristů sobě ve Středočeském kraji. Loni kandidoval do Evropského parlamentu a jako europoslanec je členem frakce Patrioti pro Evropu.
Barbora Urbanová obhajuje svůj poslanecký mandát ze třetího místa kandidátky STAN ve Středočeském kraji. V tomto funkčním období je místopředsedkyní zahraničního výboru.
Radek Vondráček vede kandidátku hnutí ANO ve Zlínském kraji. Od roku 2013 je poslancem, v současnosti je ve vedení ústavně-právního a zahraničního výboru. V předchozím období byl předsedou sněmovny.
Vladimír Votápek je lídrem kandidátky Pirátů v Karlovarském kraji. Mezi lety 1998 a 2001 působil jako generální konzul v Petrohradu. V současnosti vystupuje jako analytik.
Lubomír Zaorálek je místopředsedou Sociální demokracie a do sněmovny kandiduje z druhého místa kandidátky Stačilo! v Moravskoslezském kraji. Do roku 2021 byl čtvrtstoletí poslancem, zastával funkce ve vedení sněmovny i ministerské posty.
