Vladimír Votápek strana 2 z 2

Ruská invaze na Ukrajinu nemá mezi ruskými politiky, natož státními zaměstnanci takřka žádné otevřené odpůrce a kritiky. Jednou z mála prominentních výjimek je Boris Bondarev, který v květnu odstoupil z funkce poradce stálé mise Ruské federace při OSN na protest proti agresi. V obavách o svůj život a svobodu následně zažádal ve Švýcarsku o politický azyl.

Ukrajinská protiofenziva na jihu pokračuje. V Chersonské oblasti teď probíhají nejtužší boje od začátku války. Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek i náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst se ve vysílání Událostí, komentářů shodli, že Rusko začíná být v úzkých a že tento typ války vyhovuje spíše ukrajinské straně. Votápek také poznamenal, že se Kreml bojí reakce ze strany privilegovaných Rusů, protože tato vrstva v minulosti přispěla k pádu sovětského režimu.

Politika Západu vůči Rusku by se měla změnit, myslí si historik a bývalý člen Rady vlády pro národnostní menšiny Alexej Kelin i analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Petrohradu Vladimír Votápek (Piráti). Považují za důležité se režimu Vladimira Putina postavit a nikoliv se jen bránit. Oba nakonec doufají, že i přes velké ztráty Ukrajina ve válce zvítězí. Kelin a Votápek byli hosty Otázek Václava Moravce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a italský premiér Mario Draghi dorazili ve čtvrtek ráno do Kyjeva, kam se společně vydali zvláštním vlakem z Polska. Společně s rumunským prezidentem se tam setkali s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Evropští lídři podpořili, aby Ukrajina rychle získala postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Podle agentury Reuters Macron prohlásil, že čtveřice evropských představitelů podpořila myšlenku udělit Ukrajině „okamžitý“ status kandidáta.

Postup ruské armády na Ukrajině je nyní koordinovanější, od začátku války se poučila, myslí si politický geograf Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dodávky zbraní a velká pomoc Spojených států Ukrajině může podle něj situaci na bojišti změnit, nemyslí si ale, že by Kyjev válku vyhrál, spíš se situace vrátí ke stavu před vypuknutím konfliktu, řekl v Horizontu ČT24.

Na Ukrajině začala další fáze války. Ruská armáda zahájila útok, který má za cíl získat celý Donbas. Ruské síly útočí podél celé východní fronty a dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti. Ukrajinské jednotky naopak zatím úspěšně odráží útoky u Charkova. V pořadu 90' ČT24 zaznělo, že ambicí Ruska by mohlo být obklíčení ukrajinských vojáků v Donbasu ze severu i z jihu.

Putinova podpora není až tak silná, jak se zdá prostřednictvím ruských médií, domnívá se analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek. Je podle něj spousta věcí, které tamní propaganda nevysvětlí. Přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera ale míní, že Putinův narativ najde v Rusku široké auditorium. Votápek a Vevera byli hosty Otázek Václava Moravce.

Ruský prezident Vladimir Putin se v současném gradujícím sporu Ruska a Ukrajiny dostal už do bodu, kdy může jen těžko ustoupit, pokud nebude moci doma vyhlásit nějaké vítězství. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli odborný asistent Institutu politologických studií Jan Ludvík a bezpečnostní poradce Lumír Němec. Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek naopak hovořil o kompromisu, na který by Moskva mohla přistoupit.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Současná roztržka mezi Českem a Ruskem podle diplomatů ochromuje fungování tuzemské ambasády v Moskvě. Zatímco spory ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém muničním skladu mohou vzájemně narušit diplomatické vazby obou zemí, postihnou také služby, které velvyslanectví běžně lidem poskytují. Konzulární pracovníci totiž kromě politiky řeší také záležitosti obchodní, cestování, ale i vzdělání nebo kulturu.

„Nazývám to jako show politruků nebo ideologickou nalejvárnu pro hospodyňky,“ hodnotí ruský pořad 60 minut novinář Jiří Just, který v Rusku žije. Právě v této relaci vystoupil starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný (ODS), aby hájil svůj plán na stavbu pomníku vlasovcům. Podle komentátorů ale svým živým vstupem jen posloužil ruské propagandě, jejíž je pořad součástí. Tématem se zabýval pořad Newsroom ČT24.

Při neohlášeném protestu kvůli komunálním volbám v Moskvě ruské bezpečnostní složky opakovaně zatýkaly stovky demonstrantů a opozice svolává další protest na tuto sobotu. Podle někdejšího českého konzula v Moskvě Vladimíra Votápka to sice svědčí o aktivizaci liberálních metropolitních kruhů, od vládní moci se dá ale očekávat stejně rázný postup jako dosud.

Prezident Miloš Zeman odsoudil návrh ruského zákona, který by uznal účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka drží Zeman v otázce roku 1968 kontinuální pozici. Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek ale varuje, že současná provokace může sloužit k dalším krokům. „Trošku se bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.