Ruská invaze na Ukrajinu nemá mezi ruskými politiky, natož státními zaměstnanci takřka žádné otevřené odpůrce a kritiky. Jednou z mála prominentních výjimek je Boris Bondarev, který v květnu odstoupil z funkce poradce stálé mise Ruské federace při OSN na protest proti agresi. V obavách o svůj život a svobodu následně zažádal ve Švýcarsku o politický azyl.
Strategicky už Rusko válku prohrálo, věří Putinův kritik Bondarev
Ukrajinská armáda může tu ruskou porazit, řekl ČT bývalý ruský diplomat Boris Bondarev (zdroj: ČT24)
Postavit se Putinovu režimu přímo v Rusku je mimořádně nebezpečné. A to i pro prominenty. Režim zatýká, stíhá a soudí každého podle nových a přísných zákonů, které počítají s mnohaletými tresty těžkého žaláře. Mnozí se ale domnívají, že v bezpečí nemusejí být ani kritici, kteří zůstali v zahraničí, například právě Bondarev.
„Nejde o odvahu. Je to o vaší morální povinnosti, když nemůžete dělat nic jiného než říct, že je to všechno špatné,“ prohlásil Bondarev.
To, že se lidé v Rusku často bojí mluvit otevřeně, podle něj neznamená, že by se plně identifikovali s politikou vůdce Vladimira Putina. „Mezi skutečnými zájmy ruské společnosti a ruského státu je velký rozdíl. Jde o zájem docela úzké skupiny lidí, kteří jsou v současnosti u moci. Zatímco Putinovým zájmem je zůstat u moci navždy. A bojí se jakéhokoli nepřátelství nebo vměšování Západu,“ vysvětlil Bondarev.
Ukrajina na bojišti může zvítězit
Putinův režim tvrdí, že se proti Západu vymezuje právě na ukrajinských bojištích. Podle Bondareva ale okupační síly nemusejí mít nutně vyhráno, a to ani přes jednoznačnou početní i materiální převahu.
„Každá země a každá armáda může být poražena. A musíme pochopit, že strategicky už Rusko válku prohrálo. Myslím si tedy, že ukrajinská armáda může na bojišti tu ruskou porazit,“ dodal Bondarev.
Faktem také zůstává, že Kreml vede válku i na mnoha domácích frontách. A jednou z klíčových je ta mediální. Úřady a justice postupují nesmlouvavě proti celým redakcím i jednotlivým novinářům.
V pondělí Moskevský soud vyhověl žádosti státního regulátora Roskomnadzoru a označil za neplatnou licenci opozičního listu Novaja gazeta. Ve stejný den dostal reportér Ivan Safronov drakonický trest 22 let vězení za údajnou špionáž.
Bez podpory Putin padne. Sankce musí mířit na miliony lidí, řekl bývalý diplomat
Podle bývalého generálního konzula v Petrohradě Vladimíra Votápka tuší obtíže na Ukrajině nejspíš i ruská veřejnost. „Průměrný ruský občan není tak hloupý, aby bez výhrad věřil Putinově propagandě. Ale zároveň není tak statečný, aby své jiné názory dával otevřeně najevo,“ řekl v Horizontu ČT24. Situaci přirovnal k Československu osmdesátých let.
V Rusku se podle něj zatím ale „nerýsuje žádné jiné mocenské centrum“. Putin je závislý na tamních privilegovaných vrstvách například z obranného nebo energetického sektoru, uvedl. „Nedostatečně se zaměřujeme na to, abychom tyto privilegované vrstvy od Putina odtlačili, aby zůstal v mocenském vakuu a padl,“ řekl.
„Zatím jsou osobní sankce strašlivě slabé a nedostatečné. Musíme se bavit ne o desítkách, stovkách a tisících, ale o statisících a milionech sankcionovaných,“ apeloval.
Podpora Putina elitami podle něj ale není bezmezná. Kdyby se ruský prezident rozhodl například vydat rozkaz pro odpálení jaderných zbraní, je Votápek přesvědčen, že by neprošel všemi vrstvami vojenského velení, jejichž souhlas je nutný k aktivaci zbraní. „Jsem přesvědčený, že pokud by zešílel a vydal by takový rozkaz, tak někdo z této kaskády velení nebude šílený a rozkaz neprovede,“ uzavřel.