Ruský soud poslal Safronova za spolupráci s Čechy na 22 let do vězení

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Zdůrazňuje, že se věnoval jen žurnalistice a neměl přístup ke státnímu tajemství. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.

Kromě trestu 22 let, které si má Safronov odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, soud bývalému poradci ruské vesmírné agentury Roskosmos a dopisovateli deníků Kommersant a Vedomosti vyměřil pokutu 500 tisíc rublů (asi 204 tisíc korun).

Obhajoba 32letého Safronova, která původně žádala zproštění viny, ruským agenturám sdělila, že se proti verdiktu odvolá. „Trváme na Safronovově nevině,“ citoval TASS advokáta Dmitrije Katčeva. Podle něj Safronov dostal trest za to, že dělal svou práci. „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese,“ dodal Katčev.

Prokuratura žádala 24 let vězení. Podle zdrojů agentury TASS z prostředí ruské justice byly Safronovovi započítány do trestu dva roky, které strávil ve vazbě. Podmínečně propuštěn bude moci být nejdříve po odpykání dvou třetin trestu, což je přibližně za 14 let. Minulý měsíc Safronov odmítl přistoupit na dohodu s vyšetřovateli, podle níž by si měl odpykat 12letý trest odnětí svobody.

Příznivci v soudní síni Safronovi zatleskali

Safronov se podle agentury Interfax po vynesení rozsudku obrátil k veřejnosti v soudní síni a zvolal: „Miluji vás!“ Přítomní novináři, příbuzní a přátelé Safronova odměnili potleskem.

Ještě před pondělním soudním líčením vyzvalo několik nezávislých ruských médií k propuštění Safronova, informoval Reuters. Ve svém prohlášení uvedly, že je „zřejmé“, že Safronov byl potrestán za své reportáže o ruských vojenských zakázkách, které popudily ministerstvo obrany.

Vysoký trest pro Safronova, vyšší než ruské soudy obvykle udělují za vraždy, je považován za úder na ruská média v souvislosti se zesíleným tlakem Kremlu na svobodu slova od únorové invaze na Ukrajinu, uvedl Reuters.

Safronova zatkla v červenci 2020 ruská tajná služba FSB a obvinila ho z vlastizrady. Tajná služba tvrdí, že novináře v roce 2012 zverbovala česká rozvědka. Safronov podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ, do Afriky a na Balkán a tyto informace by prý státy NATO mohly použít proti bezpečnosti Ruska.

Podle vyšetřovatelů měl novinář také předávat informace o působení ruských vojáků v Sýrii politologovi Demurimu Voroninovi, který je prý dále přeposílal německé tajné službě. Voronin podle vyšetřovacího spisu údajně platil Safronovovi za poskytnuté údaje 248 dolarů (asi šest tisíc korun). Podle prokuratury se novinář dopouštěl trestných činů kvůli odměně.

Lipavský rozsudek přirovnal k politickým procesům v Československu

Podle českého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je 22letý trest moskevského soudu šokující. Tvrzení o Safronově spolupráci s českou rozvědkou je asi stejně důvěryhodné jako tvrzení, že Rusko osvobozuje Ukrajinu, řekl ČT a ČTK. „Jsou to nesmysly. Ten trest je šokující, u nás se to dělalo v 50. letech pod kuratelou sovětských poradců, dnes to znova dělá (prezident Vladimir) Putin v Rusku,“ uvedl.

Obviňování a odsuzovaní nezávislých novinářů kritických vůči režimu je charakteristickým znakem totalit včetně dnešního Ruska, doplnil Lipavský ve vyjádření zaslaném ČTK. „Putin se nezávislé žurnalistiky bojí do té míry, že je schopen vykonstruovat proces, který skončí odsouzením za vlastizradu,“ uvedl.

K rozsudku se vyjádřil také právník a obhájce lidských práv Pavel Čikov. Podle agentury Reuters jej označil za „brutální a demonstrativně krutý trest, který odpovídá současnému stavu Ruska“. Uvedl, že si nevybavuje žádný jiný soudní případ vlastizrady, který by vedl k tak dlouhému trestu, natož s novinářem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 mminutami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 3 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...