Prezident Miloš Zeman odsoudil návrh ruského zákona, který by uznal účastníky okupace z roku 1968 za válečné veterány. Podle ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka drží Zeman v otázce roku 1968 kontinuální pozici. Bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek ale varuje, že současná provokace může sloužit k dalším krokům. „Trošku se bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Kdo režíruje ruskou provokaci ohledně roku 1968, ptá se Votápek. Jindrák to odmítl jako „spikleneckou teorii“
Ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij po schůzce s prezidentem Zemanem oznámil, že Moskva se drží česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a nadále odsuzuje jak okupaci Československa z roku 1968, tak následný pobyt sovětských vojsk.
Zeman ambasadora přijal kvůli návrhu ruského zákona, který chce za válečné veterány uznat právě účastníky srpnové invaze. Český prezident návrh označil za drzou provokaci. Velvyslanci důrazně sdělil, že v případě přijetí zákona lze očekávat dlouhodobé výrazně negativní dopady na vzájemné vztahy, napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman patří k politikům, kteří rok 1968 odnesli, říká Jindrák
„Už fakt pozvání velvyslance k jednání k prezidentovi v jakékoliv záležitosti je poměrně hodně silným signálem v diplomatické řeči,“ upozornil ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který byl hostem Událostí, komentářů. „Považuju to za velmi vážnou záležitost, také pan prezident formuloval závěr tak, že pokud by ten zákon byl přijat, znamenalo by to vážné porušení česko-ruských vztahů.“
Události, komentáře: Prezident Zeman odsoudil ruský návrh zákona (zdroj: ČT24)
„Je dobře, že o tom politici hovoří, a je dobře, že hovoří jedním hlasem,“ dodal Jindrák. Návrhem ruského zákona se zabývali členové zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, kteří iniciativu odsoudili a zároveň ocenili ministerstvo zahraničí za rychlou a důraznou reakci. Podobně se vyjádřili i senátoři, kteří konstatovali, že jde o pokus legitimizovat okupaci.
Prezident Zeman drží podle Jindráka v otázce roku 1968 kontinuální pozici. „Podobný případ se stal před rokem a půl při jeho návštěvě v Moskvě, kdy v den jeho příjezdu vyšel článek o tom, že okupace Československa v roce 68 byla vlastně bratrská pomoc. On tehdy reagoval velmi ostře, jak s premiérem Medvěděvem, tak s prezidentem Putinem to bylo předmětem jednání,“ připomíná události v listopadu 2017.
„Miloš Zeman patří k autentickým politikům, kteří opravdu rok 68, jak se říká lidově, odnesli. To znamená, že přišel o práci, přišel o budoucnost. Myslím si, že tolik politiků už dneska není. Takže ta osobní rovina v tom určitě hraje svoji roli,“ upozorňuje Jindrák.
Kontroverzní návrh zákona předložili poslanci ruské komunistické strany, kteří ke statusu vojáků, již se účastnili okupace, zorganizovali 30. května ve Státní dumě setkání u kulatého stolu.
Votápek: Provokace se někdy vyskytují na objednávku
„Ten kulatý stůl, to je provokace. Jenom musím říct, že ty provokace se někdy vyskytují, řekl bych, až na objednávku. V okamžiku, kdy pan prezident jede do Ruska, je v těžkém podezření, že bude hrát s ruskými kartami nebo ve prospěch Kremlu, tak se jako z udělání objeví příležitost, aby se projevil jako velký vlastenec tím, že odmítne nějakou dezinterpretaci roku 68. Tak se teď trošku bojím, co nás čeká ve vztahu k Rusku. Jestli se tady nevytváří nějaký potenciál, který pak může být použit na něco jiného,“ uvažuje analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradu Vladimír Votápek.
Ředitel zahraničního odboru ale podobné úvahy rozporuje. „Já musím odmítnout takovou spikleneckou teorii, že si objednává někdo nějaké články v novinách, respektive kulatý stůl ve Státní dumě,“ uvedl Jindrák. „Skutečně si myslím, že reakce české strany, velmi ostré odmítnutí té věci, byla zcela na místě. Znovu odmítám dezinterpretaci v tom smyslu, a to jsou fake news, že prostě prezident si tady něco organizuje, aby mohl reagovat, aby byl pozitivně hodnocen, tak to není.“
Votápek připustil, že se „možná nešikovně vyjádřil“, a své pochybnosti vysvětlil. „Já jsem přeci neřekl, že to organizuje pan prezident nebo nedej pánbůh kancelář nebo česká strana, jenom říkám, že reagujeme velmi silně, reagujeme správně, pochopitelně, bráníme svůj zájem, ale připadá mi, že reagujeme až příliš zbytečně silně na provokaci z ruské strany,“ uvedl.
„Nevím, kdo to tam režíruje ze zákulisí, ale uvědomme si, že ruská zahraniční politika je řízena z jednoho centra a velmi často jsou při řízení ruské zahraniční politiky používány metody zpravodajských služeb. Ale vůbec jsem nechtěl naznačit, že je to snad role pana prezidenta, chraň Bůh. To jsem neřekl a ani jsem si to nemyslel,“ dodal.
Škoda, že prezident nebyl tak zásadový v případě Krymu, říká Strachota
Ruské snahy o dezinterpretaci dějin a postoj prezidenta Zemana v Událostech, komentářích komentoval také ředitel programu Jeden svět ve školách Karel Strachota. „Mě mrzí, že pan prezident nebyl takhle zásadový v případě okupace Krymu. Samozřejmě, dělo se to v úplně jiném čase, ale zároveň tam vidím určité podobnosti. Jako k nám nedávno na Ukrajinu přijížděli ruští vojáci, přijížděli do země, kterou považovali za svoji sféru vlivu, a tam jsem takhle zásadní odmítnutí neslyšel,“ uvedl.
„Ale jinak jsem samozřejmě rád, že v tomto případě čeští politici mluví všichni stejně,“ oceňuje jednotné odmítnutí ruské snahy o dezinterpretaci československých dějin. Současně však připomíná, že podobných pokusů o jiný výklad historie se už objevila řada.
„Děje se to často, Česká republika, my všichni jsme vystaveni ruské propagandě, hybridním vlivům, které dezinterpretují naši nedávnou minulost. Nemyslím si, že zrovna takhle konkrétní věc bude mít teď bezprostřední dopad, ale je to součást určitých pokusů znejistit i nás o tom, jak konkrétní události před rokem 89 probíhaly,“ varuje Strachota.