Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

„Po dvouletém nezávislém vyšetřování dospěla občanská komise k závěru, že sexuální a genderově podmíněné násilí bylo systematické a rozsáhlé při útoku 7. října i poté,“ sdělila komise zřízená speciálně pro vyšetřování sexuálních zločinů Hamásu. Útočníci z Hamásu a dalších teroristických skupin znásilňovali a sexuálně mučili své oběti, aby „maximalizovali jejich bolest a utrpení“, píše se dále ve zprávě podle CNN.

Autoři třísetstránkové zprávy orgánu založeného v listopadu 2023 uvádějí, že zkoumali více než deset tisíc fotografií a videozáznamů z útoku a provedli více než 430 rozhovorů s přeživšími, svědky, bývalými rukojmími, experty a rodinnými příslušníky obětí. Videozáznamy si při útoku pořizovali i sami agresoři, mimo jiné kamerami upevněnými na těle.

Zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem na Izraelcích při útoku ze 7. října a po něm se objevily už dříve. Například předloni v březnu zveřejnila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová zprávu, v níž uvedla, že „o tom existují jasné důkazy“.

Při překvapivém vpádu Hamás a jeho spojenci zabili 7. října 2023 podle údajů agentury AFP 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 již zabitých. Z 207 živých rukojmí jich 41 zemřelo v zajetí, poslední dvě desítky odvlečených pak byly propuštěny loni v říjnu, kdy začalo platit zatím poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Vojenská operace v Gaze

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž za dva roky podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 72 560 Palestinců a dalších 172 340 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Od počátku příměří loni v říjnu bylo při izraelských útocích podle úřadů v Gaze zabito dalších osm stovek Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Gaze pozemní operaci, tam zahynulo 472 vojáků, uvádí web ministerstva zahraničí židovského státu.

Některé organizace a pozorovatelé včetně nezávislé vyšetřovací komise OSN viní Izrael, že v Gaze spáchal genocidu, což Jeruzalém odmítá. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze. Týž den vydal ICC zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dejfa, který ale podle izraelské armády už nežije.

Zákon o tribunálu pro útočníky ze 7. října

Izraelský parlament zároveň aktuálně schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má soudit útočníky ze 7. října 2023, informoval portál The Times of Israel (ToI). Podle něj ale není zatím jasné, kdy bude tribunál zřízen, jelikož ministerstva obrany a financí se přou ohledně nákladů na jeho ustavení. Zvláštní izraelský tribunál má být zřízen v rámci vojenského soudního systému a stanout by před ním mělo na 300 zadržených Palestinců.

Nový tribunál bude moci odsoudit zadržené mimo jiné za genocidu podle izraelského zákona z roku 1950 o prevenci genocidy, za narušení suverenity židovského státu, vyvolání války, pomoc nepříteli ve válce či za terorismus. Zákon schválený v noci na úterý také stanoví, že kdokoli, kdo je podezřelý, obviněný nebo odsouzený v souvislosti se zločiny ze 7. října 2023, nesmí být součástí výměn vězňů.

A zatímco zákon o zřízení tribunálu byl schválen jednomyslně a poslanci ho vítali potleskem, zasedání se podle serveru ToI účastnilo jen málo příbuzných obětí a organizace, které je zastupují, se k němu příliš nevyjadřovaly. Tyto organizace dle ToI požadují po vládě, aby hlavně zřídila nezávislý vyšetřovací orgán, který by se zabýval možným selháním bezpečnostních složek státu i vládních politiků před událostmi 7. října 2023 a během nich.

Netanjahu dlouhodobě odmítá přijmout odpovědnost za to, že stát nedokázal ochránit své občany a zabránit bezprecedentnímu útoku. Už v listopadu 2024 vyšetřovací komise, kterou vytvořily občanské skupiny a pozůstalí po obětech války v Gaze, ve své zprávě uvedla, že Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

AFP: V USA sílí hněv kvůli rozsáhlé síti kamer pro snímání poznávacích značek

Americký technologický start-up Flock během několika let rozmístil po Spojených státech více než sto tisíc kamer snímajících poznávací značky. Rozsáhlá síť vyvolává odpor části veřejnosti, která se obává narušování soukromí. Někteří odpůrci kamery dokonce systematicky poškozují, píše agentura AFP.
před 52 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii způsobilo škody za 30 miliard pesos, řekl prezident

Předběžné ekonomické ztráty způsobené ničivým zemětřesením, které minulý týden zasáhlo západ Kolumbie, dosahují 30 bilionů pesos (zhruba 200 miliard korun). Oznámil to kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, podle něhož si katastrofa vyžádala 289 mrtvých. Kolumbijský ústav soudního lékařství však eviduje těla 304 obětí.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu, tvrdí Kyjev

Ukrajinské letectvo v pondělí uvedlo, že do Moldavska vletěla ruská střela s plochou dráhou letu Banderol. Chvíli předtím varovalo, že střely Banderol letí na Oděskou oblast na jihu země. Moldavská policie následně informovala o výbuchu u vsi Talmaza. Tamní ministerstvo zahraničí podle médií odsoudilo narušení vzdušného prostoru země a výbuch, který v okolí způsobil lesní požár. Moldavská prezidentka Maia Sanduová se v pondělí vyslovila pro větší podporu Ukrajiny, bránící se plnohodnotné ruské invazi.
před 7 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 9 hhodinami

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 13 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 13 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.