Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

„Po dvouletém nezávislém vyšetřování dospěla občanská komise k závěru, že sexuální a genderově podmíněné násilí bylo systematické a rozsáhlé při útoku 7. října i poté,“ sdělila komise zřízená speciálně pro vyšetřování sexuálních zločinů Hamásu. Útočníci z Hamásu a dalších teroristických skupin znásilňovali a sexuálně mučili své oběti, aby „maximalizovali jejich bolest a utrpení“, píše se dále ve zprávě podle CNN.

Autoři třísetstránkové zprávy orgánu založeného v listopadu 2023 uvádějí, že zkoumali více než deset tisíc fotografií a videozáznamů z útoku a provedli více než 430 rozhovorů s přeživšími, svědky, bývalými rukojmími, experty a rodinnými příslušníky obětí. Videozáznamy si při útoku pořizovali i sami agresoři, mimo jiné kamerami upevněnými na těle.

Zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem na Izraelcích při útoku ze 7. října a po něm se objevily už dříve. Například předloni v březnu zveřejnila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová zprávu, v níž uvedla, že „o tom existují jasné důkazy“.

Při překvapivém vpádu Hamás a jeho spojenci zabili 7. října 2023 podle údajů agentury AFP 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 již zabitých. Z 207 živých rukojmí jich 41 zemřelo v zajetí, poslední dvě desítky odvlečených pak byly propuštěny loni v říjnu, kdy začalo platit zatím poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Vojenská operace v Gaze

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž za dva roky podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 72 560 Palestinců a dalších 172 340 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Od počátku příměří loni v říjnu bylo při izraelských útocích podle úřadů v Gaze zabito dalších osm stovek Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Gaze pozemní operaci, tam zahynulo 472 vojáků, uvádí web ministerstva zahraničí židovského státu.

Některé organizace a pozorovatelé včetně nezávislé vyšetřovací komise OSN viní Izrael, že v Gaze spáchal genocidu, což Jeruzalém odmítá. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze. Týž den vydal ICC zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dejfa, který ale podle izraelské armády už nežije.

Zákon o tribunálu pro útočníky ze 7. října

Izraelský parlament zároveň aktuálně schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má soudit útočníky ze 7. října 2023, informoval portál The Times of Israel (ToI). Podle něj ale není zatím jasné, kdy bude tribunál zřízen, jelikož ministerstva obrany a financí se přou ohledně nákladů na jeho ustavení. Zvláštní izraelský tribunál má být zřízen v rámci vojenského soudního systému a stanout by před ním mělo na 300 zadržených Palestinců.

Nový tribunál bude moci odsoudit zadržené mimo jiné za genocidu podle izraelského zákona z roku 1950 o prevenci genocidy, za narušení suverenity židovského státu, vyvolání války, pomoc nepříteli ve válce či za terorismus. Zákon schválený v noci na úterý také stanoví, že kdokoli, kdo je podezřelý, obviněný nebo odsouzený v souvislosti se zločiny ze 7. října 2023, nesmí být součástí výměn vězňů.

A zatímco zákon o zřízení tribunálu byl schválen jednomyslně a poslanci ho vítali potleskem, zasedání se podle serveru ToI účastnilo jen málo příbuzných obětí a organizace, které je zastupují, se k němu příliš nevyjadřovaly. Tyto organizace dle ToI požadují po vládě, aby hlavně zřídila nezávislý vyšetřovací orgán, který by se zabýval možným selháním bezpečnostních složek státu i vládních politiků před událostmi 7. října 2023 a během nich.

Netanjahu dlouhodobě odmítá přijmout odpovědnost za to, že stát nedokázal ochránit své občany a zabránit bezprecedentnímu útoku. Už v listopadu 2024 vyšetřovací komise, kterou vytvořily občanské skupiny a pozůstalí po obětech války v Gaze, ve své zprávě uvedla, že Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na kubánského prezidenta Díaze-Canela i na syna Raúla Castra

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, jeho ženu a tři další lidi, oznámilo podle tiskových agentur americké ministerstvo financí. Na seznamu je také Alejandro Castro Espín, syn bývalého prezidenta karibského ostrova Raúla Castra. Americký prezident Donald Trump označil Kubu za zhroucený stát v odpovědi na otázku, zda je cílem sankcí urychlit pád Havany.
před 44 mminutami

Zelenskyj vyzval Putina k ukončení války a vzájemné schůzce

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal v otevřeném dopise ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli. Putin i Zelenskyj učiní kompromisy, prohlásil ve čtvrtek americký prezident Donald Trump v Oválné pracovně. Bylo by podle něj skvělé, kdyby se oba osobně setkali.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
před 2 hhodinami

Mysleli jsme si, že vojáci nejsou nasazení proti nám, říká lídr studentských protestů v Číně z roku 1989

Čínský disident a lídr studentských protestů z jara 1989 Urkeš Davlet varuje svět před důvěrou v čínskou vládu. Během exkluzivního interview pro Horizont ČT24 detailně popsal, jak se to před 37 lety nevyplatilo účastníkům prodemokratického hnutí. V samotné Číně se komunistickým úřadům podařilo vzpomínky na krvavý masakr v centru Pekingu úplně vymazat z povědomí veřejnosti. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Prezident Trump nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek nařkl demokraty ze snahy ukrást volby v Kalifornii, kde se v úterý konaly primárky před volbami kalifornského guvernéra, starosty Los Angeles a do Kongresu.
před 4 hhodinami

Francouzský soud definitivně rozhodl: magnát Vítek musí zbourat vilu v Provence

Realitní magnát Radovan Vítek musí nechat zbourat svou vilu na jihu Francie. Kasační soud v Paříži definitivně potvrdil výsledek odvolací instance v Nimes. Český miliardář přestavěl dům v chráněné oblasti bez stavebního povolení a podle soudu porušil urbanistická pravidla. Zároveň dostal vysokou pokutu.
před 4 hhodinami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku. Metnar také sdělil, že Česko bude připravené na nový migrační pakt, solidaritu ale odmítá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 8 hhodinami
Načítání...