Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

„Po dvouletém nezávislém vyšetřování dospěla občanská komise k závěru, že sexuální a genderově podmíněné násilí bylo systematické a rozsáhlé při útoku 7. října i poté,“ sdělila komise zřízená speciálně pro vyšetřování sexuálních zločinů Hamásu. Útočníci z Hamásu a dalších teroristických skupin znásilňovali a sexuálně mučili své oběti, aby „maximalizovali jejich bolest a utrpení“, píše se dále ve zprávě podle CNN.

Autoři třísetstránkové zprávy orgánu založeného v listopadu 2023 uvádějí, že zkoumali více než deset tisíc fotografií a videozáznamů z útoku a provedli více než 430 rozhovorů s přeživšími, svědky, bývalými rukojmími, experty a rodinnými příslušníky obětí. Videozáznamy si při útoku pořizovali i sami agresoři, mimo jiné kamerami upevněnými na těle.

Zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem na Izraelcích při útoku ze 7. října a po něm se objevily už dříve. Například předloni v březnu zveřejnila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová zprávu, v níž uvedla, že „o tom existují jasné důkazy“.

Při překvapivém vpádu Hamás a jeho spojenci zabili 7. října 2023 podle údajů agentury AFP 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 již zabitých. Z 207 živých rukojmí jich 41 zemřelo v zajetí, poslední dvě desítky odvlečených pak byly propuštěny loni v říjnu, kdy začalo platit zatím poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Vojenská operace v Gaze

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž za dva roky podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 72 560 Palestinců a dalších 172 340 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Od počátku příměří loni v říjnu bylo při izraelských útocích podle úřadů v Gaze zabito dalších osm stovek Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Gaze pozemní operaci, tam zahynulo 472 vojáků, uvádí web ministerstva zahraničí židovského státu.

Některé organizace a pozorovatelé včetně nezávislé vyšetřovací komise OSN viní Izrael, že v Gaze spáchal genocidu, což Jeruzalém odmítá. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze. Týž den vydal ICC zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dejfa, který ale podle izraelské armády už nežije.

Zákon o tribunálu pro útočníky ze 7. října

Izraelský parlament zároveň aktuálně schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má soudit útočníky ze 7. října 2023, informoval portál The Times of Israel (ToI). Podle něj ale není zatím jasné, kdy bude tribunál zřízen, jelikož ministerstva obrany a financí se přou ohledně nákladů na jeho ustavení. Zvláštní izraelský tribunál má být zřízen v rámci vojenského soudního systému a stanout by před ním mělo na 300 zadržených Palestinců.

Nový tribunál bude moci odsoudit zadržené mimo jiné za genocidu podle izraelského zákona z roku 1950 o prevenci genocidy, za narušení suverenity židovského státu, vyvolání války, pomoc nepříteli ve válce či za terorismus. Zákon schválený v noci na úterý také stanoví, že kdokoli, kdo je podezřelý, obviněný nebo odsouzený v souvislosti se zločiny ze 7. října 2023, nesmí být součástí výměn vězňů.

A zatímco zákon o zřízení tribunálu byl schválen jednomyslně a poslanci ho vítali potleskem, zasedání se podle serveru ToI účastnilo jen málo příbuzných obětí a organizace, které je zastupují, se k němu příliš nevyjadřovaly. Tyto organizace dle ToI požadují po vládě, aby hlavně zřídila nezávislý vyšetřovací orgán, který by se zabýval možným selháním bezpečnostních složek státu i vládních politiků před událostmi 7. října 2023 a během nich.

Netanjahu dlouhodobě odmítá přijmout odpovědnost za to, že stát nedokázal ochránit své občany a zabránit bezprecedentnímu útoku. Už v listopadu 2024 vyšetřovací komise, kterou vytvořily občanské skupiny a pozůstalí po obětech války v Gaze, ve své zprávě uvedla, že Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 56 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...