Oběťmi sexuálního násilí ze strany Hamásu byly i děti, tvrdí izraelská komise

Nahrávám video

Teroristické hnutí Hamás a další palestinské skupiny se dopustily systematického a rozsáhlého sexuálního násilí při útoku na Izrael 7. října 2023 i později, kdy ho páchaly na rukojmích unesených do Pásma Gazy. Uvádí to dle agentury AFP a stanice CNN zpráva izraelské vyšetřovací komise. Autoři třísetstránkového dokumentu uvádějí, že obětmi těchto činů byli muži, ženy i děti. Izraelský parlament schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má útočníky soudit.

„Po dvouletém nezávislém vyšetřování dospěla občanská komise k závěru, že sexuální a genderově podmíněné násilí bylo systematické a rozsáhlé při útoku 7. října i poté,“ sdělila komise zřízená speciálně pro vyšetřování sexuálních zločinů Hamásu. Útočníci z Hamásu a dalších teroristických skupin znásilňovali a sexuálně mučili své oběti, aby „maximalizovali jejich bolest a utrpení“, píše se dále ve zprávě podle CNN.

Autoři třísetstránkové zprávy orgánu založeného v listopadu 2023 uvádějí, že zkoumali více než deset tisíc fotografií a videozáznamů z útoku a provedli více než 430 rozhovorů s přeživšími, svědky, bývalými rukojmími, experty a rodinnými příslušníky obětí. Videozáznamy si při útoku pořizovali i sami agresoři, mimo jiné kamerami upevněnými na těle.

Zprávy o sexuálním násilí páchaném Hamásem na Izraelcích při útoku ze 7. října a po něm se objevily už dříve. Například předloni v březnu zveřejnila zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová zprávu, v níž uvedla, že „o tom existují jasné důkazy“.

Při překvapivém vpádu Hamás a jeho spojenci zabili 7. října 2023 podle údajů agentury AFP 1221 lidí, převážně civilistů, a jako rukojmí unesli 251 osob, včetně 44 již zabitých. Z 207 živých rukojmí jich 41 zemřelo v zajetí, poslední dvě desítky odvlečených pak byly propuštěny loni v říjnu, kdy začalo platit zatím poslední příměří mezi Izraelem a Hamásem.

Vojenská operace v Gaze

Po útoku ze 7. října 2023 izraelská armáda zahájila rozsáhlou vojenskou operaci v Pásmu Gazy, při níž za dva roky podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zabila nejméně 72 560 Palestinců a dalších 172 340 zranila. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.

Od počátku příměří loni v říjnu bylo při izraelských útocích podle úřadů v Gaze zabito dalších osm stovek Palestinců. Od 27. října 2023, kdy izraelská armáda zahájila v Gaze pozemní operaci, tam zahynulo 472 vojáků, uvádí web ministerstva zahraničí židovského státu.

Některé organizace a pozorovatelé včetně nezávislé vyšetřovací komise OSN viní Izrael, že v Gaze spáchal genocidu, což Jeruzalém odmítá. V listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze. Týž den vydal ICC zatykač kvůli zločinům proti lidskosti i na bývalého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dejfa, který ale podle izraelské armády už nežije.

Zákon o tribunálu pro útočníky ze 7. října

Izraelský parlament zároveň aktuálně schválil zákon o ustavení zvláštního tribunálu, jenž má soudit útočníky ze 7. října 2023, informoval portál The Times of Israel (ToI). Podle něj ale není zatím jasné, kdy bude tribunál zřízen, jelikož ministerstva obrany a financí se přou ohledně nákladů na jeho ustavení. Zvláštní izraelský tribunál má být zřízen v rámci vojenského soudního systému a stanout by před ním mělo na 300 zadržených Palestinců.

Nový tribunál bude moci odsoudit zadržené mimo jiné za genocidu podle izraelského zákona z roku 1950 o prevenci genocidy, za narušení suverenity židovského státu, vyvolání války, pomoc nepříteli ve válce či za terorismus. Zákon schválený v noci na úterý také stanoví, že kdokoli, kdo je podezřelý, obviněný nebo odsouzený v souvislosti se zločiny ze 7. října 2023, nesmí být součástí výměn vězňů.

A zatímco zákon o zřízení tribunálu byl schválen jednomyslně a poslanci ho vítali potleskem, zasedání se podle serveru ToI účastnilo jen málo příbuzných obětí a organizace, které je zastupují, se k němu příliš nevyjadřovaly. Tyto organizace dle ToI požadují po vládě, aby hlavně zřídila nezávislý vyšetřovací orgán, který by se zabýval možným selháním bezpečnostních složek státu i vládních politiků před událostmi 7. října 2023 a během nich.

Netanjahu dlouhodobě odmítá přijmout odpovědnost za to, že stát nedokázal ochránit své občany a zabránit bezprecedentnímu útoku. Už v listopadu 2024 vyšetřovací komise, kterou vytvořily občanské skupiny a pozůstalí po obětech války v Gaze, ve své zprávě uvedla, že Netanjahu jako premiér podcenil opakovaná varování vysoce postavených činitelů armády a tajných služeb, která přicházela několik měsíců před útokem Hamásu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 3 mminutami

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 38 mminutami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 43 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 1 hhodinou

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 1 hhodinou

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 2 hhodinami
Načítání...