Lotyšská premiérka Evika Siliňová ve čtvrtek oznámila, že podala demisi, což znamená odstoupení celé vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse ze strany Progresivní, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
Siliňová se rozhodla odstoupit pět měsíců před plánovanými parlamentními volbami. „Je to těžké, ale čestné rozhodnutí,“ řekla Siliňová podle serveru Delfi na speciálně svolané tiskové konferenci, na které obhajovala výsledky své vlády i svůj postoj v koaliční krizi.
Agentura Reuters o den dříve napsala, že kabinet ztratil parlamentní většinu, neboť levicově orientovaná Sprúdsova strana Progresivní oznámila, že už vládu nebude podporovat. Siliňová ve čtvrtek znovu obvinila Progresivní, že místo společné práce na posílení bezpečnosti si vybrali politikaření. Incident s drony byl podle ní poslední kapkou: „Nemohla jsem nereagovat, když se sliby neplnily,“ řekla. Lotyšsko se nemůže tvářit, že se ho netýká válka Ruska proti Ukrajině, a za této situace je bezpečnost občanů prioritou, „a právě proto mám právo požadovat výsledky“, zdůraznila.
Ukrajinské drony srazily lotyšskou vládu
Siliňová Sprúdse vyzvala k rezignaci s tím, že obrana proti bezpilotním strojům nezasáhla dostatečně rychle. Po ministrově demisi vybrala za jeho nástupce plukovníka lotyšské armády Raivise Melnise – ale bez konzultace s Progresivními, jimž toto křeslo v kabinetu dosud náleželo.
Minulý týden ukrajinské drony vletěly do lotyšského vzdušného prostoru z Ruska. Jeden zasáhl lotyšský sklad ropy. Siliňová ministra vyzvala k rezignaci s tím, že obrana proti dronům nezasáhla dostatečně rychle.
Prezident varoval před nestabilitou
Progresivní ve středu po setkání svých poslanců s premiérkou a zákonodárci její strany Nová jednota vyzvali prezidenta Edgarse Rinkévičse, aby zahájil konzultace se zástupci všech parlamentních stran o vytvoření nové vlády.
Třetí člen dosavadní koalice, Svaz zelených a zemědělců, připustil, že koalice fakticky padla. Opozice podle serveru Delfi avizovala, že předloží v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu Siliňové.
Rinkévičs se podle dřívějších informací LSM chystal v pátek setkat se zástupci všech parlamentních frakcí. Lotyšsko si nemůže dovolit politickou nejistotu a nestabilitu, uvedl ve středu prezident na sociálních sítích podle lotyšské veřejnoprávní stanice.
Podle LSM bude hlava státu v pátek jednat s představiteli parlamentních stran o sestavení vlády nové. Současný kabinet bude pokračovat v práci, dokud nebude schválen nový, uvedla stanice LSM.
„V tuto chvíli dostaly politická žárlivost a úzké stranické zájmy přednost před odpovědností,“ prohlásila Siliňová podle LSM. „Proto oznamuji svoji rezignaci. Není to snadné rozhodnutí, ale v této situaci je správné,“ řekla premiérka. Na síti X uvedla, že její prioritou bylo vždy blaho a bezpečí obyvatel pobaltské země. „Strany a koalice se mění, ale Lotyšsko zůstává,“ napsala politička, která je premiérkou od roku 2023.
Slabá protivzdušná obrana
Lotyšsko, které bývalo součástí Sovětského svazu a nyní je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance, je spojencem Ukrajiny. Ta se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí bojů jsou vzdušné útoky obou válčících stran.
Minulý týden vletěly do lotyšského vzdušného prostoru dva ukrajinské drony, jejichž cílem byly podle agentury AFP ruské cíle, ale na území pobaltské země se podle Kyjeva dostaly poté, co je ruská armáda odklonila pomocí prostředků elektronického boje.
Od velké ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 už spadlo v Lotyšsku, Litvě a Estonsku několik ruských a ukrajinských dronů, napsala AFP. Incidenty podle ní nezpůsobily oběti, ale odhalily slabiny lotyšského systému protivzdušné obrany.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden po jednání s Rinkévičsem na summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky (B9) oznámil, že do Lotyšska vyšle experty, aby zemi pomohli s protivzdušnou obranou.
