Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
„Nyní je jasné, že do příštích všeobecných voleb Labouristickou stranu nepovedete a že labourističtí poslanci a odbory chtějí, aby debata o tom, co bude dál, byla bitvou idejí, nikoliv osobností,“ píše Streeting v dopise adresovaném Starmerovi.
Jeho celé znění odstupující ministr ve čtvrtek zveřejnil na síti X. V listu také uvádí, že ztratil důvěru ve Starmerovo vedení, a proto se rozhodl na ministerskou funkci rezignovat. Ačkoliv se všeobecně předpokládá, že Streeting plánuje vyzvat Starmera k boji o vedení labouristů, v dopise kandidaturu neoznámil, napsala stanice Sky News.
Streeting v dopise poukázal na „bezprecedentní“ výsledky nedávných voleb do místních zastupitelstev. „Není pochyb, že hlavním a společným faktorem našich porážek napříč Anglií, Skotskem a Walesem byla nepopularita této vlády,“ uvedl.
Odcházející ministr zdravotnictví Streeting je stejně jako Starmer členem umírněnějšího křídla Labouristické strany. Do dolní sněmovny se tento nyní třiačtyřicetiletý politik poprvé dostal v roce 2015.
Poté, co labouristé s velkým náskokem vyhráli parlamentní volby v roce 2024, dostal Streeting nelehký úkol – splnit předvolební sliby strany týkající se kritizovaného britského zdravotnického systému. Podle agentury AP se mu podařilo snížit čekací časy, například pokračující stávky lékařů ale podle Sky News vyvolaly otázky o jeho schopnostech.
Komunální volby a kontroverzní velvyslanec
Labouristická strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty v lokálních volbách, přičemž britská média označila hlasování za referendum o premiérově dvouletém působení. Starmer, jehož popularita klesá, nicméně oznámil, že z funkce neodstoupí a že hodlá stranu dovést do parlamentních voleb v roce 2029 jako předseda vlády.
Premiér je pod tlakem také kvůli jmenování kontroverzního politika Petera Mandelsona velvyslancem ve Spojených státech. Na prestižní diplomatickou pozici vybral veterána Labouristické strany v prosinci 2024.
Z funkce ho nicméně odvolal během loňského září, když se zjistilo, že Mandelsonovy vazby na zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina byly silnější, než se předpokládalo. Starmer se hájí tím, že mu Mandelson o svém vztahu s Epsteinem lhal.
Přes sto padesát labouristických poslanců podle stanice BBC vyjádřilo premiérovi podporu, nebo uvedlo, že na souboj o vedení strany není vhodná doba. Naopak téměř devadesát labouristických zákonodárců vyzvalo Starmera k rezignaci, případně ke stanovení data odchodu. Labouristé mají se 403 zákonodárci v dolní komoře britského parlamentu většinu.
Podle médií úřad ministerského předsedy v současné době obchází a obvolává jednotlivé labouristické poslance, aby zjistil, jak se na celou věc dívají, a snaží se je přesvědčit, aby podpořili Keira Starmera, řekla k situaci zahraniční zpravodajka ČT ve Velké Británii Katarína Sedláčková.
„Úřad premiéra je dál přesvědčený o tom, že Wes Streeting nemá dostatečný počet poslanců, kteří by ho podpořili,“ informovala zpravodajka. Podle stoupenců Streetinga tomu tak není a říkají, že má odcházející ministr zdravotnictví podporu.
Podle Sedláčkové média zmiňují, že Streeting není úplně jasným kandidátem na post předsedy labouristů. „On se pohybuje spíše v pravém spektru strany, kdežto výrazná většina kritiků Starmera naopak pochází z levicového spektra, takže není jasné, zda má Streeting podporu,“ říká zpravodajka. Mnozí členové strany zároveň upozorňují na to, že Streeting zatím nepředstavil program pro své případné předsednictví.
Skloňují se jména více kandidátů
Vedle Streetinga se v souvislosti s novým lídrem labouristů hovoří také o bývalé vicepremiérce Angele Raynerové. Tato politička, která je populární hlavně u levicovějších členů strany, ve čtvrtek podle agentury AFP oznámila, že byla očištěna od jakéhokoliv pochybení v daňové kauze, která loni v září vedla k jejímu odstoupení. Deníku The Guardian pak sdělila, že premiéra k boji o vedení strany přímo vyzvat neplánuje. Naznačila však, že by se mohla do boje zapojit, pokud by ho zahájil jiný zástupce labouristů.
Dalším možným účastníkem boje o moc v Labouristické straně je starosta Manchesteru Andy Burnham. Aby se mohl ucházet o post předsedy labouristů, musí být nejprve zvolen poslancem v doplňkových volbách, což by mohlo trvat týdny nebo měsíce. Spekuluje se také o dalších kandidátech, například o bývalém šéfovi labouristů a ministru energetiky Edu Milibandovi či poslanci Alu Carnsovi.
Každý protikandidát, který se hodlá stávajícímu předsedovi postavit, si musí zajistit podporu nejméně dvaceti procent poslanců strany, což při současných mandátech labouristů odpovídá jednaosmdesáti poslancům. Starmer by pak měl automatické právo na účast ve volbě předsedy, pokud by se pro to rozhodl.
