Venezuela

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.

Čeští záchranáři předpokládají, že po zemětřesení ve Venezuele přežívají v části poškozených budov lidé. Budou se snažit zachránit ty, kterým lze pomoci, uvedli před odletem z pražského letiště do místa katastrofy. Česko vyslalo do Venezuely sedm desítek záchranářů a osm cvičených psů z týmu USAR specializovaného na vyprošťování lidí ze sutin. Záchranáři odcestovali z Prahy krátce po sobotním poledni, přistáli krátce po půlnoci SELČ. Celkově již do jihoamerické země dorazilo přes 1600 záchranářů ze zahraničí.

Počet obětí středečního zemětřesení ve Venezuele vzrostl na nejméně 1430, zraněných je podle aktualizovaných údajů zatím 3238. O střechu nad hlavou přišlo 3142 lidí. Ve státní televizi VTV to v sobotu večer SELČ sdělil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez, píše agentura Reuters. Předchozí bilance, kterou Rodríguez oznámil v pátek, uváděla 920 mrtvých.

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.

Spojené státy ve čtvrtek uvalily sankce na kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela, jeho ženu a tři další lidi, oznámilo podle tiskových agentur americké ministerstvo financí. Na seznamu je také Alejandro Castro Espín, syn bývalého prezidenta karibského ostrova Raúla Castra. Americký prezident Donald Trump označil Kubu za zhroucený stát v odpovědi na otázku, zda je cílem sankcí urychlit pád Havany.

Americká delegace vedená ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem se ve čtvrtek v Havaně setkala se svými protějšky na kubánském ministerstvu vnitra. Podle tiskových agentur to oznámila kubánská vláda. Jednání na Kubě na vysoké úrovni později agenturám Reuters a AP potvrdil také nejmenovaný představitel CIA. Prezident USA Donald Trump tento týden prohlásil, že „Kuba žádá o pomoc“ a Spojené státy budou s touto „zhroucenou zemí“ hovořit.

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.

Americký prezident Donald Trump na svém účtu na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž je jihoamerická Venezuela znázorněná jako 51. stát USA. Krátce předtím dal najevo, že by z Venezuely americký stát udělal. Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová reagovala, že se nikdy neuvažovalo o tom, že by se její země stala součástí Spojených států.

Venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová v sobotu oznámila svou první cestu do Evropy. Uvedla, že se vydá do Haagu na zasedání Mezinárodního soudního dvora (ICJ), napsala agentura AFP. ICJ řeší spor mezi Venezuelou a Guyanou o region Esequibo, který si Caracas nárokuje.

Vyměnila sedmnáct ministrů, nahradila vojenské velitele a omezila vliv podnikatelů spojených s bývalým venezuelským autoritářem Nicolásem Madurem, ale šéf represivního aparátu se dokázal udržet. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová své kroky koordinuje s USA. Podle jejích spolupracovníků vládne, jako by jí někdo držel pistoli u hlavy. Venezuela zatím čeká na demokratické volby, zvednutí životního úrovně i propuštění všech politických vězňů.

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.

Americký voják ze speciálních jednotek, který se na začátku ledna podílel na zajetí a únosu venezuelského vládce Nicoláse Madura do Spojených států, byl obviněn ze zneužití tajných informací o této misi k vlastnímu obohacení o 400 tisíc dolarů (asi 8,3 milionu korun), které vyhrál sázkami na sesazení venezuelského vůdce. Informaci přinesly agentury AP a Reuters s odvoláním na federální úřady.

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.

Americké ministerstvo obrany urychluje práce na plánech pro možný vojenský zásah na Kubě. Připravuje se tak pro případ, že k operaci vydá rozkaz prezident USA Donald Trump. Píše o tom americký server USA Today, který se odvolává na informace dvou anonymních zdrojů. Trump dříve opakovaně naznačoval, že by USA mohly nad ostrovním státem převzít kontrolu.

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.

Kuba v úterý očekává první dodávku ropy ze zahraničí od začátku roku. Do přístavu Matanzas má doplout tanker s ruskou ropou, který se nyní nachází v kubánských výsostných vodách, píší agentury AP a EFE. Bílý dům v pondělí večer uvedl, že přistání tankeru na Kubě povolil z humanitárních důvodů. Washington však v posledních měsících obdobné dodávky blokoval, což vyvolalo na ostrově, kde vládne komunistická strana, hlubokou energetickou krizi. Kreml připlutí ruského tankeru ke Kubě uvítal s tím, že Moskva bude pracovat na dalších dodávkách ropy na karibský ostrov.

Americký soudce odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu. Maduro s Floresovou byli na čtvrtečním soudním slyšení v New Yorku přítomni.