Venezuela strana 4 z 5

Venezuelský prezident Nicolás Maduro, členové venezuelské vlády a bezpečnostní síly se dopustili zločinů proti lidskosti, včetně zabíjení a mučení. Uvedli to v Ženevě nezávislí vyšetřovatelé ve zprávě, kterou si loni nechala vypracovat Rada OSN pro lidská práva (UNHRC).

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Na prvním nástupišti hlavního nádraží v Praze byla v neděli znovu slavnostně odhalena socha Nicholase Wintona, který před druhou světovou válkou zachránil 669 převážně židovských dětí před transportem do koncentračního tábora. Winton má zhruba po pěti letech znovu své charakteristické brýle. Podle jejich výrobce a organizátora akce Pavla Schreibera stála oprava 13 tisíc korun, pokryla je veřejná sbírka.

Kuba se kromě koronavirové krize snaží zvládnout také nedostatek potravin. Situaci na karibském ostrově dlouhodobě komplikuje málo efektivní centrálně řízené plánování, rozpad tradičních obchodních vazeb i americké embargo. Vláda v Havaně v současnosti hledá řešení, začala proto propagovat farmaření i ve velkých městech.

Po odkladu a neúspěšné snaze americké vlády zablokovat její vydání jde v úterý do prodeje kniha bývalého poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Johna Boltona o 17 měsících jeho působení v týmu prezidenta Donalda Trumpa. Paměti nazvané The Room Where It Happened: A White House Memoir (Místnost, kde se to stalo: Paměti z Bílého domu) předkládají obrázek administrativy plné nedůvěry a interních půtek v čele s americkým lídrem.

Venezuelský nejvyšší soud vyměnil vedení jedné z hlavních opozičních stran, když do jejího čela jmenoval příznivce autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó tento krok označil za další manévr režimu před parlamentními volbami chystanými v zemi na konec roku. Informoval o tom deník El Nacional. Už v pátek soud jmenoval členy ústřední volební komise, podle opozice protiústavně, protože toto právo přísluší parlamentu.

Pět íránských ropných tankerů se blíží k Venezuele, které se nedostává pohonných hmot, přestože má jedny z největších ložisek surové ropy na světě. Írán tak nabízí režimu Nicoláse Madura v nesnázích něco jako záchranné lano, píše list The Wall Street Journal.

Při nepokojích ve věznici ve městě Guanare na severozápadě Venezuely zemřely nejméně čtyři desítky lidí, dalších 50 osob utrpělo zranění. Během střetů mezi dozorci a skupinou ozbrojených vězňů byl vážně zraněn i šéf nápravného zařízení, který byl napaden nožem. Jeden ze strážců se zranil při výbuchu granátu.

Ve Venezuele zatkli armádního důstojníka, který zřejmě chystal převrat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. Kapitán Dimas Murillo plánoval přepadnout velký sklad se zbraněmi a poté osvobodit politické vězně z armádní věznice Ramo Verde v Caracasu. Informoval o tom opoziční deník El Nacional. Venezuelská vláda událost zatím nekomentovala.

Americká vláda vyzvala Venezuelu ke kompromisnímu vytvoření společné vlády opozice a stoupenců prezidenta Nicoláse Madura. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo na tiskové konferenci vybídl Madura i opozičního vůdce Juana Guaidóa, aby do příštích voleb nezasahovali. Sankce USA budou odvolány, až bude plán realizován a z Venezuely odejdou cizí vojáci, řekl ministr ve zjevné narážce na kubánské armádní poradce. Venezuelská vláda podle agentury DPA americký návrh ostře odmítla.

Spojené státy obvinily autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a několik jeho spolupracovníků z narkoterorismu. Za informace vedoucí k prezidentově dopadení nabízejí 15 milionů dolarů (371 milionů korun). Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza k obvinění uvedl, že odrážejí posedlost washingtonských elit Venezuelou.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Před třinácti až sedmi miliony lety se vodami dnešní Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosílie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Washington a Moskva se naplno vrátily ke strategii aktivní diplomacie v zemích, které ten druhý považuje za svou zájmovou zónu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zamířil na jihoamerické turné, kde tvrdě kritizuje politiku Spojených států. Jeho americký protějšek Mike Pompeo zase před pár dny přijel do Kazachstánu a Běloruska, kde nabídl výhodné dodávky ropy.

Tempo růstu spotřebitelských cen ve Venezuele loni výrazně zpomalilo, inflace tak dosáhla 9585,5 procenta proti 130 060 procentům o rok dříve. Oznámila to v úterý venezuelská centrální banka. Vláda loni nečekaně uvolnila přísnou regulaci ekonomiky, která trvala 15 let, opustila kontrolu cen a umožnila transakce v dolarech, připomíná agentura Reuters.

Ekonomická a politická krize ve Venezuele přinesla do mnoha míst druhdy bohatého latinskoamerického státu chudobu a humanitární tíseň. Kulturní bohatství i přírodní krásy země zcela zastínil současný problém rodičů malých dětí. Kolabující hospodářství jim totiž neumožňuje postarat se o jejich nejzákladnější potřeby – a důsledkem je neustále se rozšiřující podvýživa.

Autoritářský režim prezidenta Daniela Ortegy se snaží umlčet nikaragujská opoziční média, a tak už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi, informoval nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Podle listu hrozí, že se Nikaragua stane první zemí světa bez tištěných novin.

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Když si Čech představí opravdu tradiční Vánoce, pravděpodobně se mu vybaví stromeček, dárky, kapr s bramborovým salátem a spousta cukroví. Staré zvyky třeba říkají schovat si šupinu z kapra pro štěstí, nebo rozkrojit jablko a podívat se, jestli uvnitř není vánoční hvězda. Tyto tradice ovšem v zahraničí neznají. Jak vypadají Vánoce v takových zemích, jako je třeba Japonsko, Katalánsko či Venezuela?

Papež František v tradičním vánočním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k ukončení konfliktů zejména v zemích Blízkého východu. Zmínil Sýrii, Irák, Jemen, Libanon, Svatou zemi, ale i některé africké státy. Připomněl také humanitární krizi ve Venezuele či nedořešený konflikt na Ukrajině a jako mnohokrát předtím se stavěl na obranu uprchlíků.

Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.

Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za „vojenskou diktaturu“.

V Bolívii vypukly po odstoupení prezidenta Evo Moralese a dalších ústavních činitelů nepokoje. Oznámila to agentura AFP s tím, že zmítají metropolí La Paz a blízkým městem El Alto. Podle místních médií shořelo mnoho autobusů i domy známých osobností. Venezuelské velvyslanectví podle mluvčího tohoto úřadu obsadili zamaskovaní demonstranti, údajně vybavení dynamitem.

Hořící barikády a vojáci v ulicích Santiaga de Chile v posledních týdnech překvapili svět. Po tři desítky let prosperující demokratická země upadla do chaosu po zanedbatelném zvýšení cen jízdného v metru. Obyvatelům frustrovaným nerovností, vysokými životními náklady a lhostejností elit došla trpělivost. Žádají reformu systému i novou ústavu, která nebude bazírovat na soukromém vlastnictví tolik jako ta pocházející z dob diktátora Augusta Pinocheta. Napětí spojené se špatnou ekonomickou situací přitom sílí i v dalších státech Jižní Ameriky, stejně jako na Blízkém východě.