Zmatky kolem brexitu ženou Čechy v Británii na velvyslanectví. Zařizují si tam pasy

Češi žijící ve Velké Británii častěji žádají o vydání cestovního pasu. Letos si na tamní zastupitelské úřady přišlo vyřídit tento doklad už 1839 lidí – téměř o třetinu víc než ve stejném období vloni. V roce 2018 úředníci vyřídili celkem 3177 žádostí. Důvodem je nejistota kolem brexitu. Velvyslanectví zaznamenalo i případy, při kterých britská imigrační policie Čechy upozorňovala, že do budoucna už nebude moci uznat občanský průkaz jako cestovní doklad. České televizi to řekl ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničí Pavel Pitel.

„Občas se setkáváme s případy, kdy nám naši občané sdělí, že jim na hranicích Spojeného království bylo řečeno, že jim příště nebude na občanský průkaz umožněn vstup do země. Spolu s kolegy z ostatních generálních konzulátů zemí EU jsme apelovali na imigrační policii, aby k podobným pochybením nedocházelo,“ řekl ČT Ivo Losman, který od března vede nový generální konzulát v Manchesteru.

Hlavním důvodem nárůstu žádostí o pasy je podle Pitela nejistota kolem brexitu i rozrůstající se česká komunita v Británii.

„Se vší tou informační masáží, jak z naší, tak z britské strany, že si občané musí dát do pořádku svoje osobní doklady, aby mohli nějakým způsobem dál participovat na systému dlouhodobého pobytu na území Velké Británie, tak to samozřejmě spoustu lidí motivovalo, aby si doklady začali dávat do pořádku,“ vysvětluje Pitel.

Ministerstvo zahraničí vydalo na začátku června doporučení, aby Češi cestovali do Británie s vyřízeným cestovním pasem. „Vzhledem k tomu, jaký zmatek na britské straně panuje, uchýlili jsme se k tomuto doporučení,“ doplňuje Pitel.

Od referenda o vystoupení ostrovní země z EU do letošního května si o pas zažádalo 11 065 Čechů žijících v Británii. Velvyslanectví řešilo zhruba 250 žádostí měsíčně, letos ale průměr vzrostl na 368 žádostí za měsíc. Zájem vzrostl hlavně v dubnu a květnu, kdy počet žádostí stoupl oproti loňsku o víc než polovinu na 866. Z toho 177 vyřídil konzulát v Manchesteru.

Někteří Britové občanky neznají

„Na rozdíl od nás, kteří jsme přijali zákon, který popisuje práva a povinnost britských občanů v Česku po vystoupení Británie z EU, není na britské straně v tuto chvíli žádný závazný legislativní dokument, který by jasně říkal, co se stane s občany po tvrdém brexitu,“ komentuje současnou situaci Čechů v Británii Pavel Pitel.

Britové přitom občanský průkaz nepoužívají. „Na ověření totožnosti jim slouží pouze pas či řidičský průkaz. Občankou, která náleží obyvatelům zemí EU, tak může člověk akorát prokázat, že mu je víc než 18 let, a taky by ho na ni měli nechat cestovat v rámci EU,“ komentuje situaci třicetiletá Češka Jitka Kepková, která už 5 let pracuje v Londýně.

Velvyslanectví se setkalo i s několika případy, kdy zaměstnavatelé požadovali po Češích pasy. „Šlo o soukromé menší sezonní zaměstnavatele, u kterých nelze očekávat, že budou prověřovat osobní doklad, který neznají, zvláště pokud mají k dispozici jiné zájemce s cestovním pasem,“ popisuje mluvčí ministerstva zahraničí Robert Řehák.

„Policista vás může zastavit jenom v případě, že je svědkem, že jste udělal něco protizákonného. Nemůže vás zastavit na ulici a zkontrolovat vaši totožnost, nemůže vás zastavit, když jedete autem, dokonce vám nemůže dát ani dýchnout, jestli jste pil alkohol, snad až na výjimky kolem Vánoc. Takové jsou britské tradice – policista s výjimkou prostoru letišť a území Severního Irska není ozbrojen,“ komentuje neexistenci občanského průkazu v Británii politolog Bořivoj Hnízdo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled